Západní břeh Jordánu strana 3 z 5

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Vědcům se podařilo dekódovat text kletby z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat do období asi 1400 až 1200 před naším letopočtem. Olověný amulet nebylo možné mechanicky otevřít bez jeho fatálního poškození. Experti proto k přečtení textu využili rentgenovou počítačovou tomografii včetně virtuálního narovnání tabulky. Na mezinárodním výzkumu se významně podílel Daniel Vavřík z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Ohlášená úplná blokáda Pásma Gazy je bezprecedentní záležitost, kterou řada lidskoprávních organizací považuje za nelegální, uvedla v 90' ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Filipi. Pokud dojde na izraelskou pozemní ofenzivu v Gaze, zaplatí za to životy hlavně civilisté, obává se Filipi. Izrael už na jihu země hromadí vojska i těžkou techniku, zatím ale není jasné, zda k operaci reálně dojde, nebo se jedná pouze o snahu teroristy odstrašit. Experti v případě vpádu izraelských sil do Gazy varují před dalším vyhrocením situace. Panují hlavně obavy z rozpoutání nové války s libanonským Hizballáhem.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Nečekaný útok Hamásu Izrael paralyzoval. Selhání obranných složek bude předmětem vyšetřování, analytici se shodují na tom, že zemi tváří v tvář teroristům oslabila vnitropolitická krize. Izrael už řadu měsíců zažívá protivládní protesty. Proti justiční reformě se mimo jiné postavili i rezervisté. „Instituce jsou jen tak silné, jak silní jsou lidé,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Odpovědnost za izraelské selhání nakonec ponese premiér Benjamin Netanjahu, míní.

Izraelská armáda pokračuje na jihu země v boji s teroristy z hnutí Hamás. Počet obětí palestinských ozbrojenců už podle izraelské vlády překonal sedm stovek. Palestinské úřady v Pásmu Gazy oznámily, že počet obětí po izraelských náletech stoupl na 413. Na obou stranách jsou také tisíce zraněných. Izraelský kabinet hlásí přes sto unesených lidí. Izraelská armáda chce do 24 hodin napadené pohraniční obce evakuovat. Libanonské hnutí Hizballáh ostřelovalo sever židovského státu, ten reagoval protiútokem dělostřelectva. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho země se vydává do dlouhé a těžké války.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Izraelci by mohli už letos začít bezvízově cestovat do Spojených států. Vedlejším produktem vyjednávání je i snazší cestování pro desítky tisíc Palestinců, kteří mají kromě palestinského i americké občanství. Ti měli dosud omezenou možnost vstoupit do Izraele, do světa tak museli cestovat skrz složité procedury přes Jordánsko.

Před třiceti lety si na trávníku Bílého domu podali ruce izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat, čímž začala vrcholná fáze blízkovýchodního mírového procesu. Optimismus je ale dávno pryč a duch roku 1993 přežívá spíše ve vzpomínkách. Na pomezí Izraele a Západního břehu Jordánu nicméně existuje vesnice, kde Židé a Arabové zkoušejí žít pohromadě.

Čím dál více Izraelců volá po plošném zavedení zátarasů a kontrolních stanovišť na silnicích. Právě motoristé jsou totiž častěji terčem palestinských útoků. Politické i vojenské špičky ale zatím preferují spíše adresný boj proti palestinským teroristickým buňkám. Za zavedení kontrol zatím bojují hlavně zástupci radikální pravice v izraelské vládě.

Pokračují střety mezi Palestinci a Izraelci. V pondělí byla na dálnici u Hebronu na Západním břehu zastřelena izraelská žena a zraněn muž. K tomu se podle agentury Reuters pochvalně vyjádřilo radikální hnutí Hamás. V úterý při izraelské razii zemřel mladý Palestinec. Situace je nejhorší za dvacet let, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Kvůli útokům se sešel izraelský bezpečnostní kabinet.

Na 200 tisíc lidí dorazilo do Jeruzaléma protestovat proti soudní reformě, kterou prosazuje koaliční vláda Benjamina Netanjahua navzdory široké kritice, že ohrožuje demokracii. Demonstrace se opět konají i v dalších městech Izraele. V sobotu k zastavení schvalování reformy vyzvala vládu i více než desítka bývalých šéfů izraelské armády a tajných služeb Mosad a Šin Bet, kteří se přidali k páteční výzvě více než tisícovky rezervistů izraelského letectva. Ti kvůli soudní reformě pohrozili odmítnutím služby. Přidaly se k nim i stovky rezervistů vojenských zpravodajských služeb.

