Pět let po brexitu přibylo v Británii těch, kteří jej považují za chybu

3 minuty
Události: Pět let od brexitu
Zdroj: ČT24

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Podíl lidí souhlasících s brexitem je nejnižší od zmíněného referenda, uvádí YouGov. Zvláště nízký je mezi mladými do 24 let, kteří v referendu ještě nemohli hlasovat – tři čtvrtiny z nich považují odchod z EU za chybu.

Británie po několikaletém vyjednávání podmínek „rozvodové smlouvy“ opustila evropský blok 31. ledna 2020, přičemž do konce roku platilo přechodné období, během něhož se ještě řídila pravidly EU a byla součástí jednotného unijního trhu. Uvolnila tak politické vazby, které trvaly 47 let.

Politici názory nezměnili

Britští politici mají i v době pátého výročí kroku na brexit podobné názory jako dříve. Jedna z jeho nejvýraznějších tváří – Nigel Farage – v listu The Daily Telegraph napsal, že je stále stoprocentně přesvědčen o správnosti rozhodnutí, Británie však dle něj zatím nedokázala plně těžit z jeho výhod. „Brexit nebyl selhání. Osvobodil nás od upadající, diktátorské EU,“ napsal ve stejném deníku někdejší státní tajemník pro brexit tehdejší konzervativní vlády David Frost.

Naproti tomu šéf liberálních demokratů Ed Davey označil v médiích odchod z Unie za „totální katastrofu pro naši zemi“, která dopadla hlavně na zemědělce, rybáře a malé firmy. Stejně jako další liberální či zelení politici vyzval k dojednání bezcelního režimu s EU.

Premiér Keir Starmer, jehož Labouristická strana se loni dostala k moci po čtrnácti letech vlády konzervativců, se k výročí zatím veřejně nevyjadřoval. Podle listu The Independent čelí kritice, že „strká hlavu do písku“ v době, kdy v zemi sílí proevropské nálady. Starmer dříve vyloučil možnost dohody o zrušení cel, hovoří však o posílení obchodních či bezpečnostních vazeb.

Jak to vychází ekonomicky

BBC zhodnotila dopad opuštění evropského bloku. Nezpochybnitelný je podle stanice pokles vývozu britského zboží do EU, který podle některých studií může dosahovat až třiceti procent. Jiné analýzy hovoří o poklesu šestiprocentním. Více jsou zasaženy menší firmy, které se patrně hůře vypořádaly s výrazným nárůstem celní a další byrokracie. Naproti tomu vzrostl export služeb z Británie.

Ekonomové a analytici obecně hodnotí podle BBC dopad odchodu z jednotného trhu EU a celní unie k 1. lednu 2021 na obchod se zbožím ve Spojeném království jako negativní. A to i přesto, že Londýn vyjednal s EU dohodu o volném obchodu a vyhnul se uvalení cel na dovoz a vývoz zboží. Negativní dopad mají takzvané netarifní překážky, tedy časově náročné a někdy komplikované nové papírování, které musí podniky při dovozu a vývozu do EU vyřizovat.

Jedním z argumentů pro odchod z Unie bylo v někdejší kampani tvrzení, že Británie nebude muset přispívat do unijní kasy a bude moci nasměrovat velké částky například do podfinancovaného zdravotnictví. Země podle BBC takto získala přibližně devět miliard liber (270 miliard korun). Zdravotnictví přitom podle médií trpí nedostatkem financí nadále, navíc jej zasáhl nedostatek pracovníků z řad obyvatel zemí EU. Slabá úroveň veřejného zdravotnictví navíc hrála výraznou roli při loňských parlamentních volbách, v nichž konzervativci výrazně prohráli.

Londýn musel zároveň vytvořit fondy pro britské zemědělce, kteří dříve dostávali příspěvky z unijních dotací. Británie kromě toho bude menší částky na základě dohody o odchodu odvádět do unijní kasy i v příštích letech, připomněla stanice.

Migraci konzervativci nevyřešili ani po brexitu

Výrazně také vzrostl počet migrantů přicházejících do Velké Británie, ačkoli zastánci brexitu si od odchodu z EU slibovali opak. Lidí z Unie sice skutečně v zemi ubylo, jak se slibovalo, skokově však přibylo imigrantů přicházejících z dalších částí světa. „Británii opustil více než milion Evropanů, velká část z nich byli Poláci,“ sdělil zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský. Dodal však, že legální migrace se po brexitu zvětšila a etnicky proměnila.

„Do země přišly (...) miliony pracovníků z Asie a z Afriky, zejména z Pákistánu, Indie a Nigeru, kteří zaplnili ta volná místa po Evropanech,“ podotkl. Místo polského instalatéra se tak symbolem migrace stala filipínská zdravotní sestra nebo indický lékař. Výrazně přibylo také studentů z Číny, kteří platí na vysokých školách trojnásobné školné. Podle některých se tak pobrexitová migrace „utrhla ze řetězu,“ dodal Dolanský.

