Výročí strana 3 z 5

Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany a také tisíce nábojů. Po schůzce s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Setkali se krátce před prvním výročím od Řehkova nástupu do čela štábu a zároveň si v těchto dnech celá Armáda České republiky připomíná třicáté výročí své existence.

Elektricky se jezdí na železnici v českých zemích již 120 let. První elektrickou trať si „vydupal“ František Křižík v době, kdy s něčím takovým nebyly ve světě takřka žádné zkušenosti. Brzký start ale nakonec příliš nepomohl. Čtvrt století poté odstartoval projekt, z nějž měla vzejít elektrizace hlavních tratí v Československu, ale nakonec nevzešla. Došlo na ni až půl století poté, co přivezl elektrický vůz první cestující z Tábora do Bechyně a i pak provázely elektrifikační úsilí další potíže. Dodnes nejsou plně elektrizované všechny rychlíkové tratě a Správa železnic to plánuje změnit v horizontu další dekády.

Prezident Petr Pavel a další představitelé státu si na Pražském hradě připomněli 30. výročí Česka. Organizátoři ze spolku Jagello 2000 chtěli ceremonií připomenout význam bezpečnosti jako základního předpokladu pro budoucnost Česka. Období třiceti let suverenity, svobody a demokracie nemá podle zástupců spolku v českých moderních dějinách srovnatelný příklad. Dávají je do souvislosti s bezpečnostními zárukami založenými na transatlantické vazbě a na členství v Evropské unii.

Prezident Petr Pavel apeloval, aby kvalita vzdělávání a rozvoj vědy zůstaly celospolečenskou prioritou České republiky, a to i navzdory obtížím dnešní doby. Pokud podle něj chce Česko patřit k zemím, které v mezinárodním měřítku určují tempo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nesmí váhat podpořit tyto oblasti dostatečnými zdroji. Pavel to řekl na slavnostním shromáždění v Národním muzeu při oslavě 205. výročí založení této instituce a zároveň 225. výročí narození historika a politika Františka Palackého.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

S tradiční pietou na Olšanských hřbitovech, ale bez recepce na ruské ambasádě, na niž v minulosti přicházela řada politiků a dalších osobností – takové byly letos v Praze ruské oslavy 9. května jako Dne vítězství. Před ruským velvyslanectvím se naopak sešly desítky lidí k happeningu, jímž poukázali na ruské vraždění na Ukrajině.

Na mnoha místech v Česku si lidé připomínali 78. výročí konce druhé světové války. Hlavní ceremoniál se uskutečnil tradičně na pražském Vítkově, věnce k památníku přišli položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí. Vzpomínkové akce měly naplánované také v dalších městech – třeba v Brně, v Lázních Velichovky nebo v Hrabyni.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v pondělí na pařížské třídě Champs-Elysées připomněl konec druhé světové války. Jindy rušná ulice byla částečně uzavřená v obavách z protestujících, kteří už několik týdnů dávají najevo svou nespokojenost s jeho důchodovou reformou, napsala agentura AFP. Bulvár tak byl téměř prázdný. Macron následně odjel do Lyonu, kde na něj čekalo několik tisíc odpůrců, policie je ale držela dál od prezidenta. Pietní akce se v pondělí konaly například také v Německu.

Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.

Sto let oslaví letos symbol filmového průmyslu v Los Angeles – nápis Hollywood. Tamní obchodní komora se rozhodla při této příležitosti podpořit stavbu turistického centra. V příštích měsících plánují pořadatelé velkolepé oslavy i s vizuálními efekty za přispění hollywoodských filmových studií. To vše ve snaze přilákat sponzory na vybudování návštěvnického střediska.

Česká televize slaví sedmdesát let od zahájení vysílání. To bylo spuštěno 1. května 1953, v rámci oslav prvního máje. Úvodní slovo pronesl ředitel Československého rozhlasu, diváky pozdravil taky herec Jaroslav Marvan. Na programu byl třeba přenos inscenace Moliérova Lakomce.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Pendolina v Česku slaví dvacet let, což je také polovina jejich odhadované životnosti. České dráhy ale nyní jednu ze sedmi těchto jednotek ruší, protože oprava po nehodě v Bohumíně by se už nevyplatila. O víkendu se naopak do provozu vrátí Pendolino poničené začátkem března po vykolejení v Žilině. I kvůli pravidelné údržbě tyto vlaky chybí a na některých spojích je nahrazují náhradní soupravy.

Před patnácti lety zablokovala dálnici D1 u Jihlavy největší hromadná havárie v historii Česka. Stalo se tam 93 nehod, při nichž bylo poškozeno 231 aut. Všichni účastníci přežili; z tří desítek zraněných bylo šest v těžkém stavu. Tisíce lidí pak na dlouhé hodiny uvázly v kolonách. Důvodem nehody bylo jednak husté sněžení, ale hlavně vysoká rychlost a nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.

Češi a Slováci si připomínají 80. výročí od chvíle, kdy se zapojili do bojů na východní frontě. Čerstvě vycvičení českoslovenští vojáci stanuli 8. března 1943 u ukrajinské obce Sokolovo tváří v tvář zkušeným německým vojákům. Za necelý týden zahynulo při obraně linie na řece Mža 86 příslušníků praporu a více než stovka dalších z 360 mužů nasazených v Sokolovu byla zraněna. Přes nesporné hrdinství pro Čechoslováky v britských uniformách skončila bitva neúspěchem.

Mobilní telefony připojené na internet se v posledních dvou dekádách staly dominantní a nedílnou součástí života téměř po celé planetě. Bezdrátový telefon je ale mnohem starší – letos oslaví přesně padesát let své existence. Jeho vynálezce, 94letý Martin Cooper, předpovídá, že jeho objev ještě zdaleka neukázal všechno.

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.

Husákovy děti začínají slavit padesátku. A s nimi i to, co je od dětství provázelo: velká panelová sídliště, první dálnice, pražské metro – a „Nuselák“. Nuselský most byl otevřen 22. února 1973 po osmi letech výstavby a měl trojí účel. Především výrazně usnadnil všem spojení z Nového Města na Pankrác, ale také se stal důležitou součástí budované Severojižní magistrály a konečně i součástí první tratě metra.

Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem oznámil, že hlava státu se v průběhu tohoto týdne chce setkat s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Zeman podle předsedy vlády bude chtít mluvit o všech okolnostech, které Hladíkovu nominaci doprovázejí. Očekává, že po schůzce prezident oznámí svůj další postup. S přesným termínem schůzky Fiala odkázal na prezidentovu kancelář. Kancléř Vratislav Mynář později upřesnil, že schůzka se uskuteční ve středu.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.