Ústavní krize

Od pátku gradující spor o polský ústavní soud trvá reálně už jedenáct let a točí se kolem sporných reforem, za nimiž stála konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Instituce má nyní dvojí vedení, jež se vzájemně neuznává. Podle právníků a expertů může za eskalaci hlavně prezident Karol Nawrocki, který odmítl jmenovat Sejmem schválené soudce. I kontroverzní kroky současné liberální vlády premiéra Donalda Tuska, jež se snaží obnovit právní stát za každou cenu, ale budí obavy. Nejistota kolem legálnosti příslušných verdiktů má dopad na polské občany a může negativně ovlivnit i zahraniční investice a vztahy země s EU.

Nečekaný útok Hamásu Izrael paralyzoval. Selhání obranných složek bude předmětem vyšetřování, analytici se shodují na tom, že zemi tváří v tvář teroristům oslabila vnitropolitická krize. Izrael už řadu měsíců zažívá protivládní protesty. Proti justiční reformě se mimo jiné postavili i rezervisté. „Instituce jsou jen tak silné, jak silní jsou lidé,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Odpovědnost za izraelské selhání nakonec ponese premiér Benjamin Netanjahu, míní.

Prezident Miloš Zeman varuje v dopise Ústavnímu soudu před rizikem neřešitelné ústavní krize, ke které by podle něj mohlo vést zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny. Apeluje na ústavní soudce, že pokud vyhoví žalobě části senátorů, sněmovna a Senát již do říjnových voleb nemusí nelézt shodu nad zněním nového volebního zákona. To by vedlo k ústavní krizi, která nemá řešení, uvedl prezident. V dopise kritizuje soud, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. Dopis v pondělí prezidentův mluvčí zveřejnil na webu Pražského hradu.