Výročí strana 5 z 5

Letošní devadesáté výročí tragické smrti zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati připomenou ve Zlíně výstavy i představení baťovských publikací. Ve zlínském Památníku Tomáše Bati začala výstava fotografií nazvaná „Padl náš první spolupracovník. Pohřeb Tomáše Bati a pilota Jindřicha Broučka“. Baťa zahynul 12. července 1932 při letecké havárii v Otrokovicích.

Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil dvoudenní návštěvu Hongkongu, který si připomíná čtvrtstoletí od návratu bývalé britské kolonie pod čínskou správu. Je to první cesta čínské hlavy státu za hranice pevninské Číny od počátku pandemie nemoci covid-19, do Hongkongu se Si vrací po pěti letech, informuje web South China Morning Post. V pátek bude čínský prezident přítomen inauguraci Johna Leeho do funkce nového správce tohoto území. Lee jako bývalý šéf hongkongských bezpečnostních složek dohlížel na potlačení prodemokratického hnutí v Hongkongu v roce 2019.

Hlavním tématem po volbách do Federálního shromáždění byl bezesporu další osud federace. Co si o vývoji situace myslí, se českých občanů ptali redaktoři ČST.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Ve Velké Británii začínají oslavy sedmdesáti let panování Alžběty II. Ve svých šestadevadesáti letech je Alžběta první britskou panovnicí, která se dočkala platinového jubilea. Oficiální výročí jejího nástupu na trůn bylo sice už v únoru, oslavy se hlavně kvůli vyhlídce lepšího počasí konají až o prvním červnovém víkendu, který je mimořádně prodloužen o dva dny pracovního volna.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Přerovský pivovar Zubr si před třiceti lety připomínal 120 let od položení základního kamene tehdejšího prvního moravského pivovaru se sladovnou. Zubr byl tehdy dodáván kromě tuzemska také zákazníkům na Slovensko, do Polska, Maďarska a Německa. A proč je ve znaku pivovaru zrovna zubří hlava?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek slaví 96. narozeniny. Královně gratuloval její vnuk princ William, premiér Boris Johnson i britské ozbrojené síly. Panovnici také navštívil druhý vnuk princ Harry s vévodkyní Meghan. V létě si Spojené království připomene velkolepými oslavami platinové jubileum, tedy semdesát let její vlády.

V Bratislavě u hrobu Jozefa Tisa začaly oslavy 63. výročí vyhlášení Slovenské republiky. Shromáždění organizovala Slovenská národní jednota spolu se Slovenskou národní stranou Hlinkovou mládeží. Akce pokračovala na Náměstí Slovenského národního povstání pod názvem: Mít svůj stát znamená život.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Se Svatou Anežkou – funkční replikou karavely z 16. století – se skupina nadšenců z Přerova chtěla zúčastnit plavby konané na oslavu 500 let Kolumbovy cesty do Nového světa. Plavidlo vzniklo přestavbou staré rybářské lodi dovezené z Polska. A přestože byla dokončena včas, za oceán se nakonec nevydala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna se ve středu opět zabývala aktuální situací kolem ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu informoval o české pomoci Ukrajině a upřesnil, že vláda připravuje legislativu na pomoc lidem přicházejícím z Ukrajiny. Dolní komora také schválila zákon, který se týká takzvaného panevropského osobního penzijního produktu, který by měl být dobrovolnou alternativou ke spoření na důchod. Na základě senátního návrhu by měly v kalendáři nově být i významné dny připomínající atentát na Reinharda Heydricha a odchod sovětských vojsk z Československa. Poslanci podpořili i změny v DPH a spotřebních daních kvůli novým nařízením Evropské unie.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Česká republika si v sobotu připomíná deset let ode dne, kdy zemřel Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Do povědomí se dostal v šedesátých letech jako dramatik a kritik cenzury, později jako spoluautor textu Charty 77. Během normalizace se stal vůdčí osobou disentu a později i politickým vězněm. Po revoluci byl v prosinci 1989 zvolen prezidentem. Ve funkci hlavy státu měl skalní obdivovatele i tvrdé politické odpůrce. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

V sobotu uplyne deset let od úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Ve speciálním vysílání Událostí, komentářů si ho připoměli osobnosti z několika pohledů – jako umělce, politika i přítele. Dramatik a někdejší disident Václav Havel patřil mezi klíčové aktéry zániku komunistického režimu v roce 1989. Byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil pětaosmdesáti let.

Senát schválil obnovení krizového ošetřovného a zavedení příspěvku až 370 korun denně pro lidi v karanténě kvůli pandemii covidu-19. Odsouhlasil i takzvaný kompenzační bonus pro podnikatele či společníky firem kvůli dopadům opatření proti koronaviru. Všechny návrhy senátoři projednali ve stavu legislativní nouze. Horní komora nepodpořila možnost uznávat osvojení dětí z ciziny homosexuálními páry. Senát také vyzval Evropskou komisi, aby zastavila obchodování s emisními povolenkami.