USA v Bahrajnu lákají arabské státy pro svůj plán na záchranu Palestiny. Potřebují bilion korun

Nahrávám video

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Trumpův poradce Jared Kushner v úvodním projevu na konferenci slíbil Palestincům lepší budoucnost. Uvedl také, že ekonomický růst a prosperita jsou nemožné bez trvalého a spravedlivého politického řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Dnešek ale není o politických otázkách, k těm se dostaneme ve správný čas,“ prohlásil Kushner s tím, že je třeba o výzvách přemýšlet novým způsobem.

„Neopustili jsme vás,“ vzkázal Palestincům před ministry financí arabských zemí, šéfy mezinárodních finančních institucí a manažery a investory z desítek států.

Nahrávám video

Summit v Bahrajnu je prvním krokem v širším mírovém plánu pro Izrael a Palestinu. Dosavadní kroky Trumpovy administrativy, jako uznání Jeruzaléma za hlavní město židovského státu, ale ke zklidnění situace nepřispěly. „Spojené státy pořádají tuto konferenci a jsou zároveň těmi, kteří nás okupují. Veškerá americká pomoc palestinskému lidu ale byla zastavena,“ upozornil zástupce palestinského Fatahu Ijád Nasr.

Umírněným i radikálním Palestincům se nelíbí, že Trumpův plán trvá na ekonomickém řešení. Důležitější je podle nich politika. „Na jednu stranu se snaží získat čas pro Izrael, na stranu druhou brání vzniku jakékoliv politické iniciativy, která by problémy řešila,“ prohlásil Hanan Ašrawi z Organizace pro osvobození Palestiny. Tisíce Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu proti konferenci v bahrajnské Manámě demonstrovaly a pálily Trumpovy podobizny.

Nepotřebujeme bahrajnskou konferenci pro pozvednutí naší země, potřebujeme mír. Hospodářské oživení před dosažením míru je nerealistická iluze.
Šukrí Bišára
palestinský ministr financí

Také mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje, že bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dříve, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci.

Izrael pozvánku nedostal

Konference se účastní Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko či Maroko. Naopak Libanon nebo Irák se do debat nezapojí. „Tato konference a prodání Palestiny nepovede nikam,“ řekl mluvčí íránské diplomacie Abbás Musáví.

Izraelští vládní činitelé pozváni nebyli, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o konferenci vyjádřil pochvalně. „Uvidíme, jaký bude americký návrh, zvážíme ho vážně a otevřeně. Nemůžu pochopit, jak ho Palestinci mohou hned odmítnout, aniž by věděli, o co v něm jde,“ konstatoval Netanjahu.

Spojené státy chtějí do regionu napumpovat 50 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes bilion korun. „Víc než polovina z toho půjde na Západní břeh a do Pásma Gazy,“ oznámil Trumpův poradce Kushner.

Částka má být investována v horizontu deseti let, ale při velikosti palestinských území je to pro tuto entitu skutečně obrovský potenciální přísun peněz. Asi nejzajímavější je projekt silničního a železničního spojení Západního břehu Jordánu s Gazou.
David Borek
zpravodaj ČT

K tomu budou podpořeny i palestinské komunity v Egyptě, v Jordánsku a v Libanonu. Investice mají jít do zdravotnictví, školství nebo energetiky, do technologií, turistiky a zemědělství. „Vytvoří milion pracovních míst na Západním břehu a v Gaze. Sníží nezaměstnanost z asi třiceti procent na jednotky, sníží o polovinu jejich chudobu,“ předpokládá Kushner.

Snahy o izraelsko-palestinské příměří trvají s výkyvy už desítky let. V 90. letech se smíření obou národů přiblížil americký prezident Bill Clinton, později se ho snažili zprostředkovat George Bush i Barack Obama. Rozhovory ale vždy skončily na mrtvém bodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo zřejmě všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zřejmě zahynulo všech osm členů posádky. Podle agentury AFP to oznámila letecká základna ve svém prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 5 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 6 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 6 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 6 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
14. 6. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 10 hhodinami
Načítání...