Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.
O Trumpově plánu pro Palestinu a Izrael se čile jedná. Izrael se dohodl se Súdánem i spojenci v Evropě
Když Donald Trump koncem ledna představil svůj plán na vznik samostatného palestinského státu s hlavním městem východním Jeruzalémem, kde USA otevřou svou ambasádu, mluvčí izraelského premiéra vzápětí na sociální síti napsal, že „suverenita nad všemi osadami bude už v neděli“.
Revoluce se ale odkládá na neurčito. Trumpův zeť a poradce Jared Kushner totiž vzápětí prohlásil, že si nemyslí, že by Izraelci anexi provedli tak brzo. O další chvíli později Netanjahuův mluvčí svůj optimistický tweet smazal.
Anexi osad Izraelem sice Spojené státy podporují – podle jejich mapy by šlo o zhruba 30 procent Západního břehu Jordánu – chtějí ji ale odložit tak, aby Palestinci měli ještě pobídku začít rychle jednat. „Má vize poskytuje Palestincům čas na to, aby se pozvedli a zareagovali na výzvu v podobě státnosti,“ prohlásil Trump.
„Tohle je Palestina! Tohle je rok 1936,“ zdůraznil nad historickou mapou předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás a pak pokračoval: „Tady 1947, po roce 1967 už zbylo jen 22 procent. A teď nabízejí tohle.“
Enklávy uprostřed Palestiny
Trumpův plán není lehký ani pro některé Izraelce. Patnáct osad na Západním břehu se má stát enklávami uprostřed Palestiny: například Elon More poblíž Náblusu nebo nedaleká Har Bracha se slavným vinařstvím.
Samotný Izrael od Západního břehu Jordánu odděluje takzvaná Zelená linie. Je to ale už spíše jen fiktivní čára na mapě, protože po obou stranách plynule navazuje izraelská zástavba. Západní břeh obývá skoro půl milionu Izraelců a víc než dva miliony Palestinců.
Diplomacie nelení, Netanjahu se dohodl se Súdánem
Zatímco anexe osad i vznik Palestinského státu jsou stále ještě věcí blízké nebo vzdálenější budoucnosti, v plném proudu je diplomatické manévrování. Palestinci si od Ligy arabských států zajistili jednomyslnou rezoluci odmítající Trumpův plán. „Tohle je skvělé rozhodnutí a skvělá příležitost, aby svět podpořil palestinskou pozici,“ uvedl generální tajemník Ligy arabských států Ahmed Abul Gheit.
Jenže ve stejné době jednal Netanjahu v Ugandě s vojenským lídrem Súdánu Abdal Fattáhem Burhánem. Súdán je jedna z členských zemí Arabské ligy. Společně pak oznámili začátek normalizace společných styků.
Právě v Súdánu se arabské státy v roce 1967 dohodly na principu „tří ne“: neuznání Izraele, žádný mír s Izraelem a žádná jednání s Izraelem. Izrael zase považoval Súdán za bezpečnostní hrozbu kvůli podezření, že Írán využívá africkou zemi jako prostředníka pro pašování munice do Pásma Gazy.
Izrael také docílil toho, že několik zemí Evropské unie včetně Česka zablokovalo v Bruselu plánovanou kritickou rezoluci. Tu připravil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který označil za nepřijatelný zejména návrh na anexi židovských osad na okupovaném palestinském území. Borell poté, co nezískal jednomyslnou podporu všech zemí Unie, vydal text jako vlastní prohlášení.
Židovský stát má ale hlavně na své straně americkou vládu, která nastolila zcela jiný slovník, než na jaký byli Palestinci v posledních 30 letech zvyklí. „Jejich politická reprezentace možná uvízla v minulosti, jejich reprezentace může svolávat dny hněvu. Ovšem Palestinci brzy pochopí, že toto je nabídka, která přichází jednou za život, jednou za generaci,“ zdůraznil ministr zahraničních věcí USA Mike Pompeo. Washington nyní čeká na odpověď Ramalláhu, počkat proto nyní musí i izraelské plány na anexi.