Svjatlana Cichanouská strana 4 z 5

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Bělorusko uzavře hranice s Polskem a Litvou. Oznámil to prezident země Alexandr Lukašenko. Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard korun). Evropský parlament mezitím vyzval k unijním sankcím namířeným i na Lukašenka, který to označil za agresivní krok. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zřídila misi s cílem vyšetření údajného porušování lidských práv.

Běloruská generální prokuratura oznámila, že zahájila trestní stíhání přední představitelky opozice Maryji Kalesnikavové. Podle médií se tak rozhodla poté, co vyšetřovací výbor členku vedení opoziční Koordinační rady oficiálně obvinil z vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Za to Kalesnikavové, která zůstává ve vazbě, hrozí dva až pět let vězení. Rada odmítá, že by její činnost byla protizákonná.

Po měsíci velkých protestů se naděje běloruské opozice na změnu pomalu rozplývají. Lidé neúnavně demonstrují, ale režim je stále častěji zatýká. Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach exkluzivně natáčeli s opozičními lídry Svjatlanou Cichanouskou a Pavlem Latuškem, kteří museli svoji zemi pod tlakem výhrůžek opustit.

Běloruská policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstraci žen a desítky z nich zatkla. K pochodu žen, který byl dalším protestem proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, se v centru města shromáždilo několik tisíc lidí. Na videonahrávkách bylo vidět, jak maskovaní příslušníci bezpečnostních sil ženy brutálně odvlékají do policejních aut, napsala agentura DPA.

Pohotovostní jednotky běloruské policie v úterý v centru Minsku pozatýkaly desítky lidí protestujících proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Na podporu opoziční vůdkyně Maryje Kalesnikavové, zadržené po nezdařeném pokusu běloruských úřadů vyhostit ji ze země, demonstrovaly hlavně ženy. Zakročili proti nim maskovaní policisté. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila policejní zásah za brutální a ruská tisková agentura TASS za hrubý, a to i vůči přihlížejícím novinářkám a novinářům.

Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové z vedení Koordinační rady, která byla v pondělí podle očitých svědků unesena, prošli v úterý brzy ráno kontrolou na hranici s Ukrajinou. Tvrdí to zástupce běloruského státního výboru pro ochranu hranice Anton Byčkovskij. Podle státní agentury Belta byla ale Kalesnikavová u hranic zadržena, okolnosti zatím nejsou nejasné. Další představitelka běloruské opozice, Svjatlana Cichanouská, mezitím protestovala proti mezinárodním dohodám, které se snaží dohodnout běloruský prezident Alexandr Lukašenko s Moskvou. Evropská unie chce sankce pro 40 Bělorusů.

Kandidátka na běloruskou prezidentku Svjatlana Cichanouská, za níž se sjednotila opozice vůči Alexandru Lukašenkovi, vyzvala OSN, aby do země vyslala pozorovací misi. OSN by podle ní také měla odsoudit násilné potlačení protestů. Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin mezitím v Moskvě tvrdil, že Západ vede proti jeho zemi hybridní válku poté, co se nepodařilo provést revoluci. Konkrétně jmenoval i Česko.

Běloruský nejvyšší soud odmítl všechny žádosti opozičních kandidátů, aby neuznal výsledky prezidentských voleb z 9. srpna. Jiný soud poslal na deset dní do vězení dva členy opoziční Koordinační rady, Sjarheje Dyleuského a Olgu Kovalkovou, které policisté zadrželi v pondělí. Rada odmítla tvrzení úřadů, že usiluje o převzetí moci, a uvedla, že jí jde o zahájení dialogu. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská řekla, že země nyní prochází pokojnou revolucí. V ulicích Minsku demonstrovali odpůrci i přívrženci režimu. Rusko varovalo USA a EU před sankcemi proti Minsku.

