Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.
Komisařka OSN bude pátrat po porušování lidských práv v Bělorusku. Rezoluci navrhla EU
Rezoluce od Minsku požaduje, aby umožnil nezávislé, transparentní a nestranné vyšetření všech obvinění z porušení lidských práv, jakož i to, aby pachatele postavil před soud. Žádá dále vládu, aby spolupracovala se zvláštní zpravodajkou OSN, ale to se od zřízení této funkce nikdy nestalo. Bacheletová má do konce roku podat zprávu o situaci v zemi. Má také předestřít doporučení pro další postup.
Rusko se pokusilo přijetí rezoluce odvrátit, navrhlo také 17 dodatků, všechny však byly zamítnuty. V Radě pro lidská práva nemá hlasovací právo. Pro rezoluci nakonec hlasovalo 23 států včetně Česka, proti byly Venezuela a Eritrea a 22 se jich zdrželo.
Podle agentury TASS Kreml už před hlasováním vyjádřil politování nad „předpojatou a zpolitizovanou“ diskusí v Radě pro lidská práva, „vyvolanou skupinou agresivně naladěných států“. Tvrzení o porušování lidských práv v Bělorusku nejsou podle ruského zástupce v radě ničím jiným než „pokusem prostřednictvím nátlaku a hrozeb ovlivnit výsledky voleb, destabilizovat situaci a vyprovokovat politickou krizi“.
Běloruské ministerstvo zahraničí označilo přijetí usnesení za „další stadium perzekuce“ Běloruska ze strany Evropské unie a rovněž porušení Charty Spojených národů, která zapovídá „vměšování do vnitřních záležitostí jakéhokoliv státu“, uvedla běloruská státní agentura Belta.
Výzva opozice
Cichanouská předtím v Ženevě vyzývala: „Situace v Bělorusku vyžaduje okamžitou mezinárodní pozornost. Pokojní demonstranti jsou nezákonně zadržování, biti a znásilňováni. Někteří přišli o život.“ Obvinila režim Alexandra Lukašenka, že při brutálním potlačování protestů porušuje vlastní závazky ohledně dodržování lidských práv, což dává mezinárodnímu společenství právo reagovat s maximální tvrdostí, a to až do doby, než Minsk začne mezinárodní normy zase respektovat. Opoziční vůdkyně současně vyjádřila ochotu k dialogu s úřady v zájmu vyřešení krize.
„Nedovolme spustit na evropský kontinent další železnou oponu,“ apelovala v Radě OSN pro lidská práva Anais Marinová, která byla pověřena rolí zvláštní zpravodajky OSN. V debatě o lidských právech v Bělorusku označila situaci za „katastrofální“. Její projev podle Reuters několikrát přerušily námitky Ruska, Běloruska a dalších delegací.
Běloruská policie mezitím obvinila dalšího předního představitele opozice Znaka z trestného činu vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Znak podle serveru Tut.by vzápětí oznámil, že zahajuje protestní hladovku. Trestní stíhání se stejným obviněním zahájila generální prokuratura už ve středu proti Maryji Kalesnikavové.
Vůči režimu vystoupila také Evropská investiční banka (EIB). Ta chce pozastavit financování nových projektů v Bělorusku. Podle zdroje agentury Reuters jde o součást opatření Evropské unie.
„(Ve čtvtek) se konalo zasedání správní rady, kde to bylo jasně řečeno,“ uvedl zdroj a dodal, že se neplánují žádné projekty. EIB v Bělorusku od podpisu prvního projektu v polovině roku 2017 už investovala 550 milionů eur (14,7 miliardy korun).
Hranice zůstávají otevřené
Lukašenko ve čtvrtek oznámil, že zavře hranice s Polskem a Litvou, jež patří mezi nejdůraznější kritiky jeho režimu, a také posílí ochranu hranic s Ukrajinou. „Jsme nuceni stáhnout vojska z ulic, půl armády povolat do zbraně a uzavřít státní hranici ze západu – především s Litvou a Polskem,“ prohlásil autoritářský prezident, jenž zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.
Hraniční přechody nicméně stále fungují a pohraničníci tam kontrolují cestující při vjezdu a výjezdu ze země. Běloruská pohraniční stráž oznámila, že „posílila kontrolu“ a že na hranice „byly vyslány posily“.
AFP připomíná, že Lukašenko již několikrát zmobilizoval armádu a poslal ji k hranicím, a to i na hranice s Ruskem. Celé jaro totiž tvrdil, že se jej chce Moskva zbavit, protože brání přeměně země v ruského vazala. Ale po volbách otočil o 180 stupňů, aby získal ruskou podporu tváří tvář masovým protestům. Minsk nyní hlásá, že protesty řídí Západ, aby si podmanil Bělorusko jako nástupiště proti Rusku.
V řadě běloruských měst již šestý týden přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil pokračují protesty proti zfalšování výsledků srpnových prezidentských voleb. Každou neděli se přitom podle odhadů opozice i novinářů demonstrací jen v Minsku účastní na 100 tisíc lidí, kteří požadují Lukašenkův odchod a nové volby hlavy státu.
Upálený muž
V pátek se také před policejní stanicí v městě Smaljavičy neznámý muž polil benzinem a zapálil. Ve vážném stavu byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče, uvedl server Tut.by. Motiv činu zatím není znám. Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters tvrdí, že dříve trpěl psychickými problémy.
Když začal hořet, ze strážnice vyběhl jeden z policistů, který oheň uhasil hasicím přístrojem. Muž podle serveru nevykřikoval žádná hesla. Jeho totožnost a motivy činu vyšetřovatelé zjišťují.
Mluvčí ministerstva vnitra později upřesnila, že se zapálil místní obyvatel, který měl v minulosti potíže se zákonem a také se několikrát pokusil o sebevraždu. Před několika dny zatelefonoval na policii a sdělil, že na hřbitově účtuje se životem, ale policisté mu po příjezdu na místo v sebevraždě zabránili. Kvůli sebevražedným sklonům postoupil před několika lety léčení.