Svjatlana Cichanouská strana 4 z 5

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská očekává od EU a členských zemí tohoto evropského bloku solidaritu a jednotu postoje k vývoji v Bělorusku. Prohlásila to v Bratislavě po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Ivanem Korčokem, která se konala na okraj bezpečnostní konference Globsec. Slovenský premiér Igor Matovič po jednání s Cichanouskou řekl, že Bratislava je nadále připravena stát při běloruském lidu v jeho boji za svobodu a demokracii. Cichanouskou přijala i prezidentka Čaputová.

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v Berlíně vyzvala západní země, aby zvýšily tlak na běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka. Cichanouskou v německé metropoli přijala i kancléřka Angela Merkelová. Německá média ke schůzce poznamenávají, že ač to nebyla státní návštěva, je to pro Lukašenka jasný signál, že pro Evropu není partnerem. Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává a shodně s opozicí považuje výsledek srpnových prezidentských voleb za zfalšovaný.

Čelná představitelka běloruské opozice a kandidátka na prezidentku v srpnových volbách Svjatlana Cichanouská ohlásila z litevského exilu vytvoření „stínové vlády“. Jejími prvními členy jsou zmocněnci pro lidská práva a hospodářské reformy. Informovala o tom ve středu s odvoláním na prohlášení Cichanouské na sociálních sítích agentura Interfax.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.

Desítky tisíc lidí v neděli v běloruském hlavním městě Minsku znovu demonstrovaly proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, nehledě na obavy z policejního zatýkání a přítomnost vojáků v polních uniformách a s automatickými zbraněmi v ulicích. Agentura Interfax odhadla počet demonstrantů na 50 tisíc, list Kommersant psal o 70 tisících protestujících. Požadovali podle agentury DPA konec poslední evropské diktatury.

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Bělorusko uzavře hranice s Polskem a Litvou. Oznámil to prezident země Alexandr Lukašenko. Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard korun). Evropský parlament mezitím vyzval k unijním sankcím namířeným i na Lukašenka, který to označil za agresivní krok. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zřídila misi s cílem vyšetření údajného porušování lidských práv.

Běloruská generální prokuratura oznámila, že zahájila trestní stíhání přední představitelky opozice Maryji Kalesnikavové. Podle médií se tak rozhodla poté, co vyšetřovací výbor členku vedení opoziční Koordinační rady oficiálně obvinil z vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Za to Kalesnikavové, která zůstává ve vazbě, hrozí dva až pět let vězení. Rada odmítá, že by její činnost byla protizákonná.

Po měsíci velkých protestů se naděje běloruské opozice na změnu pomalu rozplývají. Lidé neúnavně demonstrují, ale režim je stále častěji zatýká. Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach exkluzivně natáčeli s opozičními lídry Svjatlanou Cichanouskou a Pavlem Latuškem, kteří museli svoji zemi pod tlakem výhrůžek opustit.

Běloruská policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstraci žen a desítky z nich zatkla. K pochodu žen, který byl dalším protestem proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, se v centru města shromáždilo několik tisíc lidí. Na videonahrávkách bylo vidět, jak maskovaní příslušníci bezpečnostních sil ženy brutálně odvlékají do policejních aut, napsala agentura DPA.

Pohotovostní jednotky běloruské policie v úterý v centru Minsku pozatýkaly desítky lidí protestujících proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Na podporu opoziční vůdkyně Maryje Kalesnikavové, zadržené po nezdařeném pokusu běloruských úřadů vyhostit ji ze země, demonstrovaly hlavně ženy. Zakročili proti nim maskovaní policisté. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila policejní zásah za brutální a ruská tisková agentura TASS za hrubý, a to i vůči přihlížejícím novinářkám a novinářům.

Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové z vedení Koordinační rady, která byla v pondělí podle očitých svědků unesena, prošli v úterý brzy ráno kontrolou na hranici s Ukrajinou. Tvrdí to zástupce běloruského státního výboru pro ochranu hranice Anton Byčkovskij. Podle státní agentury Belta byla ale Kalesnikavová u hranic zadržena, okolnosti zatím nejsou nejasné. Další představitelka běloruské opozice, Svjatlana Cichanouská, mezitím protestovala proti mezinárodním dohodám, které se snaží dohodnout běloruský prezident Alexandr Lukašenko s Moskvou. Evropská unie chce sankce pro 40 Bělorusů.

Kandidátka na běloruskou prezidentku Svjatlana Cichanouská, za níž se sjednotila opozice vůči Alexandru Lukašenkovi, vyzvala OSN, aby do země vyslala pozorovací misi. OSN by podle ní také měla odsoudit násilné potlačení protestů. Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin mezitím v Moskvě tvrdil, že Západ vede proti jeho zemi hybridní válku poté, co se nepodařilo provést revoluci. Konkrétně jmenoval i Česko.