Už přes dva týdny požaduje řada Bělorusů v ulicích odchod diktátora Alexandra Lukašenka, který zemi vládne více než čtvrt století. Statisíce lidí považují volby za zmanipulované a odsuzují brutální policejní násilí těsně po nich. Lukašenkův režim se ale stále drží a mimo jiné nepouští do země zahraniční novináře. Tomáš Vlach byl jedním z mála, kterým se podařilo dostat přímo do Minsku, dějiště největších protestů. Svědectví účastníků protestů přinesli Reportéři ČT.

Dva členy Koordinační rady, kterou vytvořila běloruská opozice s cílem uspořádání nových voleb v zemi, zadrželi v Minsku příslušníci speciálních policejních zásahových sil OMON. Informoval o tom server Tut.by. Podle mluvčí minských úřadů byli zadrženi v rámci správního řízení. Vyšetřovatelé si také předvolali k výslechu spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, nositelku Nobelovy ceny za literaturu, která je rovněž členkou předsednictva rady. Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská doufá v brzké zahájení dialogu s úřady.

V centru Minska se desítky tisíc demonstrantů domáhaly odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka voláním „Odejdi!“. Reportéři nezávislých médií odhadovali účast na více než sto tisíc lidí. Úřady tlampači vyzývaly účastníky akce k rozchodu a varovaly před použitím síly ze strany početných policejních i vojenských jednotek. Nakonec se ale vše odehrálo v klidu. Solidaritu s protestujícími projevili i lidé v mnoha zemích Evropy, včetně státníků. V Litvě nebo v České republice vznikly lidské řetězy.

Svjatlana Cichanouská, která byla hlavní opoziční kandidátkou v běloruských prezidentských volbách, uvedla, že neplánuje znovu usilovat o zvolení do nejvyšší funkce. Uspořádání nových voleb je přitom hlavním požadavkem běloruských demonstrantů. V televizi Belsat zdůraznila, že se Bělorusové musí nyní řídit jen přesvědčením, že jsou schopni vše změnit.

Běloruská opoziční kandidátka na prezidentku Svjatlana Cichanouská v nové videonahrávce vyzvala své stoupence, aby zesílili stávky v továrnách po celé zemi, a prosadili tak nové prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters. Právě stávky jsou podle ní nejúčinnějším nástrojem, který má opozice k dispozici. Později vystoupila na tiskové konferenci v litevském exilu. Prezident Alexandr Lukašenko mezitím navštívil agrokombinát Dzeržinskij, kde ujistil, že má situaci pod kontrolou. Podle Kremlu musí situaci vyřešit dialog moci s lidmi.

Evropská unie soudí, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a proto neuznává jejich výsledek. Uvedl to předseda Evropské rady Charles Michel po mimořádném summitu. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku, kteří jedenáctý den žádají odchod prezidenta Alexandra Lukašenka. Česká sněmovna násilí v Bělorusku odsoudila a podpořila postup vlády.

Alexandr Lukašenko vyzval ministra vnitra, aby ukončil „nepokoje“ v zemi, informuje státní agentura Belta. Odmítl legitimitu opoziční Koordinační rady, která se poprvé sešla s cílem převzít moc a uspořádat nové volby. Vystoupil proti vměšování ze zahraničí. Za vnitřní věc, kterou si musí vyřešit sami Bělorusové, označil situaci i Kreml. Tématu se věnoval mimořádný summit EU, podle níž Lukašenko „postrádá demokratickou legitimitu“. Visegrádská skupina před ním podpořila právo Bělorusů na svobodné volby. V ulicích mnoha měst se jedenáctý den scházejí odpůrci režimu. V nemocnici zemřel demonstrant, kterého dříve v Brestu postřelili policisté.

Jak se Rusko zachová vůči sousednímu Bělorusku, kterým zmítají rozsáhlé protesty po prezidentských volbách, je těžké předvídat, ale vojenská intervence není pravděpodobná. V Událostech, komentářích se na tom shodli historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany a Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Alexandr Lukašenko je nyní nejslabší za celou dobu své vlády, opozici ale chybí výrazná tvář, míní také.

