Výročí strana 3 z 5

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila odpoledne u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze kytici a zapálila svíčku. „Sedmnáctý listopad patří mezi největší svátky naší novodobé historie,“ prohlásila Čaputová před přítomnými novináři. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou prezidentku přivítali na Pražském hradě i s jejím partnerem Jurajem Rizmanem už dopoledne. Po oficiálním ceremoniálu, při kterém zazněly státní hymny obou států a oba politici spolu absolvovali přehlídku čestné stráže, se slovenská prezidentka zapsala do pamětní knihy. Následovalo soukromé jednání obou hlav státu a poté pracovní oběd.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Hradní stráž si na třetím nádvoří Pražského hradu připomněla 102. výročí od okamžiku, kdy jí tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk předal první bojový prapor. Rekonstrukci, na které se podílel i představitel zosobňující Masaryka, na Hradě sledovaly stovky lidí. Ceremoniálu se zúčastnil i prezident Petr Pavel.

Letecká společnost České aerolinie (ČSA) patří k pětici nejstarších fungujících aerolinek světa. Vznikla přesně před sto lety, 6. října 1923, jako Československé státní aerolinie, první let se konal 29. října téhož roku na trase Praha–Bratislava. V současnosti se společnosti příliš nedaří, ČSA se ocitly v březnu roku 2021 kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci, která skončila loni v létě.

Výročí podpisu mnichovské dohody nese zásadní a důležitý odkaz pro současnost, uvedl při setkání k 85. výročí dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj je třeba klást si otázky, zda jsou Češi schopni nevykládat si historii tak, jak se zrovna hodí, zda jsou v současnosti schopni čelit politice ústupků a zda jsou schopni čerpat z chyb minulosti, přiznat si je a neopakovat je.

U italského města Turín se v sobotu zřítil letoun akrobatické skupiny italského letectva, stroj při pádu narazil do automobilu a usmrtil pětiletou dívku. Bratr dívky i její rodiče byli zranění, informovala agentura ANSA. Stroj se podle prvních zpráv zřítil na přistávací dráhu letiště Turín-Caselle a následný výbuch zasáhl auto.

Před třiceti lety si na trávníku Bílého domu podali ruce izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat, čímž začala vrcholná fáze blízkovýchodního mírového procesu. Optimismus je ale dávno pryč a duch roku 1993 přežívá spíše ve vzpomínkách. Na pomezí Izraele a Západního břehu Jordánu nicméně existuje vesnice, kde Židé a Arabové zkoušejí žít pohromadě.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Letos uplyne osmdesát let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila.

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.

Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.

Spálená místa rok od vypuknutí největšího lesního požáru v historii Česka v Národním parku České Švýcarsko pokrývají především břízy, popsal přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Oblast je podle něj k velkým požárům náchylná i proto, že se zde pohybuje vysoký počet turistů. Národní park ale podle něj od požáru, jehož uhašení trvalo bezmála tři týdny, odvedl obrovský kus práce.

Přestože se proslavil hlavně literárním zachycením divoké šumavské přírody, býval spisovatel Karel Klostermann už během svého života označován za „apoštola smíření mezi Čechy a Němci“. Díky zobrazení každodennosti přelomu 19. a 20. století na jihu a západě Čech se k němu proto i nyní vrací nadšenci z obou stran státních hranic, kteří ho oceňují nejen jako venkovského kronikáře, ale hlavně jako autora, pro něhož je důležitější soužití s krajem než národnost. Od smrti jednoho z nejvýraznějších regionálních literátů uplyne v neděli 16. července 2023 sto let.

Nizozemský král Vilém-Alexander se v sobotu omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. Informovala o tom agentura AP.

Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany a také tisíce nábojů. Po schůzce s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Setkali se krátce před prvním výročím od Řehkova nástupu do čela štábu a zároveň si v těchto dnech celá Armáda České republiky připomíná třicáté výročí své existence.

Elektricky se jezdí na železnici v českých zemích již 120 let. První elektrickou trať si „vydupal“ František Křižík v době, kdy s něčím takovým nebyly ve světě takřka žádné zkušenosti. Brzký start ale nakonec příliš nepomohl. Čtvrt století poté odstartoval projekt, z nějž měla vzejít elektrizace hlavních tratí v Československu, ale nakonec nevzešla. Došlo na ni až půl století poté, co přivezl elektrický vůz první cestující z Tábora do Bechyně a i pak provázely elektrifikační úsilí další potíže. Dodnes nejsou plně elektrizované všechny rychlíkové tratě a Správa železnic to plánuje změnit v horizontu další dekády.

Prezident Petr Pavel a další představitelé státu si na Pražském hradě připomněli 30. výročí Česka. Organizátoři ze spolku Jagello 2000 chtěli ceremonií připomenout význam bezpečnosti jako základního předpokladu pro budoucnost Česka. Období třiceti let suverenity, svobody a demokracie nemá podle zástupců spolku v českých moderních dějinách srovnatelný příklad. Dávají je do souvislosti s bezpečnostními zárukami založenými na transatlantické vazbě a na členství v Evropské unii.

Prezident Petr Pavel apeloval, aby kvalita vzdělávání a rozvoj vědy zůstaly celospolečenskou prioritou České republiky, a to i navzdory obtížím dnešní doby. Pokud podle něj chce Česko patřit k zemím, které v mezinárodním měřítku určují tempo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nesmí váhat podpořit tyto oblasti dostatečnými zdroji. Pavel to řekl na slavnostním shromáždění v Národním muzeu při oslavě 205. výročí založení této instituce a zároveň 225. výročí narození historika a politika Františka Palackého.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

S tradiční pietou na Olšanských hřbitovech, ale bez recepce na ruské ambasádě, na niž v minulosti přicházela řada politiků a dalších osobností – takové byly letos v Praze ruské oslavy 9. května jako Dne vítězství. Před ruským velvyslanectvím se naopak sešly desítky lidí k happeningu, jímž poukázali na ruské vraždění na Ukrajině.

Na mnoha místech v Česku si lidé připomínali 78. výročí konce druhé světové války. Hlavní ceremoniál se uskutečnil tradičně na pražském Vítkově, věnce k památníku přišli položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí. Vzpomínkové akce měly naplánované také v dalších městech – třeba v Brně, v Lázních Velichovky nebo v Hrabyni.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v pondělí na pařížské třídě Champs-Elysées připomněl konec druhé světové války. Jindy rušná ulice byla částečně uzavřená v obavách z protestujících, kteří už několik týdnů dávají najevo svou nespokojenost s jeho důchodovou reformou, napsala agentura AFP. Bulvár tak byl téměř prázdný. Macron následně odjel do Lyonu, kde na něj čekalo několik tisíc odpůrců, policie je ale držela dál od prezidenta. Pietní akce se v pondělí konaly například také v Německu.

Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.