Výročí strana 5 z 5

Sněmovna se ve středu opět zabývala aktuální situací kolem ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu informoval o české pomoci Ukrajině a upřesnil, že vláda připravuje legislativu na pomoc lidem přicházejícím z Ukrajiny. Dolní komora také schválila zákon, který se týká takzvaného panevropského osobního penzijního produktu, který by měl být dobrovolnou alternativou ke spoření na důchod. Na základě senátního návrhu by měly v kalendáři nově být i významné dny připomínající atentát na Reinharda Heydricha a odchod sovětských vojsk z Československa. Poslanci podpořili i změny v DPH a spotřebních daních kvůli novým nařízením Evropské unie.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Česká republika si v sobotu připomíná deset let ode dne, kdy zemřel Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Do povědomí se dostal v šedesátých letech jako dramatik a kritik cenzury, později jako spoluautor textu Charty 77. Během normalizace se stal vůdčí osobou disentu a později i politickým vězněm. Po revoluci byl v prosinci 1989 zvolen prezidentem. Ve funkci hlavy státu měl skalní obdivovatele i tvrdé politické odpůrce. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

V sobotu uplyne deset let od úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Ve speciálním vysílání Událostí, komentářů si ho připoměli osobnosti z několika pohledů – jako umělce, politika i přítele. Dramatik a někdejší disident Václav Havel patřil mezi klíčové aktéry zániku komunistického režimu v roce 1989. Byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil pětaosmdesáti let.

Senát schválil obnovení krizového ošetřovného a zavedení příspěvku až 370 korun denně pro lidi v karanténě kvůli pandemii covidu-19. Odsouhlasil i takzvaný kompenzační bonus pro podnikatele či společníky firem kvůli dopadům opatření proti koronaviru. Všechny návrhy senátoři projednali ve stavu legislativní nouze. Horní komora nepodpořila možnost uznávat osvojení dětí z ciziny homosexuálními páry. Senát také vyzval Evropskou komisi, aby zastavila obchodování s emisními povolenkami.

Své nejdůležitější nádraží má Praha 150 let. Že právě dnešní hlavní nádraží bude jednou tím nejvytíženějším nejenom ve městě, ale i v celé zemi, však tehdy mohl málokdo tušit. Vzniklo jako koncové nádraží na pouhé odbočce z hlavní trati Dráhy císaře Františka Josefa, která spojovala Vídeň s Bavorskem. Jako rozhodující výhoda se ukázal fakt, že se brzy dočkalo napojení i na další trati. Díky ideální poloze nakonec zastínilo svým významem, ale i svojí krásou všechna ostatní pražská nádraží.

Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které připadá na rok 2022.

Před padesáti lety začal krvavý konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pro jihoasijské země je 3. prosinec 1971 jedním z nejzásadnějších dní v historii. Válka vedla k největší vojenské kapitulaci po druhé světové válce, vzniku nezávislého Bangladéše a podle odhadů připravila o život dva až tři miliony civilistů. Výsledky konfliktu navíc výrazně zformovaly identitu Indie a Pákistánu nejenom politicky, ale i sociálně a demograficky. Dozvuky lze proto sledovat dodnes - a vztahy států nejsou ani po padesáti letech o moc lepší.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Francie si připomíná oběti série teroristických útoků v Paříži. Před šesti lety, 13. listopadu 2015, při nich zemřelo 130 lidí a více než tři sta padesát dalších utrpělo zranění. Pietní akty se konaly za přítomnosti premiéra Jeana Castexe na různých místech Paříže a jejího předměstí Saint-Denis, které byly dějišti islamistických útoků. Vzpomínky se konají v době, kdy Francie sleduje proces s obviněnými z atentátů.

Výročí 17. listopadu si připomene celé Česko, ale zvlášť Praha, která byla místem událostí z roku 1939 i 1989. Na zajištění bezpečnosti oslav se bude podílet magistrát, který představil program i koronavirová opatření. Centrem oslav bude opět Národní třída – řidiči i cestující ve veřejné dopravě proto musí počítat s dopravním omezením. Pietní akce zaštiťují platforma Festival svobody a Korzo Národní. Na tiskové konferenci o tom informovali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Korzo Národní Jan Hlaváček a za Festival svobody Jan Gregar.

V Pitíně na Uherskohradišťsku si v sobotu připomněli 60 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Kněz závěr svého života strávil v domácím vězení ve své rezidenci v Olomouci, kde byl 11 let bez kontaktu s okolním světem. Pochován je právě v Pitíně, komunisté totiž zakázali, aby byly jeho ostatky uloženy tam, kde spočívají ostatní olomoučtí arcibiskupové – v katedrále svatého Václava.

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili první výsledky výzkumu DNA Gregora Johanna Mendela. V první fázi museli identifikovat, že jde opravdu o Mendelovy ostatky, což se podařilo. Zjistili také například výšku, velikost mozku nebo bot otce genetiky. Ostatky vědci ze společné hrobky vyzvedli se svolením Augustiniánského řádu v červnu. Od té doby je zkoumají.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Před sedmdesáti lety byla v Ostravě založena zoologická zahrada. U jejího vzniku stála skupina ostravských havířů, kteří se snažili zpříjemnit život v moravskoslezské metropoli a v Kunčičkách vybudovali odpočinkový areál. Jeho součástí byl i zookoutek, ve kterém už dva roky před oficiálním založením zahrady pobíhala první zvířata. V současné době je v zahradě k vidění více než pět tisíc živočichů. Patří ke špičce v chovu primátů, slaví úspěchy i při odchovech ohrožených druhů.

Do budapešťských ulic při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na sobotu svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby. V nich bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Před třiceti lety začal prodej kuponových knížek. Kuponová privatizace patřila mezi hlavní způsoby přechodu k tržnímu hospodářství od centrálně plánované ekonomiky bývalého komunistického režimu. První ze dvou vln se zúčastnilo přes osm a půl milionu lidí.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

TGV neboli Vysokorychlostní vlak (Train à Grande Vitesse) patří nepochybně k tomu, nač může být Francie ve své moderní historii nejvíce hrdá. Původně oranžové, později stříbro-modré a dnes převážně bílé a černé rychlovlaky neobyčejným způsobem propojily Paříž i se vzdálenými regiony a dramaticky změnily způsob, jak Francouzi žijí, pracují a cestují. Francouzská národní železniční společnost (SNCF) provoz TGV slavnostně zahájila 22. září 1981. Od 27. září téhož roku začal pravidelný provoz těchto prvních evropských rychlovlaků na první trati mezi Paříží a Lyonem.

Celkem tři výročí si před třiceti lety připomněli obyvatelé Litovle: sedm set let trvání města, sto pět let od založení železniční tratě Litovel–Červenka a devadesát let od založení místního gymnázia. V rámci oslav byla možná jízda parním vlakem zprovozněným zaměstnanci železničních opraven ve Valašském Meziříčí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.