„Stojím tu obtěžkaný vinou.“ Steinmeier jako první poválečný německý prezident vystoupil v památníku holocaustu

Nahrávám video

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

„Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesát milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, pětasedmdesát let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier, který zpočátku přednesl hebrejsky.

„Podstata zla je stejná“

„Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci,“ řekl. „Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier.

Podle něj je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla ale zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“

Izrael původně počítal s tím, že půjde o menší summit s deseti až patnácti účastníky, nyní tamní média hovoří o největší diplomatické události v dějinách státu. Mezi účastníky nechybí prezidenti Ruska, Německa a Francie, americký viceprezident nebo britský princ Charles.

Izrael a USA se opřely do Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na vzpomínkové akci řekl, že nejvíce antisemitským režimem světa je Írán a že svět by měl proto vůči němu zaujmout rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.

„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ uvedl. „Pamatujeme si však, že před osmdesáti lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády,“ dodal.

„Židé se z holocaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval Netanjahu a vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. „Vyzývám vlády, aby učinily, co je v jejich silách, a Íránu se postavily.“

Světové fórum o holocaustu 2020 se koná v Izraeli
Zdroj: Kobi Gideon/ČTK/ZUMA

Izraelský prezident Reuven Rivlin hovořil o přetrvávající hrozbě antisemitismu. Ten se podle něj netýká jen Židů. „Rasismus a antisemitismus jsou zhoubné choroby, které dokážou zničit národy a celé země, a žádná společnost ani demokracie vůči nim nejsou imunní,“ prohlásil. 

„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holocaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence. Izraelského premiéra Netanjahua pozval na příští týden do Washingtonu k debatě o mírovém plánu s Palestinci. Pozvánka se vztahuje i na Netanjahuova soupeře v nadcházejících parlamentních volbách Bennyho Gantze.

V americké delegaci je kromě Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, který ale ve středu účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku, takže by nedokázal dorazit včas.

Putin vyzdvihl úlohu rudoarmějců

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil poměrně krátce a znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety.

„Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů Židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holocaustu byli sovětští občané. Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion Židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. 

„Holocaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a intolerance, který se objevuje stále častěji. 

Andrej Babiš s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem
Zdroj: Marek Opatrný/ČTK

Už od středy se konají bilaterální politická setkání, Izrael kvůli zabezpečení účastníků zmobilizoval 10 tisíc policistů. Do programu fóra nazvaného Připomenout si holocaust, bojovat proti antisemitismu se počítala už středeční večeře, již pro účastníky uspořádal izraelský prezident. Ústředním bodem je ale vzpomínkové setkání v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad Vašem. 

Česko reprezentuje premiér Babiš

Premiér Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.

Předseda české vlády měl na programu setkání s českými přeživšími holocaustu, předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gantzem.

První světové fórum o holocaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.

Duda nepřijel, Zelenskyj se vzdal míst ve prospěch obětí

Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě chybí polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku Jad Vašem a že ji dostal Vladimir Putin.

Svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci se vzdal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další členové vládní delegace. Přenechali je lidem, kteří jej přežili. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.

Své místo se proto rozhodl obětem přenechat i izraelský ministr pro záležitosti Jeruzaléma a pro životní prostředí Zeev Elkin. Ten zároveň vyzval své kolegy, aby udělali totéž. Zástupci památníku Jad vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 16 mminutami

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 1 hhodinou

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...