Izraelská armáda se zcela stáhla z koridoru Necarim

Izraelská armáda se v neděli zcela stáhla z koridoru Necarim v Pásmu Gazy. Podle agentury AFP to potvrdilo teroristické hnutí Hamás. Armáda tak učinila na základě dohody o příměří, která vstoupila v platnost 19. ledna a která požaduje stažení ve 21. den od začátku příměří. Izrael také rozšířil svou vojenskou operaci Železná zeď na okupovaném Západním břehu na uprchlický tábor Núr Šams u města Tulkarm.

O stažení vojsk z koridoru Necarim už předtím s odvoláním na armádu informovala izraelská média. Podle představitele ministerstva vnitra spravovaného hnutím Hamás umožní vyklizení koridoru volný pohyb vozidel oběma směry a usnadní návrat vysídlených obyvatel. Izraelská armáda rozebrala svá vojenská stanoviště a stáhla své tanky, dodal.

Izraelská i arabská média už informují o vyšších počtech Palestinců, kteří přes Necarim přecházejí.

Už na začátku příměří umožnila izraelská armáda průchod přes koridor Necarim statisícům vysídlených obyvatel, kteří se vraceli domů na sever, píše AP. Stažení mimo jiné zajistí volný průjezd přes páteřní Saláhuddínovu silnici, která se táhne z Rafáhu u egyptských hranic na jihu Pásma Gazy až na sever k hraničnímu přechodu Erec do Izraele.

Dva kilometry široký a šest kilometrů dlouhý koridor Necarim v průběhu války vytvořila izraelská armáda, která jej také měla pod kontrolou. Armáda se z něj stáhla do kilometr široké nárazníkové zóny uvnitř Pásma Gazy podél izraelských hranic. Izraelské jednotky nadále zůstávají v takzvaném Filadelfském koridoru podél hranice Pásma Gazy s Egyptem. Z toho se mají podle dohody stáhnout v padesátý den příměří.

Izraelští vojáci v neděli odpoledne zahájili palbu na skupinu Palestinců, kteří se přibližovali k jejich pozicím v nárazníkové zóně v severní části Pásma Gazy. Civilní obrana na tomto palestinském území informovala, že tři civilisté zemřeli a několik dalších utrpělo zranění, píše agentura AFP. Úřady apelují na obyvatele Gazy, aby se vyhýbali pozicím izraelské armády a řídili se oficiálními nařízeními. Izraelská armáda připustila, že její vojáci zahájili výstražnou palbu proti lidem, kteří se přiblížili k jejich pozicím.

Operace Železná zeď pokračuje

Mluvčí izraelské armády také oznámil rozšíření vojenské operace na Západním břehu na uprchlický tábor Núr Šams u města Tulkarm. Společná operace izraelské armády a zpravodajských služeb nazvaná Železná zeď začala 21. ledna a zprvu se soustředila na oblast města Džanín, především tamní uprchlický tábor. Deklarovaným cílem izraelských bezpečnostních složek je boj proti teroristům. V oblasti působí nová generace palestinských ozbrojených skupin, především Džanínská brigáda a Tulkarmská brigáda. Ty se často dostávají do střetu i s bezpečnostními složkami Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu.

Izraelská armáda před několika dny oznámila, že v oblasti zabila přes padesát ozbrojenců. Podle úřadů Palestinské autonomie však izraelské složky při operaci zabíjejí i civilisty, ničí domy a infrastrukturu a vysídlují obyvatelstvo.

Při dvou různých incidentech v neděli izraelská armáda zabila v Núr Šams dvě ženy, z nichž jedna byla těhotná. Manžel těhotné utrpěl vážná zranění, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví v Ramalláhu. Server The Times of Israel napsal, že případ začala vyšetřovat izraelská vojenská policie. Od začátku roku izraelská armáda na Západním břehu zabila podle ministerstva nejméně sedmdesát lidí.

Dohoda o příměří zastavila patnáct měsíců trvající boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Kromě stažení izraelských jednotek z Pásma Gazy má také zajistit postupné propuštění rukojmí unesených 7. října 2023 z Izraele do Pásma Gazy, a to výměnou za propuštění palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sesuvy půdy na Novém Zélandu mají dvě oběti, pátrá se po pohřešovaných

Po sesuvu půdy v tábořišti pátrají záchranáři na Novém Zélandu po několika pohřešovaných, mezi nimiž jsou podle úřadů i děti. Úřady už také hlásí dvě oběti na životech, uvedla agentura Reuters. Oblasti Severního ostrova sužují silné deště a zhruba osm tisíc lidí je kvůli nepříznivému počasí bez proudu. Některé oblasti musely být evakuovány a některé silnice uzavřeny. Česká diplomacie nemá informace, že by tam v ohrožení byli i nějací Češi.
04:33Aktualizovánopřed 31 mminutami

„Můžeme udělat, cokoliv budeme chtít.“ Trump založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat.
09:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 3 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 4 hhodinami
Načítání...