Běloruský nejvyšší soud odmítl všechny žádosti opozičních kandidátů, aby neuznal výsledky prezidentských voleb z 9. srpna. Jiný soud poslal na deset dní do vězení dva členy opoziční Koordinační rady, Sjarheje Dyleuského a Olgu Kovalkovou, které policisté zadrželi v pondělí. Rada odmítla tvrzení úřadů, že usiluje o převzetí moci, a uvedla, že jí jde o zahájení dialogu. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská řekla, že země nyní prochází pokojnou revolucí. V ulicích Minsku demonstrovali odpůrci i přívrženci režimu. Rusko varovalo USA a EU před sankcemi proti Minsku.

Už přes dva týdny požaduje řada Bělorusů v ulicích odchod diktátora Alexandra Lukašenka, který zemi vládne více než čtvrt století. Statisíce lidí považují volby za zmanipulované a odsuzují brutální policejní násilí těsně po nich. Lukašenkův režim se ale stále drží a mimo jiné nepouští do země zahraniční novináře. Tomáš Vlach byl jedním z mála, kterým se podařilo dostat přímo do Minsku, dějiště největších protestů. Svědectví účastníků protestů přinesli Reportéři ČT.

Dva členy Koordinační rady, kterou vytvořila běloruská opozice s cílem uspořádání nových voleb v zemi, zadrželi v Minsku příslušníci speciálních policejních zásahových sil OMON. Informoval o tom server Tut.by. Podle mluvčí minských úřadů byli zadrženi v rámci správního řízení. Vyšetřovatelé si také předvolali k výslechu spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, nositelku Nobelovy ceny za literaturu, která je rovněž členkou předsednictva rady. Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská doufá v brzké zahájení dialogu s úřady.

V centru Minska se desítky tisíc demonstrantů domáhaly odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka voláním „Odejdi!“. Reportéři nezávislých médií odhadovali účast na více než sto tisíc lidí. Úřady tlampači vyzývaly účastníky akce k rozchodu a varovaly před použitím síly ze strany početných policejních i vojenských jednotek. Nakonec se ale vše odehrálo v klidu. Solidaritu s protestujícími projevili i lidé v mnoha zemích Evropy, včetně státníků. V Litvě nebo v České republice vznikly lidské řetězy.

Svjatlana Cichanouská, která byla hlavní opoziční kandidátkou v běloruských prezidentských volbách, uvedla, že neplánuje znovu usilovat o zvolení do nejvyšší funkce. Uspořádání nových voleb je přitom hlavním požadavkem běloruských demonstrantů. V televizi Belsat zdůraznila, že se Bělorusové musí nyní řídit jen přesvědčením, že jsou schopni vše změnit.

Běloruská opoziční kandidátka na prezidentku Svjatlana Cichanouská v nové videonahrávce vyzvala své stoupence, aby zesílili stávky v továrnách po celé zemi, a prosadili tak nové prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters. Právě stávky jsou podle ní nejúčinnějším nástrojem, který má opozice k dispozici. Později vystoupila na tiskové konferenci v litevském exilu. Prezident Alexandr Lukašenko mezitím navštívil agrokombinát Dzeržinskij, kde ujistil, že má situaci pod kontrolou. Podle Kremlu musí situaci vyřešit dialog moci s lidmi.

Evropská unie soudí, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a proto neuznává jejich výsledek. Uvedl to předseda Evropské rady Charles Michel po mimořádném summitu. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku, kteří jedenáctý den žádají odchod prezidenta Alexandra Lukašenka. Česká sněmovna násilí v Bělorusku odsoudila a podpořila postup vlády.

Alexandr Lukašenko vyzval ministra vnitra, aby ukončil „nepokoje“ v zemi, informuje státní agentura Belta. Odmítl legitimitu opoziční Koordinační rady, která se poprvé sešla s cílem převzít moc a uspořádat nové volby. Vystoupil proti vměšování ze zahraničí. Za vnitřní věc, kterou si musí vyřešit sami Bělorusové, označil situaci i Kreml. Tématu se věnoval mimořádný summit EU, podle níž Lukašenko „postrádá demokratickou legitimitu“. Visegrádská skupina před ním podpořila právo Bělorusů na svobodné volby. V ulicích mnoha měst se jedenáctý den scházejí odpůrci režimu. V nemocnici zemřel demonstrant, kterého dříve v Brestu postřelili policisté.

Jak se Rusko zachová vůči sousednímu Bělorusku, kterým zmítají rozsáhlé protesty po prezidentských volbách, je těžké předvídat, ale vojenská intervence není pravděpodobná. V Událostech, komentářích se na tom shodli historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany a Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Alexandr Lukašenko je nyní nejslabší za celou dobu své vlády, opozici ale chybí výrazná tvář, míní také.

V centrech běloruských měst se v pondělí opět sešli lidé mírně požadující rezignaci Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření policejního násilí. Prezident se setkal se stávkujícími dělníky, kteří na něj křičeli, ať odstoupí. Částečně stávkují i pracovníci státní televize, jejíž vysílání je chaotické. Lukašenko nejprve striktně odmítl nové volby, poté připustil jejich konání někdy po neupřesněné změně ústavy. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská je připravená převzít moc a dovést zemi k volbám.