„Davy osadníků si dělají, co chtějí.“ Izraelské síly přišly o kontrolu nad Západním břehem, píše Haaretz

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

„Vlastně nemáme žádnou kontrolu nad davem osadníků, kteří si (na Západním břehu) dělají, co chtějí,“ řekl deníku Haaretz vysoký činitel armády. Podle něj se od zabití čtyř Izraelců palestinskými radikály z minulého týdne odehrávají „nacionalisticky motivované útoky židovských osadníků“, kteří zapalují domy, auta či půdu Palestinců. „Házejí také kameny na Palestince a jejich auta na silnicích,“ popsal činitel taktiku, kterou používají i palestinští radikálové vůči osadníkům.

Násilnosti vedly v sobotu šéfa izraelské armády Herciho Haleviho, ředitele tajné služby Šin Ben Ronena Bara a šéfa policie Kobiho Šabtaje k neobvyklému společnému prohlášení, v němž důrazně odsoudili útoky osadníků na Palestince a označili je za „nacionalistický terorismus v plném slova smyslu“. „Tyto útoky jsou v rozporu se všemi morálními a židovskými hodnotami,“ uvedli rovněž.

Izraelský ministr obrany Joav Galant na základě doporučení bezpečnostní služby Šin Bet nařídil takzvanou administrativní vazbu čtyřem židovským extremistům, kteří byli zapojeni do nedávných útoků na Palestince, napsal ve středu zpravodajský web The Times of Israel. Takzvaná administrativní vazba je kontroverzní praxe, při níž mohou být osoby drženy bez obvinění prakticky po neomezenou dobu a není jim umožněn přístup k důkazům proti nim. Zatímco proti podezřelým Izraelcům se používá jen zřídka, v současné době je takto podle webu zadržováno téměř tisíc Palestinců.

Rozpory ve vládě

Prohlášení kritizovala krajně pravicová ministryně Orit Strocková, která šéfy armády, policie a tajné služby přirovnala k ruským wagnerovcům. „Vydali prohlášení o židovském nacionalistickém terorismu. Kdy si myslí, že jsou? Wagnerova skupina?“ řekla Strocková s odkazem na ruské žoldnéře, kteří se o víkendu krátce otevřeně vzbouřili proti ruskému armádnímu vedení.

Ministryně se za svá slova později omluvila. Zdůraznila také, že je proti násilnostem části osadníků, zároveň ale řekla, že je potřeba zasáhnout proti „vesnici vrahů“. „V normální zemí proti vesnici vrahů konají bezpečnostní složky,“ prohlásila s odkazem na palestinskou obec, která se v sobotu stala dalším terčem útoků osadníků.

Bez shody na opatřeních na obnovení pořádku na Západním břehu skončila v úterý večer i schůzka premiéra Benjamina Netanjahua s několika ministry a šéfy armády a tajné služby. Důvodem bylo podle serveru The Times of Israel zejména to, že ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir odmítl odsoudit násilnosti osadníků a místo toho vyzval k tvrdším zásahům proti Palestincům.

Stavte všude, vyzývá osadníky Ben Gvir

Ben Gvir, který vede krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit), také přispívá k eskalaci situace otevřenou podporou rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu, které většina mezinárodního společenství považuje za nelegální a za překážku mírového procesu v izraelsko-palestinském konfliktu.

Minulý pátek například Ben Gvir při návštěvě jedné z takových osad vyzval osadníky, aby stavěli osady všude kolem. „Musíme obsadit izraelskou zem a zároveň spustit vojenskou kampaň, vyhazovat budovy do povětří, vraždit teroristy. Ne jednoho ani dva, ale desítky, stovky, a bude-li třeba, i tisíce,“ řekl v pátek Ben Gvir. Proti nezákonnému rozšiřování osad se následně vymezil Netanjahu.

Tento týden Gvir kritizoval ministra obrany Joava Galanta za to, že telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy a mimo jiné ho ujistil, že Izrael podnikne kroky proti radikálům z řad židovských osadníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 10 hhodinami
Načítání...