Vědci dokončili rozsáhlé pátrání po mimozemském životě. Prozkoumali 10 milionů hvězd a nenašli nic

Radioteleskop v Západní Austrálii dokončil rozsáhlé sledování vesmíru, které mělo odhalit případné vyspělé mimozemské technologie. Vědci v rámci tohoto projektu propátrali pomocí citlivých přístrojů část oblohy, kde se nachází nejméně 10 milionů hvězd.

Astronomové využili teleskop Murchison Widefield Array (MWA), aby se podívali po mimozemském životě stokrát přesněji než kdy dříve. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Publications of the Astronomical Society of Australia. Po signálech inteligentních civilizací nenašli ani stopu. 

Podle Stevena Tingaye, který výzkum vedl, teleskop pátral po silných rádiových signálech na podobných frekvencích, jako jsou FM vlny. Jejich přítomnost by naznačovala existenci nějaké technologicky pokročilé civilizace, která dosáhla rozvoje srovnatelného s pozemšťany.

„MWA je jedinečný dalekohled, který nám umožňuje sledovat miliony hvězd současně,“ uvedl vědec. „Pozorovali jsme souhvězdí Plachet po dobu 17 hodin, více než stokrát hlouběji a ve větším rozsahu než dříve. A nenašli jsme žádnou technosignaturu – tedy žádný náznak inteligentního života,“ popsal výsledky astronom.

Žádné překvapení

Výsledek ho ale nepřekvapil: „Jak správně poznamenal Douglas Adams ve Stopařově průvodci – vesmír je velký, vážně hodně velký.“ I když byl rozsah studie vzhledem k dosavadním možnostem značný, přesto byl její záběr relativně velmi omezený. „Jako bychom prozkoumali v celém oceánu oblast o velikosti jednoho menšího bazénu,“ dodal.

Podle vědce je důležité zkoušet hledat mimozemské civilizace dál a rozmanitými způsoby – nevíme totiž nic o technologiích, které případně využívají.

Část Murchison Widefield Array
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...