„Stojím tu obtěžkaný vinou.“ Steinmeier jako první poválečný německý prezident vystoupil v památníku holocaustu

3 minuty
Události: Státníci si připomínají 75 let od osvobození Osvětimi
Zdroj: ČT24

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

„Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesát milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, pětasedmdesát let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier, který zpočátku přednesl hebrejsky.

„Podstata zla je stejná“

„Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci,“ řekl. „Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier.

Podle něj je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla ale zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“

Izrael původně počítal s tím, že půjde o menší summit s deseti až patnácti účastníky, nyní tamní média hovoří o největší diplomatické události v dějinách státu. Mezi účastníky nechybí prezidenti Ruska, Německa a Francie, americký viceprezident nebo britský princ Charles.

Izrael a USA se opřely do Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na vzpomínkové akci řekl, že nejvíce antisemitským režimem světa je Írán a že svět by měl proto vůči němu zaujmout rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.

„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ uvedl. „Pamatujeme si však, že před osmdesáti lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády,“ dodal.

„Židé se z holocaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval Netanjahu a vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. „Vyzývám vlády, aby učinily, co je v jejich silách, a Íránu se postavily.“

Světové fórum o holocaustu 2020 se koná v Izraeli
Zdroj: Kobi Gideon/ČTK/ZUMA

Izraelský prezident Reuven Rivlin hovořil o přetrvávající hrozbě antisemitismu. Ten se podle něj netýká jen Židů. „Rasismus a antisemitismus jsou zhoubné choroby, které dokážou zničit národy a celé země, a žádná společnost ani demokracie vůči nim nejsou imunní,“ prohlásil. 

„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holocaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence. Izraelského premiéra Netanjahua pozval na příští týden do Washingtonu k debatě o mírovém plánu s Palestinci. Pozvánka se vztahuje i na Netanjahuova soupeře v nadcházejících parlamentních volbách Bennyho Gantze.

V americké delegaci je kromě Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, který ale ve středu účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku, takže by nedokázal dorazit včas.

Putin vyzdvihl úlohu rudoarmějců

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil poměrně krátce a znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety.

„Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů Židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holocaustu byli sovětští občané. Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion Židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. 

„Holocaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a intolerance, který se objevuje stále častěji. 

Andrej Babiš s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem
Zdroj: Marek Opatrný/ČTK

Už od středy se konají bilaterální politická setkání, Izrael kvůli zabezpečení účastníků zmobilizoval 10 tisíc policistů. Do programu fóra nazvaného Připomenout si holocaust, bojovat proti antisemitismu se počítala už středeční večeře, již pro účastníky uspořádal izraelský prezident. Ústředním bodem je ale vzpomínkové setkání v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad Vašem. 

Česko reprezentuje premiér Babiš

Premiér Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.

Předseda české vlády měl na programu setkání s českými přeživšími holocaustu, předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gantzem.

První světové fórum o holocaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.

Duda nepřijel, Zelenskyj se vzdal míst ve prospěch obětí

Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě chybí polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku Jad Vašem a že ji dostal Vladimir Putin.

Svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci se vzdal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další členové vládní delegace. Přenechali je lidem, kteří jej přežili. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.

Své místo se proto rozhodl obětem přenechat i izraelský ministr pro záležitosti Jeruzaléma a pro životní prostředí Zeev Elkin. Ten zároveň vyzval své kolegy, aby udělali totéž. Zástupci památníku Jad vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 21 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 13 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 15 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...