Výročí strana 4 z 5

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Změna ústavy v podobě zavedení přímé volby prezidenta se podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) příliš nepovedla. Ústavu jako takovou nicméně považuje za základní kámen svobodné, demokratické a samostatné republiky. Řekl to na slavnostím setkání v Panteonu Národního muzea v předvečer 30. výročí přijetí Ústavy ČR. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila dokument za záruku liberálně-demokratického právního státu. V úvodu čtvrteční parlamentní konference u příležitosti výročí také uvedla, že česká ústava by do budoucna mohla mít slavnostní výtisk, který by sloužil mimo jiné pro prezentaci veřejnosti.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Ve čtvrtek 17. listopadu si Česko připomene 33 let od sametové revoluce a 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se budou po dvou letech konat bez jakýchkoliv protiepidemických opatření. Připravena jsou pietní setkání, průvody i koncerty, které se zaměří nejen na výročí, ale také na aktuální dění a politickou situaci. Tradičně se budou udělovat i Ceny Paměti národa.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Praha si připomíná padesát let od chvíle, kdy jejími ulicemi naposledy projel trolejbus (přesněji klasický trolejbus bez alternativního pohonu). Město se jich v sedmdesátých letech vzdalo ve prospěch autobusové dopravy. Přesně v den půlstoletého výročí ale Praha jejich provoz zase obnovuje. V sobotu se svezou první cestující po první novodobé plnohodnotné trolejbusové trati z Letňan do Čakovic, která by měla být předzvěstí dalšího velkého rozvoje.

Metanolová kauza je jedním z největších případů v dějinách tuzemské kriminalistiky. Počtem obětí (zemřelo 48 lidí), ale taky také počtem obviněných. Těch bylo v různých větvích případu na celém území Česka na sedm desítek. Dva muži, kteří namíchali jedovatou směs etanolu a metanolu, si odpykávají doživotní tresty. Mnoho dalších je už ale na svobodě.

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.

Před 120 lety se v Arnolci na Jihlavsku narodil katolický kněz Josef Toufar. Ten se později stal jednou z nejznámějších obětí komunistického pronásledování církve v Československu. Výročí připomenou mše, přednášky i odhalení busty v jeho rodné obci. Katolická církev usiluje již téměř deset let o Toufarovo blahořečení, proces však zdržela pandemie.

Letošní devadesáté výročí tragické smrti zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati připomenou ve Zlíně výstavy i představení baťovských publikací. Ve zlínském Památníku Tomáše Bati začala výstava fotografií nazvaná „Padl náš první spolupracovník. Pohřeb Tomáše Bati a pilota Jindřicha Broučka“. Baťa zahynul 12. července 1932 při letecké havárii v Otrokovicích.

Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil dvoudenní návštěvu Hongkongu, který si připomíná čtvrtstoletí od návratu bývalé britské kolonie pod čínskou správu. Je to první cesta čínské hlavy státu za hranice pevninské Číny od počátku pandemie nemoci covid-19, do Hongkongu se Si vrací po pěti letech, informuje web South China Morning Post. V pátek bude čínský prezident přítomen inauguraci Johna Leeho do funkce nového správce tohoto území. Lee jako bývalý šéf hongkongských bezpečnostních složek dohlížel na potlačení prodemokratického hnutí v Hongkongu v roce 2019.

Hlavním tématem po volbách do Federálního shromáždění byl bezesporu další osud federace. Co si o vývoji situace myslí, se českých občanů ptali redaktoři ČST.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Ve Velké Británii začínají oslavy sedmdesáti let panování Alžběty II. Ve svých šestadevadesáti letech je Alžběta první britskou panovnicí, která se dočkala platinového jubilea. Oficiální výročí jejího nástupu na trůn bylo sice už v únoru, oslavy se hlavně kvůli vyhlídce lepšího počasí konají až o prvním červnovém víkendu, který je mimořádně prodloužen o dva dny pracovního volna.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Přerovský pivovar Zubr si před třiceti lety připomínal 120 let od položení základního kamene tehdejšího prvního moravského pivovaru se sladovnou. Zubr byl tehdy dodáván kromě tuzemska také zákazníkům na Slovensko, do Polska, Maďarska a Německa. A proč je ve znaku pivovaru zrovna zubří hlava?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek slaví 96. narozeniny. Královně gratuloval její vnuk princ William, premiér Boris Johnson i britské ozbrojené síly. Panovnici také navštívil druhý vnuk princ Harry s vévodkyní Meghan. V létě si Spojené království připomene velkolepými oslavami platinové jubileum, tedy semdesát let její vlády.

V Bratislavě u hrobu Jozefa Tisa začaly oslavy 63. výročí vyhlášení Slovenské republiky. Shromáždění organizovala Slovenská národní jednota spolu se Slovenskou národní stranou Hlinkovou mládeží. Akce pokračovala na Náměstí Slovenského národního povstání pod názvem: Mít svůj stát znamená život.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Se Svatou Anežkou – funkční replikou karavely z 16. století – se skupina nadšenců z Přerova chtěla zúčastnit plavby konané na oslavu 500 let Kolumbovy cesty do Nového světa. Plavidlo vzniklo přestavbou staré rybářské lodi dovezené z Polska. A přestože byla dokončena včas, za oceán se nakonec nevydala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.