Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.
Mahmúd Abbás zamířil do funkce palestinského premiéra před 21 lety. I tehdy ve Svaté zemi zuřil konflikt a Spojené sáty hledaly diplomatické řešení a tlačily na reformy Palestinské autonomie. „Obdrželi jsme od vlády USA finanční pomoc, která bude použita na rekonstrukci a obnovu palestinské společnosti,“ oznámil v roce 2003 Abbás.
O dva roky později, po smrti Jásira Arafata, se Abbás stal palestinským prezidentem. Profesor Ejal Zisser z Telavivské univerzity se s ním několikrát potkal. „Je to příjemný člověk, to musím říct. Na rozdíl od jeho předchůdce Jásira Arafata, kterého vystřídal,“ hodnotí Zisser.
Jenže dnes osmaosmdesátiletý Abbás vládne bez voleb a s rekordně nízkou podporou palestinské veřejnosti. „Ztratil legitimitu u palestinské veřejnosti. Izrael mu to moc neulehčil, kvůli velice pravicovým vládám. A on tak nějak uvázl. A my jsme uvázli s ním,“ říká Zisser.
Útoky ze 7. října posílily mezi Palestinci popularitu Hamásu. Nynější válka vrátila palestinskou politiku zpět do centra pozornosti světa. Zejména kvůli hledání odpovědi na otázku, kdo bude vládnout Gaze po válce.
Izrael usiluje o likvidaci Hamásu i jeho vedení, včetně Jahji Sinwára. Americké zdroje teď potvrdily, že minulý týden byl zabit jeden z nejvýše postavených mužů Hamásu, Marwán Ísa. Tím se ale neřeší otázka, co dál.
Netanjahu proti palestinskému státu
„Chceme vidět Gazu a Západní břeh sjednocené pod správou Palestinské autonomie,“ nechala se loni v prosinci slyšet americká viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Izraelci a jejich volení zástupci jsou dnes jednotní jako nikdy předtím. Kneset drtivou většinou odmítl jakékoliv pokusy vnutit Izraeli jednostranně palestinský stát,“ prohlásil letos v únoru izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Mahmúd Abbás nemá jasného nástupce, premiérem jmenoval technokrata Muhammada Mustafu, z exilu usiluje o comeback Muhammad Dahlan. Žádný budoucí palestinský lídr ale nechce být vnímán jako někdo, koho do funkce uvedly izraelské tanky.
Mustafá už představil reformní cíle
Ve Spojených státech vystudovaný ekonom Mustafá mezitím oznámil, že jmenuje vládu technokratů a založí nezávislý svěřenecký fond, který bude dohlížet na rekonstrukci Pásma Gazy. V programovém prohlášení, které získala agentura AP, nový premiér také představil rozsáhlé plány na revitalizaci Palestinské autonomie.
Mustafá uvedl, že bude usilovat o znovusjednocení palestinských území. Ve své vizi se ale vůbec nezmiňuje o teroristickém hnutí Hamás, které v posledních volbách v Pásmu Gazy v roce 2006 zvítězilo nad Abbásovým Fatahem a stále si udržuje značnou podporu.
Hamás už Mustafovo jmenování premiérem odmítl s tím, že jde ze strany Palestinské autonomie o jednostranný a prázdný krok.
Premiér v prohlášení také zmínil, že palestinská samospráva usiluje o uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. Nepředložil však žádný časový plán a uvedl, že to bude záviset na reálné situaci v Gaze, na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967 a kde chtějí mít Palestinci v budoucnu svůj stát.
