Desítka bývalých šéfů Mosadu a Šin Bet vyzvala izraelskou vládu, aby upustila od justiční reformy. To chtěly i davy v ulicích

Na 200 tisíc lidí dorazilo do Jeruzaléma protestovat proti soudní reformě, kterou prosazuje koaliční vláda Benjamina Netanjahua navzdory široké kritice, že ohrožuje demokracii. Demonstrace se opět konají i v dalších městech Izraele. V sobotu k zastavení schvalování reformy vyzvala vládu i více než desítka bývalých šéfů izraelské armády a tajných služeb Mosad a Šin Bet, kteří se přidali k páteční výzvě více než tisícovky rezervistů izraelského letectva. Ti kvůli soudní reformě pohrozili odmítnutím služby. Přidaly se k nim i stovky rezervistů vojenských zpravodajských služeb.

Demonstrace proti izraelské soudní reformě se konají pravidelně už od ledna, zejména v Tel Avivu, ale i v dalších městech. Nyní opět zesílily, jelikož v neděli začne parlament jednání, na němž zřejmě v pondělí schválí definitivně první klíčovou část soudní reformy –⁠ zákon, který omezí pravomoci nejvyššího soudu.

Do Jeruzaléma v sobotu dorazil pochod, který vyšel z Tel Avivu v úterý večer a který se silně rozrostl. Na záběrech ze sociálních sítích je vidět, že v něm jde i opoziční lídr Jair Lapid, který byl do prosince premiérem.

Výzvu k zastavení schvalování soudní reformy a zahájení jednání o kompromisním návrhu s opozicí adresoval opakovaně vládě i prezident Jicchak Herzog. Netanjahu ji koncem března vyslyšel poté, co návrh reformy kritizovalo i několik poslanců z jeho strany. Jednání s opozicí ale nevedla ke kompromisu.

Rezervisté

V pátek pohrozili odmítnutím dobrovolné služby další rezervisté izraelské armády, výzvu vládě k zastavení schvalování reformy adresovalo na 1140 vojáků letectva v záloze. Dnes se na jejich stranu postavila i více než desítka bývalých náčelníků generálního štábu a bývalých šéfů tajných služeb, včetně expremiéra a exministra obrany Ehuda Baraka.

Po páteční výzvě rezervistů letectva se objevily v izraelských médiích zprávy, že ministr obrany Joav Galant se snaží přimět Netanjahua, aby schvalování reformy odložil. Galant mu takovou výzvu adresoval už koncem března, za což si vysloužil pohrůžku odvoláním z funkce ministra. Netanjahu ale Galanta nakonec neodvolal. Demonstranti v sobotu dorazili i před Galantův dům ve snaze zastavit schvalování reformy. Netanjahu nicméně podle místních médií nehodlá schvalování reformy přerušit.

Pochod z Tel Avivu do Jeruzaléma trval několik dní, ačkoli je to asi 60 kilometrů. Lidé totiž šli vždy jen ráno a večer, protože i v Izraeli panují velká vedra. Před parlamentem si chtějí postavit stany a zůstat tam, dokud vládu nepřimějí k dialogu. Zástup účastníků s izraelskými vlajkami se podle Reuters táhl několik kilometrů. Lidé za zvuku bubnů a protivládních pokřiků v uplynulých dnech pochodovali po dálnici i v teplotách nad 30 stupni Celsia a po cestě přespávali venku.

Vláda prosazuje reformu s argumentem, že nevolení soudci často tíhnoucí k levicovému světonázoru nemají mít možnost rušit rozhodnutí vlády vzešlé z voleb. Kritici argumentují tím, že parlamentní většina nemá mít veškerou a neomezenou moc ve státě, který nemá ústavu.

V koaliční vládě, jež vznikla loni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí nejvyššího soudu využít i k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 10 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 12 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 14 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled