Západní břeh Jordánu strana 2 z 5

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Během příměří na Blízkém východě propustilo teroristické hnutí Hamás část rukojmí, Izrael zase palestinské vězně. Izraelský ministr obrany dopředu upozornil, že po uplynutí klidu zbraní bude Jeruzalém pokračovat ve snaze teroristickou organizaci zničit. Minimálním cílem je rozbití vojenské infrastruktury Hamásu, předpokládá bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii a Izraeli a zahraničněpolitický poradce prezidenta republiky Michael Žantovský. „Přesvědčení, že Izrael musí být zničen,“ podle něj však v Pásmu Gazy navzdory operaci zřejmě přetrvá, řekl v Interview ČT24.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Po útoku teroristů Hamásu na Izrael roste napětí na okupovaném Západním břehu Jordánu. Vedle sebe tam žijí Palestinci a židovští osadníci, z nichž někteří svá obydlí postavili nelegálně. Po teroristickém ataku v oblasti přibývá násilí. Organizace spojených národů zaznamenává průměrně sedm útoků na Palestince denně.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken při schůzce s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem uvedl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni. Napsala to agentura Reuters. Ministr zahraničí do Ramalláhu zajel na předem neohlášenou schůzku během své současné cesty po Blízkém východě, kam se vypravil kvůli válce Izraele proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy vedené v odvetě za útok, při kterém Hamás zabil stovky izraelských civilistů. Francouzská šéfka diplomacie Catherine Colonnaová v neděli jednala s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy byly poslány zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma, informovala agentura Reuters. Palestinské hnutí Hamás z Gazy 7. října zaútočilo na Izrael, který reagoval odvetným bombardováním Pásma Gazy a v posledních dnech i pozemní operací v oblasti.

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dál odmítá jakoukoliv odpovědnost za důsledky útoku teroristů Hamásu ze 7. října. O víkendu dokonce na sociální síti obvinil tajné služby, že ho nevarovaly. Status po kritice z řad opozice i vlastního válečného kabinetu smazal a všem bezpečnostním složkám vyjádřil podporu. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové ale nemůže Netanjahu současnou situaci dlouhodobě ustát a je jen otázkou času, než jeho politická kariéra definitivně skončí.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Izraelská armáda uvedla, že v rámci protiofenzivy v Pásmu Gazy její síly v noci na pondělí zabily „desítky teroristů“ a postupují podle plánu. Server The Times of Israel informoval i o úderu armády na cíle na Západním břehu Jordánu a také v Sýrii. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer vyloučil klid zbraní s teroristickým hnutím Hamás. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se židovský stát vzdal teroristické skupině. Do Gazy v neděli mířily kamiony s humanitární pomocí, v příštích dnech jich má být více.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v noci na sociální síti X obvinil tajné služby ze selhání, které vedlo k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Napsal také, že od tajných služeb nedostal varování, že by se Hamás chystal na „válku“. Po široké kritice izraelských činitelů i veřejnosti své vyjádření smazal a posléze se za výroky omluvil.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v pátek večer řekl, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v palestinském Pásmu Gazy. To podle agentury AFP čelilo největšímu izraelskému ostřelování od 7. října. AFP se odvolávala na své satelitní snímky a také na vyjádření teroristického hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy na toto území.

Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž se teroristé do Izraele dostali tunelem pod mořem. V noci na středu Izrael pokračoval v náletech na Pásmo Gazy. Zasáhl také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci, a útočil i na cíle v Sýrii.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice palestinského teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters vedle toho s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády v neděli ráno uvedla, že Izrael má v plánu evakuovat dalších čtrnáct pohraničních obcí.

Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.