Výročí strana 3 z 5

Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední Evropě. Vzpomínky pamětníků zaznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák, o historických i kulturních souvislostech pak debatovali hosté Pořadu Devadesátka ČT24.

Před sedmdesáti lety dokončili stavbaři přehradu Slapy. Tato součást Vltavské kaskády vznikla primárně jako levný zdroj elektřiny, několikrát ale sehrála nepoměrně důležitější roli. Opakovaně zachránila Prahu před velkou vodou. Poprvé dokonce ještě před oficiálním uvedením do provozu. A pomohla utlumit i povodeň v roce 2002.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Před třiceti lety mladoboleslavská automobilka slavnostně představila model Škoda Felicia. Ten se okamžitě stal českým autem roku, zájem zákazníků byl mimořádný. Až do roku 2001, kdy byla výroba modelu ukončena, vyjelo na silnice 1,4 milionu těchto aut. Po Škodě Favorit se tak Felicia v roce 2000 stala druhou škodovkou, které se vyrobilo přes milion kusů. Nyní podle zákona míří mezi veterány.

Maďarský premiér Viktor Orbán při příležitosti 68. výročí povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako se v roce 1956 postavili sovětské armádě. Nacionalista Orbán, který kritizuje protiruské sankce, to uvedl v době, kdy v jednom z nejnovějších průzkumů Orbánovu stranu Fidesz poprvé po čtrnácti letech předstihla opozice, a to protikorupční strana Respekt a svoboda (Tisza) vedená právníkem a diplomatem Péterem Magyarem. Pro stranu by nyní hlasovalo 42 procent rozhodnutých voličů.

Deset let po výbuchu ve Vrběticích zůstávají v místních vzpomínky. Lidé by ale podle místostarostky Vlachovic, pod které spadají i Vrbětice, Miroslavy Zoubkové (nestr.) chtěli zapomenout. Z obce se ale podle ní nikdo kvůli nepříjemným vzpomínkách neodstěhoval, naopak přicházejí mladé rodiny, staví nové domy. Lidi v obcích kolem skladů podle starosty Lipové Miloslava Svárovského (nez.) trápí ale například to, že nebyly odstraněny všechny následky událostí. Obce poukazují na to, že v částech vrbětického areálu a hlavně za jeho hranicemi stále není provedený hloubkový pyrotechnický průzkum.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Meč přisuzovaný Janu Žižkovi míří zpět do depozitářů švédských královských sbírek. Zbraň vidělo během čtyř dnů víc než čtyři a půl tisíce lidí. Vystavení v Betlémské kapli bylo součástí připomínek šestistého výročí úmrtí vojevůdce. Návrat meče do českých zemí, poprvé od třicetileté války, doprovázela velmi přísná a netypická bezpečnostní opatření.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Výročí šesti set let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomněla v pátek slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, součástí je i premiéra nového filmu, přednášky historiků a vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku odkryli slavnému husitovi pamětní desku. V Táboře vznikla ukázka Žižkova vojenského ležení.

Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety, upozornil Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s pomocí jeho potomků.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Loď Estonia vezla 803 pasažérů a 186 členů posádky z Tallinnu do Stockholmu. V noci na 28. září 1994 se dostala do problémů na rozbouřeném Baltském moři a během pouhé jedné hodiny se potopila. Její zánik zůstává nejhorším lodním neštěstím v době míru od druhé světové války – ne všechny okolnosti jejího potopení jsou ale dodnes jasné.

V Londýně se sešlo sedm takzvaných Wintonových dětí – tedy zhruba polovina těch, které v Británii dodnes žijí. Jejich setkání se konalo u příležitosti 85. výročí odjezdu posledního vlaku z Československa. V roce 1939 je spolu s dalšími židovskými dětmi před nacisty zachránil Nicholas Winton. „Byly mi čtyři roky, když jsme dorazili do Anglie. Dnes už je nás jen pár,“ řekla Lisa Midwintrová, jedno z takzvaných Wintonových dětí. „Tento příběh nikdy nezemře. Nikdy nezemře. Protože mám své děti a svou rodinu,“ dodala. „Jeden člověk může změnit věci k lepšímu. Měli bychom stát za tím, v co věříme,“ řekl Nick Winton, syn zachránce židovských dětí.

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

V Banské Bystrici začínají dvoudenní oslavy 80. výročí Slovenského národního povstání (SNP). To patří spolu s Varšavským povstáním k jedněm z největších protinacistických ozbrojených vystoupení v Evropě. Centrem odporu proti nacistickému režimu se stala právě Banská Bystrica ve středním Slovensku. První den oslav patřil klubům vojenské historie, koloně historických vozidel, organizátoři do programu zařadili i setkání s veterány. Celostátní oslavy vyvrcholí ve čtvrtek 29. srpna, v případě Banské Bystrice se hlavní část programu přesune k areálu Památníku SNP i do přilehlého parku. Organizátoři připravili v průběhu akce i doprovodné aktivity a další kulturní program.

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.