Mise Artemis I plně uspěla, oznámila NASA. Návrat na Měsíc s lidskou posádkou je tedy možný

Dosavadní analýza dat z loňské mise Artemis I ukázala, že nosná raketa SLS, kosmická loď Orion i pozemní systémy potřebné pro start a návrat na Zemi jsou připraveny pro lety astronautů na Měsíc. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Mise Artemis II, při které modul tentokrát obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je podle nich v plánu na listopad 2024.

Technici podle NASA začali s vyhodnocováním obrovského množství dat ihned po dopadu modulu Orion do Tichého oceánu loni v prosinci. NASA je zatím v počátečních fázích jejich zpracování, dosavadní kontroly ale ukázaly mimo jiné větší poškození nosné rakety, než se původně očekávalo. Úřad také zaznamenal odchylky při opotřebení tepelného štítu při návratu do atmosféry, podle slov šéfa programu Orion Howarda Hua a šéfa pozemních systémů Shawna Quinna ale ani jedno ze zjištění zatím nepředstavuje zásadní překážky pro misi s posádkou.

Orion na oběžnou dráhu vynesla loni 16. listopadu raketa Space Launch System (SLS), kosmická loď s třemi figurínami pak 11. prosince dopadla do Tichého oceánu. Příští mise plánovaná na rok 2024 vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání lidské posádky přímo na pozemské družici.

„Práce na Artemis II pokračuje dobře,“ uvedl v úterý Hu, podle kterého se už podařilo nainstalovat některé opakovaně využitelné komponenty do modulu Orion. Servisní i posádkový modul nyní prochází posledními testy a úpravami předtím, než je technici propojí.

Další testy letos čekají také nosnou raketu SLS, která by měla být v létě přepravena a otestována na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Start Artemis II s posádkou se pak čeká na konci listopadu 2024. První fázi provázely dlouhé průtahy a celý projekt se opozdil o několik let.

K čemu to je?

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by na Měsíci měla stanout také žena – proto je také mise pojmenovaná po řecké bohyni spojené s Měsícem.

Raketa Space Launch System
Zdroj: NASA

Artemis I je první fází tohoto programu. Součástí fáze Artemis II má být už dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě. V rámci mise Artemis III pak mají lidé opět stanout na lunárním povrchu. Podle dřívějších odhadů NASA se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...