Tři výbory Sněmovny reprezentantů požádaly Bílý dům a ministerstvo zahraničí o podrobnosti o privátní komunikaci prezidenta Donalda Trumpa s kremelským šéfem Vladimirem Putinem. Žádost odeslaly zahraniční výbor, výbor pro kontrolu tajných služeb a výbor pro dohled a reformu. Právní výbor také žádá dokumenty o činnosti více než osmdesáti vládních úřadů a právnických a fyzických osob napojených na americkou exekutivu. Krok souvisí s vyšetřováním údajného maření výkonu spravedlnosti a dalších trestných činů, z nichž je podle demokratických kongresmanů podezřelý prezident Trump a jeho blízcí spolupracovníci.
Výbory, ovládané opozičními demokraty, zajímá obsah důvěrného rozhovoru Trumpa s Putinem při jejich setkání v Helsinkách loni v červenci. Beseda se uskutečnila jen v přítomnosti tlumočníků. Poslanci chtějí znát i detaily o telefonních kontaktech obou státníků a o tom, zda rozhovory měly dopad na americkou zahraniční politiku. Chtějí vědět, zda prezident nějaké kontakty s Putinem skrývá.
„Podle informací z médií se prezident Trump v několika případech zřejmě snažil skrýt podrobnosti o své komunikaci s prezidentem Putinem před ostatními vládními úředníky, před Kongresem a před americkým lidem,“ píší v žádosti předsedové tří sněmovních výborů.
Trump hovořil s Putinem v Helsinkách mezi čtyřma očima víc než dvě hodiny. Členové tří výborů Sněmovny reprezentantů žádají v této souvislosti Bílý dům, aby jim umožnil rozhovor s překladateli nebo s tlumočníky, kteří jednání obou státníků zprostředkovávali.
Zajímá je také obsah Trumpova rozhovoru s ruským vůdcem na summitu skupiny G20 v Hamburku v létě 2017 a žádají setkání s kterýmkoli členem prezidentova štábu, jenž byl jednání přítomen.
Demokraté chtějí vyšetřovat Trumpovy syny i zetě
Právní výbor Sněmovny reprezentantů v pondělí také požádal o vydání dokumentů o činnosti víc než osmdesáti vládních úřadů a právnických a fyzických osob napojených na americkou exekutivu.
Požadovaná dokumentace se údajně týká aktivit prezidentových synů Donalda a Erika, zetě Jareda Kushnera, hlavního účetního prezidentovy realitní říše Allena Weisselberga, bývalého ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse nebo investigativního serveru WikiLeaks.
Jak se Bílý dům k žádosti o vydání dokumentů postaví, není zatím zřejmé. Prezidentská mluvčí Sarah Sandersová novinářům řekla, že žádosti musejí nejprve prostudovat odborníci.
„Jsme svědky škod způsobených během posledních dvou let našim demokratickým institucím, které Kongres dosud odmítal odpovědně vyšetřit. Kongres musí vyšetřovat zneužívání moci,“ komentoval rozhodnutí právního výboru jeho předseda, demokratický poslanec Jerrold Nadler.
„Spolupracuji vždy a se všemi,“ odpověděl prezident Trump na otázku novinářů, zda hodlá poslancům vyjít vstříc.
Demokraté chtějí impeachment, tvrdí republikáni
Demokraté ovládající po loňských volbách Sněmovnu reprezentantů chtějí zjistit, zda Trump bránil průchodu spravedlnosti například tím, že v květnu 2017 vyhodil šéfa FBI Jamese Comeyho, nebo zda ovlivňoval svědky, osobně se obohacoval či mařil vyšetřování slibem amnestií.
Podle republikánů je žádost o vydání dokumentů počátkem procedury impeachmentu, tedy ústavní žaloby. Demokraté prý jejím prostřednictvím chtějí hlavu státu sesadit nebo alespoň ve volbách 2020 vypudit z Bílého domu.
Mezi osobami, o nichž chtějí demokraté získat informace, je i řada lidí, jejichž jména se objevují při vyšetřování údajného ruského vlivu na americké volby v roce 2016. Je to například bývalý Trumpův bezpečnostní poradce Michael Flynn, někdejší šéf jeho volebního štábu Paul Manafort, exporadce Roger Stone nebo bývalý Trumpův právník a důvěrník Michael Cohen. Dalšími známými jmény jsou Trumpovi bývalí spolupracovníci Hope Hicksová, Steve Bannon, Reince Priebus nebo Sean Spicer.
