Nečekaný útok Hamásu Izrael paralyzoval. Selhání obranných složek bude předmětem vyšetřování, analytici se shodují na tom, že zemi tváří v tvář teroristům oslabila vnitropolitická krize. Izrael už řadu měsíců zažívá protivládní protesty. Proti justiční reformě se mimo jiné postavili i rezervisté. „Instituce jsou jen tak silné, jak silní jsou lidé,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Odpovědnost za izraelské selhání nakonec ponese premiér Benjamin Netanjahu, míní.
Izraelskou obranu před teroristy oslabila vnitropolitická krize. Prsty ukazují na Netanjahua
„Tohle je naše 11. září. Dostali nás,“ poznamenal izraelský major Nir Dinar. „Překvapili nás a rychle vpadli z mnoha míst, ze vzduchu, po souši a z moře,“ dodal. Sobotní útok představuje nejvýznamnější narušení izraelské obrany od jomkipurské války v roce 1973, kdy Izrael napadly syrské a egyptské jednotky.
Kibucy na jihu Izraele byly mnohdy až několik hodin vystaveny „brutálnímu běsnění ozbrojenců Hamásu“, aniž by se objevil jediný voják nebo policista, upozorňuje Irena Kalhousová. „To je něco tak nepředstavitelného, to dlouhodobě tak naruší důvěru Izraelců ve stát obecně a armádu konkrétně, že myslím, že to bude jeden z největších následků toho, co Izrael teď prožívá,“ odhaduje.
Výzkumný pracovník Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Jakub Záhora hovoří o bezprecedentním šoku pro izraelskou veřejnost. Zatím není jasné, jak došlo k takovému překvapení. „Jsou nějaké hypotézy. Jedna z těch velkých je, že bezpečnostní složky byly za poslední rok výrazně oslabeny pod extremistickou vládou Benjamina Netanjahua,“ nastiňuje analytik.
Celý bezpečnostní aparát podle něj oslabila vnitropolitická krize. O tom je přesvědčena i Kalhousová. Premiér Netanjahu podle ní rozštěpil společnost svými extrémními návrhy. „Spousta lidí začala být naprosto demotivovaná,“ říká analytička.
Izraelem poslední měsíce zmítá ústavní krize. V zemi pravidelně demonstrovaly tisíce občanů proti reformě justice, která má omezit pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Parlament zákon schválil a nyní ho posuzuje právě soud. Reformu kritizují široké vrstvy izraelské společnosti, včetně rezervistů v armádě. Část z nich se kvůli tomu rozhodla pozastavit službu, podle izraelských médií jich jsou stovky až tisíce, včetně zhruba dvou set pilotů.
Prsty ukazují na Netanjahua
„Instituce jsou jen tak silné, jak silní jsou lidé,“ podotýká Kalhousová. „Izrael je natolik silný, má natolik dobrou armádu a schopnou technologii, že tohle se nemuselo stát. Že se to stalo, bude pro Izraelce memento a bude to mít obrovské politické následky.“
Hned, jak utichnou intenzivní boje, podle Kalhousové i Záhory dojde na vyšetřování. „Od prvního momentu, kdy začalo být zjevné, o jak obrovské fiasko jde, prsty ukazující na Benjamina Netanjahua byly zdviženy okamžitě,“ podotýká Kalhousová.
Na osobu premiéra nyní ukazují i některá média. „Netanjahu nese odpovědnost za tuto válku Izraele s Gazou,“ napsal v redakčním komentáři levicový Ha'arec, podle kterého Netanjahu vedl Izrael ke konfliktu, když po loňských volbách sestavil „vládu anexe a vyvlastňování“. The Times of Israel premiéra kritizují za snahu prohloubit příkop mezi Pásmem Gazy kontrolovaným Hamásem a umírněnější palestinskou samosprávou Západního břehu v čele s Mahmúdem Abbásem.