Izraelští vojáci zastřelili v pátek na okupovaném Západním břehu Jordánu dva Palestince. Sedmnáctiletý mladík zahynul poblíž města Ramalláh, kde se izraelské bezpečnostní síly střetly s Palestinci házejícími kameny. Osmnáctiletého Palestince zabili Izraelci v pátek večer u města Nábulus, kde se podle izraelské armády chystal provést „útok vozidlem“. Informovala o tom v sobotu agentura AFP.

Za americkým prezidentem Joem Bidenem dorazil jeho izraelský protějšek Jicchak Herzog. Do vztahů mezi tradičními spojenci přitom v poslední době vnáší napětí rozšiřování židovských osad v okupovaných zónách i plán izraelské vlády na reformu justice. Herzog podle agentury Reuters po setkání uvedl, že jednání mělo řadu témat, včetně vnitropolitické situace v Izraeli. Biden předtím ujišťoval, že vazby mezi oběma zeměmi jsou pevné.

Dva Palestinci přišli v pátek o život při střetech s izraelskými silami v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedl podle listu The Jerusalem Post palestinský Červený půlměsíc. Další dva Palestinci podle něj byli zraněni. Izraelská armáda podle agentury Reuters informovala, že dva palestinští útočníci byli zabiti při přestřelce.

Na izraelské území ve čtvrtek podle agentury Reuters zamířily dvě rakety z jižního Libanonu. Jedna ze střel dopadla na libanonské území a druhá do sporné oblasti na hranicích obou států, uvedly tři bezpečnostní zdroje. Zatím není jasné, kdo rakety vystřelil. Izrael následně v odpovědi zahájil ostřelování libanonského území.

Izraelská armáda oficiálně ukončila operaci v palestinském městě Džanín, které leží na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle zahraničních tiskových agentur izraelské ozbrojené síly uvedly, že se z místa stáhli všichni vojáci. Armáda v Džanínu provedla jednu z největších operací za poslední léta namířenou podle Izraele proti palestinským teroristům. Ozbrojenci v Pásmu Gazy v noci na středu odpálili proti Izraeli pět raket, které zneškodnila protivzdušná obrana. Nikomu se nic nestalo. Izrael odpověděl leteckým úderem v Pásmu Gazy.

Při útoku v izraelském městě Tel Aviv bylo zraněno několik lidí, někteří z nich vážně. Policie potvrdila, že se jednalo o teroristický útok, pachatel nejprve najížděl do chodců a poté z auta vystoupil a několik lidí pobodal. Zastřelil ho ozbrojený civilista. V Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím probíhala rozsáhlá operace izraelské armády, nejméně deset lidí tam zemřelo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Při rozsáhlé operaci izraelské armády proti radikálům v Džanínu na severu okupovaného Západního břehu Jordánu zahynulo osm Palestinců a dalších asi osmdesát bylo zraněno. Agentura AP píše, že akce, při níž armáda použila drony a nasadila stovky vojáků, připomíná izraelské vojenské operace během druhé intifády, palestinského povstání z let 2000 až 2005. „To, co sledujeme, je taková poloviční repríza událostí z počátku tohoto století,“ souhlasí zpravodaj ČT David Borek. Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se v reakci na izraelskou operaci rozhodl přerušit kontakt a bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Vláda v Jeruzalémě schválila plán na výstavbu tisíců osadnických bytů na okupovaném Západním břehu. Rozhodnutí padlo v době narůstajícího násilí. Izrael čelí kontinuální mezinárodní kritice kvůli rozšiřování osad. Na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě v nich žije přes sedm set tisíc Izraelců.

Izraelská vláda plánuje schválit více než čtyři tisíce nových bytů v osadách na Západním břehu Jordánu, k rozhodnutí by mělo dojít příští týden. Po úterním palestinském útoku u osady Eli oznámil premiér Benjamin Netanjahu, že začne příprava výstavby dalších bytů v této lokalitě. Posílení izraelské přítomnosti v regionu má být jasnou odpovědí na terorismus. Zrychlená výstavba osad ale po týdnu plném násilí může dál zvýšit emoce.