Vyjádřeno v číslech: před brexitem přicházelo do Británie na 250 tisíc Evropanů ročně. Nyní přicházejí hlavně pracovníci z Asie a Afriky, ročně jeden milion. „To je jedna z největších brexitových ironií, že hodně lidí tehdy hlasovalo proti rostoucí imigraci,“ řekla profesorka University of Cambridge Sarah Hallová.

Konzervativci však nedokázali snížit ani rekordní příliv nelegálních migrantů připlouvajících zejména z Francie. Neuskutečnil se rovněž plán předchozí vlády deportovat některé migranty do Rwandy. Labouristé pak po svém nástupu k moci shodili tento záměr ze stolu.

Při hodnocení dopadů brexitu je však nutné zmínit, že v oblasti nelegální migrace se nepříznivě vyvíjí situace i v současné Evropské unii. Stává se tak stále výraznějším faktorem, který promlouvá i do voleb. Britové cestující do unijních zemí navíc budou od letoška podle plánů EU muset absolvovat proces elektronické registrace, což může prodloužit fronty na hranici, uvedla BBC.

10 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Dolanský k pětiletému výročí brexitu
Zdroj: ČT24

Přes nezpochybnitelná negativa spojená s brexitem zůstává Británie jednou z dominantních zemí ve světě, jedním z globálních lídrů, dodal Dolanský. Zůstává členem sdružení ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, roste rychleji než třeba Francie či Německo. „Je to i výrazný partner ostatních zemí v NATO,“ konstatoval zpravodaj a doplnil, že brexit pozici Británie nijak nepomohl.

Podporovatelé brexitu věřili, že se Londýnu okamžitě podaří uzavřít ekonomicky výhodné spojenectví s USA, připomněl zpravodaj. „Stále ještě není,“ připomněl.

Podle něj nyní běžní Britové dělají, že něco takového jako brexit se nestalo. Nechtějí o něm mluvit, nechtějí ho řešit. Prostě se tak rozhodli a žádný návrat do Evropské unie nepřichází nyní v úvahu. „Podle některých politologů už v této generaci další referendum nebude,“ uzavřel Dolanský.

8 minut
Expert Ivan Kytka k brexitu
Zdroj: ČT24

Také spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka podotkl, že téma případného návratu Británie do Unie není na pořadu dne. Běžné Brity nezajímá, věnují se mu pouze akademici či některá média. Části Britů zvýšil brexit sebevědomí, ale migraci nevyřešil, spíše ještě zhoršil, nastínil. 

10 minut
Expert Marek Bičan k vystoupení Británie z EU
Zdroj: ČT24

Rovněž Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity soudí, že otázku brexitu zastínil covid či krize cen energií, například v loňských parlamentních volbách tak nebyl prakticky tématem. Britská vláda nyní usiluje o konstruktivní konzultace s EU, například při společném summitu příští týden, sdělil. 

12 minut
Expert Václav Štětka k brexitu
Zdroj: ČT24

Václav Štětka z britské Loughborough University říká, že průzkumy ukazují, že se nepodařilo dosáhnout cílů spojovaných s brexitem, ať už jde o snížení imigrace, či ekonomickou prosperitu. Většina občanů si dnes prý přeje nejen užší vztahy s Unií, dokonce by byla pro návrat do ní. Tento postoj přitom v minulých letech nepřevažoval.

„Myslím si však, že to v krátkodobé a střednědobě perspektivě reálné není. Politicky je to prakticky neprůchodné,“ upozornil Štětka. V této souvislosti zmínil například silný odpor premiéra Starmera. Brexit je podle experta pro Brity až národní trauma, o kterém se nechtějí bavit. A když ano, tak přiznávají, že to byla chyba. „A doufají, že aspoň ty nejhorší důsledky se podaří zvrátit,“ uzavřel.

9 minut
Studio ČT24: Analytik Bartoň k pětiletému výročí brexitu
Zdroj: ČT24

„Bohužel už se nikdy nedozvíme, jaký by byl přínos brexitu, protože hned v jeho počátcích se v zemi objevily první příznaky covidu,“ prohlásil ve vysílání ČT24 datový ekonom Datarunu Petr Bartoň, který zároveň působí na Anglo-American University in Prague. Právě covid výrazně zasáhl a rozklížil celé světové hospodářství. 

Ze srovnání s podobně velkými evropskými ekonomikami však vychází, že ve Francii činil od brexitu kumulativní růst čtyři procenta, v Británii tři. Německo je však v tomto srovnání podle Bartoně na hodnotě kolem nuly. Pokles obchodu Británie s EU o patnáct procent se pak do jejího hospodaření nijak zásadně nepropisuje, zmínil. „Vždy je nějaká alternativa... Britská ekonomika narostla více než eurozóna,“ shrnul. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 1 hhodinou

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 2 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 4 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 7 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...