USA v Bahrajnu lákají arabské státy pro svůj plán na záchranu Palestiny. Potřebují bilion korun

Nahrávám video

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Trumpův poradce Jared Kushner v úvodním projevu na konferenci slíbil Palestincům lepší budoucnost. Uvedl také, že ekonomický růst a prosperita jsou nemožné bez trvalého a spravedlivého politického řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Dnešek ale není o politických otázkách, k těm se dostaneme ve správný čas,“ prohlásil Kushner s tím, že je třeba o výzvách přemýšlet novým způsobem.

„Neopustili jsme vás,“ vzkázal Palestincům před ministry financí arabských zemí, šéfy mezinárodních finančních institucí a manažery a investory z desítek států.

Nahrávám video

Summit v Bahrajnu je prvním krokem v širším mírovém plánu pro Izrael a Palestinu. Dosavadní kroky Trumpovy administrativy, jako uznání Jeruzaléma za hlavní město židovského státu, ale ke zklidnění situace nepřispěly. „Spojené státy pořádají tuto konferenci a jsou zároveň těmi, kteří nás okupují. Veškerá americká pomoc palestinskému lidu ale byla zastavena,“ upozornil zástupce palestinského Fatahu Ijád Nasr.

Umírněným i radikálním Palestincům se nelíbí, že Trumpův plán trvá na ekonomickém řešení. Důležitější je podle nich politika. „Na jednu stranu se snaží získat čas pro Izrael, na stranu druhou brání vzniku jakékoliv politické iniciativy, která by problémy řešila,“ prohlásil Hanan Ašrawi z Organizace pro osvobození Palestiny. Tisíce Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu proti konferenci v bahrajnské Manámě demonstrovaly a pálily Trumpovy podobizny.

Nepotřebujeme bahrajnskou konferenci pro pozvednutí naší země, potřebujeme mír. Hospodářské oživení před dosažením míru je nerealistická iluze.
Šukrí Bišára
palestinský ministr financí

Také mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje, že bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dříve, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci.

Izrael pozvánku nedostal

Konference se účastní Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko či Maroko. Naopak Libanon nebo Irák se do debat nezapojí. „Tato konference a prodání Palestiny nepovede nikam,“ řekl mluvčí íránské diplomacie Abbás Musáví.

Izraelští vládní činitelé pozváni nebyli, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o konferenci vyjádřil pochvalně. „Uvidíme, jaký bude americký návrh, zvážíme ho vážně a otevřeně. Nemůžu pochopit, jak ho Palestinci mohou hned odmítnout, aniž by věděli, o co v něm jde,“ konstatoval Netanjahu.

Spojené státy chtějí do regionu napumpovat 50 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes bilion korun. „Víc než polovina z toho půjde na Západní břeh a do Pásma Gazy,“ oznámil Trumpův poradce Kushner.

Částka má být investována v horizontu deseti let, ale při velikosti palestinských území je to pro tuto entitu skutečně obrovský potenciální přísun peněz. Asi nejzajímavější je projekt silničního a železničního spojení Západního břehu Jordánu s Gazou.
David Borek
zpravodaj ČT

K tomu budou podpořeny i palestinské komunity v Egyptě, v Jordánsku a v Libanonu. Investice mají jít do zdravotnictví, školství nebo energetiky, do technologií, turistiky a zemědělství. „Vytvoří milion pracovních míst na Západním břehu a v Gaze. Sníží nezaměstnanost z asi třiceti procent na jednotky, sníží o polovinu jejich chudobu,“ předpokládá Kushner.

Snahy o izraelsko-palestinské příměří trvají s výkyvy už desítky let. V 90. letech se smíření obou národů přiblížil americký prezident Bill Clinton, později se ho snažili zprostředkovat George Bush i Barack Obama. Rozhovory ale vždy skončily na mrtvém bodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 4 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami
Načítání...