Běloruské ženy demonstrovaly proti zadržení Kalesnikavové. Policie desítky lidí zatkla

Pohotovostní jednotky běloruské policie v úterý v centru Minsku pozatýkaly desítky lidí protestujících proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Na podporu opoziční vůdkyně Maryje Kalesnikavové, zadržené po nezdařeném pokusu běloruských úřadů vyhostit ji ze země, demonstrovaly hlavně ženy. Zakročili proti nim maskovaní policisté. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila policejní zásah za brutální a ruská tisková agentura TASS za hrubý, a to i vůči přihlížejícím novinářkám a novinářům.

Policisté bez identifikačních znaků odváděli demonstranty do neoznačených vozů. Šlo o desítky lidí, napsala agentura Reuters s odvoláním na očité svědky. „Zadrželi už několik desítek účastníků akce, jak mužů, tak žen. Některé křičí, jiné pláčou. Lidé z protilehlé strany ulice skandovali 'Pusťte je!',“ popsala situaci agentura TASS, která počet opozičních demonstrantů odhadla na několik stovek.

Podle TASS se souběžně na minském náměstí Nezávislosti sešla asi padesátka Lukašenkových přívrženců se státními vlajkami. Zhruba po půlhodině skandování hesel na prezidentovu podporu se skupina rozešla.

V Bělorusku už 31. den přívrženci opozice protestují proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská podle úřadů získala jen deset procent hlasů. Opozice, stejně jako například Evropská unie, považuje tento výsledek hlasování za zfalšovaný.

Demonstrace běloruských žen na podporu opoziční vůdkyně Maryje Kalesnikavové
Zdroj: ČTK/AP

Kalesnikavovou se snažili deportovat

Pod tlakem úřadů Cichanouská den po volbách odjela z Běloruska do Litvy, k odjezdu do ciziny úřady přiměly i další členy opoziční koordinační rady, Pavla Latušku a Volhu Kavalkovovou. Úřady se pokusily deportovat i Kalesnikavovou, spolu s dvěma dalšími opozičníky, ale Kalesnikavová na hranici s Ukrajinou schválně roztrhala cestovní pas, a proto ji pohraničníci nemohli dostat ze země.

Francouzská diplomacie podle agentury AFP odsoudila „svévolná zatčení“ a vynucené odchody do exilu, které proti opozičním politikům a aktivistům uplatňuje běloruský režim.

Kalesnikavová patří k organizátorům protestů, které Bělorusové pořádají od srpnových prezidentských voleb proti Lukašenkovi. V neděli v Minsku opět demonstrovalo kolem sto tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 24 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 27 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...