Čím dál více Izraelců volá po plošném zavedení zátarasů a kontrolních stanovišť na silnicích. Právě motoristé jsou totiž častěji terčem palestinských útoků. Politické i vojenské špičky ale zatím preferují spíše adresný boj proti palestinským teroristickým buňkám. Za zavedení kontrol zatím bojují hlavně zástupci radikální pravice v izraelské vládě.
Část Izraelců volá po zavedení plošných silničních kontrol, obávají se palestinských útoků
Události: Část Izraelců volá po plošném zavedení kontrolních stanovišť na silnicích (zdroj: ČT24)
V dubnu letošního roku byly matka a její dvě dcery zastřeleny na odlehlé pouštní silnici v údolí Jordánu. „Pachatel jim autem zatarasil cestu. Pak na ně zblízka vystřelil, otočil se a ujel k Náblusu,“ vzpomenul starosta osadnického okresu Bikat ha-Jarden David Elchajani. Další případ se v nedávné době stal v jedné z restaurací v blízkosti čerpací stanice. O život tam přišli čtyři lidé.
Silnice na Západním břehu Jordánu využívají společně řidiči obou národností. Auta jsou rozeznatelná hlavně díky registračním značkám – zelené patří Palestině, žluté Izraeli. Kvůli vlně střeleckých útoků na židovské motoristy teď v izraelské společnosti sílí tlak na zavedení restrikcí pro pohyb Palestinců na silnicích na Západním břehu.
Omezení přitom není v regionu novinkou. Během palestinského povstání před téměř dvaceti lety fungovaly v oblasti desítky kontrolních stanovišť izraelské armády, která ověřovala doklady či prohledávala auta. „Na každé křižovatce jsou kontroly, další jsou na hranici Izraele. Auta se už nemohou nikam pohnout,“ popsal na historických záběrech z dubna roku 2004 Palestinec Atáh al-Kaswárí.
Autority jsou zatím zdrženlivé
Tento recept teď chce oživit radikální pravice v izraelské vládě. „Promiň, Mohamede, ale to je realita. Moje právo na život je významnější než vaše právo na cestování,“ obhajoval zákon ministr pro národní bezpečnost Izraele Itamar Ben Gvir. Kritici označili výrok za diskriminační. Mnozí Izraelci, zejména osadníci, už ale nechtějí při každé cestě autem řešit, zda to není jejich poslední cesta.
To potvrzuje i Aron, obyvatel izraelské osady Bruchin. „Pociťuji smutek, že stát nic nedělá. Už devět mých přátel bylo zabito během teroristických útoků,“ uvádí.
Jenže izraelský checkpoint u každé palestinské vesnice by ochromil místní dopravu i ekonomiku a mohl by znepokojit i ty Palestince, kteří žádné útoky nepáchají. Kontroly arabských vozidel jsou nyní důkladnější třeba na vjezdu do Jeruzaléma. Podle řidiče taxi Músy trvají kontroly „hrozně dlouho, někdy i dvě hodiny“. Při cestě do nedalekého města Ramalláh zabere kontrola i tři hodiny.
I proto armáda i většina vládní koalice zatím plošná omezení odmítají. „Izrael bude pokračovat ve své politice zajišťování bezpečnosti, přičemž zachová svobodu pohybu pro Izraelce i Palestince,“ odmítl kontroly izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Dilema ve společnosti ale zůstává – jak ohlídat stovky kilometrů silnic, když stačí jeden útočník s nabitou puškou.