Ohlášená úplná blokáda Pásma Gazy je bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální, uvedla v 90' ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Filipi. Pokud dojde na izraelskou pozemní ofenzivu v Gaze, zaplatí za to životy hlavně civilisté, obává se Filipi. Izrael už na jihu země hromadí vojska i těžkou techniku, zatím ale není jasné, zda k operaci reálně dojde, nebo se jedná pouze o snahu teroristy odstrašit. Experti v případě vpádu izraelských sil do Gazy varují před dalším vyhrocením situace. Panují hlavně obavy z rozpoutání nové války s libanonským Hizballáhem.
Ke zničení Hamásu bude vpád do Gazy nutný, míní expert. Trpět budou civilisté, varuje analytička
43 minut
Devadesátka ČT24: Izrael zřejmě připravuje pozemní operaci v Gaze
Při víkendových útocích Hamásu zemřelo přes tisíc obyvatel židovského státu. Palestinské zdroje hovoří o stovkách obětí odvetných úderů. Očekává se, že izraelské síly zahájí v Gaze pozemní operaci. U hranic hromadí záložníky, kterých povolal židovských stát rekordních 300 tisíc. Armáda na místě soustředí i těžkou techniku.
U jihoizraelského města Aškelon jsou desítky tanků a vozidel pěchoty, informoval z místa zpravodaj ČT Jan Šilhan, který upozornil, že podobné to bylo v roce 2014 před izraelskou akcí proti islamistům. Připraveno je podle něj 35 izraelských praporů. „Otázka je, jestli to má působit jako odstrašení,“ podotkl zpravodaj s tím, že není potvrzeno, zda k pozemní ofenzivě dojde. „Byla by to zásadní eskalace,“ konstatoval Šilhan.
Generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko si myslí, že vzhledem k tomu, co se o víkendu stalo, bude Izrael chtít maximálně degradovat síly Hamásu, a to jen letecky nepůjde, takže na pozemní operaci dojde.
Pokud jde o probíhající odvetné údery na Gazu, některé hlasy hovoří o nejsilnějším izraelském ostřelování za dvacet let, upozornil Šilhan. Izraelská armáda cílí hlavně na strategická místa, kde se soustředí teroristé z Hamásu. Podle Šilhana je pro izraelské vedení citlivá otázka zhruba 150 rukojmích, kteří skončili v rukou Hamásu. Je možné, že kvůli tomu Izrael váhá se zahájením ofenzivy. Hamás totiž hrozí, že po každém úderu zabije rukojmího.
Lidé v Gaze jsou bez práce a závislí na pomoci
Pásmo Gazy leží u Středozemního moře a sousedí s Izraelem a Egyptem. Je jen asi čtyřicet kilometrů dlouhé a deset kilometrů široké, ale žijí tam více než dva miliony Palestinců. Hnutí Hamás území ovládá od roku 2007. Oblast trápí nezaměstnanost, zejména u mladých. Většina obyvatel je závislá na mezinárodní pomoci.
„Je to velice chudá oblast, obehnaná kompletně ploty, jsou tam jen dvě kontrolní stanoviště a je pro Gazany velmi těžké se odtamtud dostat. Gaza kompletně závisí na Izraeli, co se týče vody, elektřiny, jídla. Odříznutí od těchto zdrojů je bezprecedentní krok, lidskoprávními organizacemi označován za nelegální, takže to ještě bude mít dopad,“ míní Filipi.
Hamás je proti vyjednávání s Izraelem a diplomatické kroky hnutí Fatah, které ovládá Západní břeh, neuznává a považuje za nedostatečné. „Jsou tam velké ideologické spory. Spolupráce mezi těmito dvěma entitami je velmi omezená,“ prohlásila Filipi.
Otázka otevření „severní fronty“
V současné době panují obavy o další eskalaci a rozšíření násilí i dál po Blízkém východě. Na severu Izraele již probíhají menší konflikty mezi libanonským Hizballáhem, dotovaným Íránem, a Izraelci.
Mohla by se tak otevřít severní fronta. „Napojení na Írán je velké, Hizballáh je pravou rukou Íránu, díky tomu může sledovat své cíle na Blízkém východě. Vazby jsou i mezi Hizballáhem a Hamásem. Ale netroufla bych si říct, že je Hamás pevně vázán na Írán,“ míní Filipi.
Generálporučík ve výslužbě Macko nicméně upozornil, že Hamás dostává od Íránu výzbroj a techniku. „Hned po útoku si telefonovali s íránskými představiteli,“ připomíná Macko.