V centrech běloruských měst se v pondělí opět sešli lidé mírně požadující rezignaci Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření policejního násilí. Prezident se setkal se stávkujícími dělníky, kteří na něj křičeli, ať odstoupí. Částečně stávkují i pracovníci státní televize, jejíž vysílání je chaotické. Lukašenko nejprve striktně odmítl nové volby, poté připustil jejich konání někdy po neupřesněné změně ústavy. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská je připravená převzít moc a dovést zemi k volbám.

Situace v Bělorusku je nová především počtem a charakterem těch, kdo otevřeně vyjádřili svůj nesouhlas s režimem Alexandra Lukašenka i přes rizika, která to s sebou nese. V Událostech, komentářích to řekl Bělorus žijící dlouhodobě v Česku a stojící na straně opozice Vladislav Jandjuk. Stávky v továrnách jsou podle něj pro režim konečnou. Je přesvědčen, že prezidentské volby z 9. srpna ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, které volební komise přisoudila pouze deset procent hlasů.

V Bělorusku sílí protesty a stávky proti režimu Alexandra Lukašenka. Tisíce demonstrantů se před sídlem vlády v centru Minsku domáhaly přepočítání hlasů z nedělních voleb. V těch podle ústřední volební komise drtivě zvítězil Lukašenko, kritici ale poukazují na falšování a za vítězku považují opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Organizace Amnesty International mluví o mučení zatčených demonstrantů. Ministři zahraničí EU se dohodli, že Unie uvalí na běloruské představitele nové sankce. Lukašenko vyzval obyvatele, aby nevycházeli, a protesty označil za řízené ze zahraničí.

Běloruské volby nebyly svobodné, země se vzdaluje od Evropské unie, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Věří, že situaci je možné řešit dialogem, režim prezidenta Alexandra Lukašenka ale nesmí násilně potlačovat protesty. Černínský palác zvažuje pozvání opoziční kandidátky Svjatlany Cichanouské do Prahy, řekl šéf diplomacie v Interview ČT24. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podle Petříčka viděl při své návštěvě potenciál českých firem. Ministr také prohlásil, že nevidí přínos cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan.

V Bělorusku pokračují protesty proti průběhu a falšování výsledků nedělních prezidentských voleb, v nichž podle centrální volební komise opět zvítězil autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Zásahy speciálních policejních oddílů byly i v úterý večer a během následující noci brutální, jak dokumentují záběry zveřejněné na sociálních sítích. Policie v Brestu postřelila jednoho člověka, podle ministerstva vnitra šlo o sebeobranu.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská je v bezpečí v Litvě. Hlavní protikandidátka Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách byla od pondělí pohřešována a panovaly obavy o její osud. K odchodu ze země ji donutily úřady, sama opustit Bělorusko nechtěla, tvrdí její tým. Úřady popřely, že by političku vyvezly ven. V zemi, kde Lukašenko už přes čtvrt století autoritativně vládne, probíhají protesty po nedělních volbách, kterých se nemohli účastnit nezávislí pozorovatelé a které byly podle opozice zfalšované. Stát demonstrace tvrdě potlačuje. Evropská unie pohrozila sankcemi.

V Minsku a dalších běloruských městech lidé protestovali proti oficiálnímu výsledku nedělních prezidentských voleb, který připsal vítězství současné hlavě státu Alexandru Lukašenkovi s osmdesáti procenty hlasů. Policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla, Lukašenkovi oponenti, kteří se sjednotili za kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou, pak tvrdí, že volby byly zfalšované. Sama Cichanouská výsledky odmítá uznat a považuje se za vítězku. Podala už stížnost k ústřední volební komisi. Šéf diplomacie EU vyzval komisi ke zveřejnění skutečných výsledků voleb.