„Stojím tu obtěžkaný vinou.“ Steinmeier jako první poválečný německý prezident vystoupil v památníku holocaustu

3 minuty
Události: Státníci si připomínají 75 let od osvobození Osvětimi
Zdroj: ČT24

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

„Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesát milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, pětasedmdesát let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier, který zpočátku přednesl hebrejsky.

„Podstata zla je stejná“

„Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci,“ řekl. „Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier.

Podle něj je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla ale zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“

Izrael původně počítal s tím, že půjde o menší summit s deseti až patnácti účastníky, nyní tamní média hovoří o největší diplomatické události v dějinách státu. Mezi účastníky nechybí prezidenti Ruska, Německa a Francie, americký viceprezident nebo britský princ Charles.

Izrael a USA se opřely do Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na vzpomínkové akci řekl, že nejvíce antisemitským režimem světa je Írán a že svět by měl proto vůči němu zaujmout rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.

„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ uvedl. „Pamatujeme si však, že před osmdesáti lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády,“ dodal.

„Židé se z holocaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval Netanjahu a vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. „Vyzývám vlády, aby učinily, co je v jejich silách, a Íránu se postavily.“

Světové fórum o holocaustu 2020 se koná v Izraeli
Zdroj: Kobi Gideon/ČTK/ZUMA

Izraelský prezident Reuven Rivlin hovořil o přetrvávající hrozbě antisemitismu. Ten se podle něj netýká jen Židů. „Rasismus a antisemitismus jsou zhoubné choroby, které dokážou zničit národy a celé země, a žádná společnost ani demokracie vůči nim nejsou imunní,“ prohlásil. 

„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holocaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence. Izraelského premiéra Netanjahua pozval na příští týden do Washingtonu k debatě o mírovém plánu s Palestinci. Pozvánka se vztahuje i na Netanjahuova soupeře v nadcházejících parlamentních volbách Bennyho Gantze.

V americké delegaci je kromě Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, který ale ve středu účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku, takže by nedokázal dorazit včas.

Putin vyzdvihl úlohu rudoarmějců

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil poměrně krátce a znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety.

„Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů Židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holocaustu byli sovětští občané. Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion Židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. 

„Holocaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a intolerance, který se objevuje stále častěji. 

Andrej Babiš s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem
Zdroj: Marek Opatrný/ČTK

Už od středy se konají bilaterální politická setkání, Izrael kvůli zabezpečení účastníků zmobilizoval 10 tisíc policistů. Do programu fóra nazvaného Připomenout si holocaust, bojovat proti antisemitismu se počítala už středeční večeře, již pro účastníky uspořádal izraelský prezident. Ústředním bodem je ale vzpomínkové setkání v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad Vašem. 

Česko reprezentuje premiér Babiš

Premiér Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.

Předseda české vlády měl na programu setkání s českými přeživšími holocaustu, předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gantzem.

První světové fórum o holocaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.

Duda nepřijel, Zelenskyj se vzdal míst ve prospěch obětí

Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě chybí polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku Jad Vašem a že ji dostal Vladimir Putin.

Svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci se vzdal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další členové vládní delegace. Přenechali je lidem, kteří jej přežili. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.

Své místo se proto rozhodl obětem přenechat i izraelský ministr pro záležitosti Jeruzaléma a pro životní prostředí Zeev Elkin. Ten zároveň vyzval své kolegy, aby udělali totéž. Zástupci památníku Jad vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...