„Stojím tu obtěžkaný vinou.“ Steinmeier jako první poválečný německý prezident vystoupil v památníku holocaustu

Nahrávám video

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

„Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesát milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, pětasedmdesát let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier, který zpočátku přednesl hebrejsky.

„Podstata zla je stejná“

„Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci,“ řekl. „Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier.

Podle něj je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla ale zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“

Izrael původně počítal s tím, že půjde o menší summit s deseti až patnácti účastníky, nyní tamní média hovoří o největší diplomatické události v dějinách státu. Mezi účastníky nechybí prezidenti Ruska, Německa a Francie, americký viceprezident nebo britský princ Charles.

Izrael a USA se opřely do Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na vzpomínkové akci řekl, že nejvíce antisemitským režimem světa je Írán a že svět by měl proto vůči němu zaujmout rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.

„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ uvedl. „Pamatujeme si však, že před osmdesáti lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády,“ dodal.

„Židé se z holocaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval Netanjahu a vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. „Vyzývám vlády, aby učinily, co je v jejich silách, a Íránu se postavily.“

Světové fórum o holocaustu 2020 se koná v Izraeli
Zdroj: Kobi Gideon/ČTK/ZUMA

Izraelský prezident Reuven Rivlin hovořil o přetrvávající hrozbě antisemitismu. Ten se podle něj netýká jen Židů. „Rasismus a antisemitismus jsou zhoubné choroby, které dokážou zničit národy a celé země, a žádná společnost ani demokracie vůči nim nejsou imunní,“ prohlásil. 

„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holocaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence. Izraelského premiéra Netanjahua pozval na příští týden do Washingtonu k debatě o mírovém plánu s Palestinci. Pozvánka se vztahuje i na Netanjahuova soupeře v nadcházejících parlamentních volbách Bennyho Gantze.

V americké delegaci je kromě Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, který ale ve středu účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku, takže by nedokázal dorazit včas.

Putin vyzdvihl úlohu rudoarmějců

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil poměrně krátce a znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety.

„Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů Židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holocaustu byli sovětští občané. Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion Židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. 

„Holocaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a intolerance, který se objevuje stále častěji. 

Andrej Babiš s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem
Zdroj: Marek Opatrný/ČTK

Už od středy se konají bilaterální politická setkání, Izrael kvůli zabezpečení účastníků zmobilizoval 10 tisíc policistů. Do programu fóra nazvaného Připomenout si holocaust, bojovat proti antisemitismu se počítala už středeční večeře, již pro účastníky uspořádal izraelský prezident. Ústředním bodem je ale vzpomínkové setkání v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad Vašem. 

Česko reprezentuje premiér Babiš

Premiér Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.

Předseda české vlády měl na programu setkání s českými přeživšími holocaustu, předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gantzem.

První světové fórum o holocaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.

Duda nepřijel, Zelenskyj se vzdal míst ve prospěch obětí

Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě chybí polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku Jad Vašem a že ji dostal Vladimir Putin.

Svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci se vzdal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další členové vládní delegace. Přenechali je lidem, kteří jej přežili. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.

Své místo se proto rozhodl obětem přenechat i izraelský ministr pro záležitosti Jeruzaléma a pro životní prostředí Zeev Elkin. Ten zároveň vyzval své kolegy, aby udělali totéž. Zástupci památníku Jad vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 3 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 5 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami
Načítání...