Bělorusko uzavře hranice s Polskem a Litvou. Oznámil to prezident země Alexandr Lukašenko. Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard korun). Evropský parlament mezitím vyzval k unijním sankcím namířeným i na Lukašenka, který to označil za agresivní krok. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zřídila misi s cílem vyšetření údajného porušování lidských práv.
Bělorusko uzavře hranice s Polskem a Litvou. OBSE zřídila misi vyšetřující policejní násilí
„Jsme nuceni stáhnout vojska z ulic, půl armády povolat do zbraně a uzavřít státní hranici ze západu – především s Litvou a Polskem,“ řekl Lukašenko podle nezávislého zpravodajského serveru Tut.by na fóru, které se na jeho podporu konalo v kulturním a sportovním komplexu v hlavním městě Minsku. Dodal, že „s velkou lítostí“ musí také posílit státní hranici s „bratrskou Ukrajinou“.
„Přísahám, že ve volbách nebyly žádné lži, nemůžete zfalšovat volby na 80 procent,“ prohlásil Lukašenko podle agentury TASS rovněž na fóru. Tvrdil při tom, že jeho odpůrci výsledky hlasování k „útoku na mírumilovné hlavní město“ nepotřebovali.
Polsko chce, aby EU nabídla finanční pomoc
Polsko ve čtvrtek vyzvalo Evropskou unii, aby nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard korun).
„Fond by měl být významný. Měla by v něm být nejméně miliarda eur,“ řekl Morawiecki po jednání s litevským premiérem Sauliusem Skvernelisem. „Umožnilo by to běloruské ekonomice stabilizovat se a naplnit očekávání investorů,“ dodal podle agentury Reuters.
„Nemůžeme strkat hlavu do písku. Evropa si musí uvědomit, jak důležité je svobodné a svrchované Bělorusko pro bezpečnost a prosperitu na celém kontinentu,“ prohlásil premiér podle agentury PAP.
Morawiecki o unijním programu pro Bělorusko jako alternativě vůči běloruské spolupráci s Ruskem hovořil už minulý pátek v Lublinu se svými protějšky z visegrádské čtyřky. „Je to nabídka pro Bělorusy – potom, co proběhnou svobodné volby,“ řekl tehdy na dotaz ČTK český premiér Andrej Babiš (ANO). Myšlenku „Marshallova plánu“ pro Bělorusko by V4 chtěla nastolit na mimořádném summitu EU.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí na schůzce v Soči slíbil Lukašenkovi, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).
Černá listina
Cichanouská podle serveru Belarusskij partizan oznámila, že chystá „černou listinu“ lidí, kteří se podíleli na mučení, nezákonném věznění a hrubém zacházení s lidmi zadrženými na protestech proti volebním manipulacím. Seznam dá členským zemím EU, Rusku, Ukrajině, USA či Turecku.
„Předali nám jména a příjmení těch, kdo mučili a mlátili lidi. Proto chystáme separátní seznam funkcionářů a příslušníků bezpečnostních sil, kteří se podíleli a podílejí na policejní zvůli,“ uvedla Cichanouská, která po volbách musela odjet ze země do Litvy. „Navrhuji příslušníkům pořádkových sil, aby přestali s násilím a přešli na stranu běloruského lidu. V opačném případě neuniknou spravedlivému soudu a trestu,“ dodala.
Seznam bude podle ní neustále aktualizován a rozšiřován. Pojmenován bude po demonstrantovi, který se stal první obětí násilí: již den po volbách zemřel Aljaksandr Tarajkouski, čtyřiatřicetiletý otec tříleté dcery, který po zranění hrudníku vykrvácel. Ministerstvo vnitra zprvu tvrdilo, že chtěl vrhnout na policisty podomácku vyrobenou bombu, ale ta mu vybuchla v rukou. Očití svědci ale tvrdili, že muž měl prázdné ruce, což posléze potvrdily i videonahrávky.
Vyšetřit násilnosti a údajné porušování lidských práv se chystá také nově vzniklá mise založená při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tu zřídilo sedmnáct členů včetně České republiky. Jejím cílem bude prověřit četné zprávy o porušování lidských práv před volbami z 9. srpna, během nich i v období po hlasování. Zpráva s výsledky vyšetřování bude zveřejněna do osmi týdnů, uvedlo dánské ministerstvo zahraničí.
„Cílem mise je v zásadě dohnat běloruské úřady k zodpovědnosti za hrubé porušování práv běloruských občanů na svobodné a spravedlivé volby, základní svobody a fungující vládu práva,“ uvedl dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. „Expertní mise, doufejme, pomůže ukončit brutalitu a represe státních úřadů,“ dodal. Záměrem mise je podle něj vyvinout větší mezinárodní tlak na běloruský režim.
Evropský parlament: „Takzvané prezidentské volby“
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek v rezoluci vyzval státy Evropské unie k přijetí sankcí proti činitelům běloruského režimu, včetně Lukašenka. Poslanci v rezoluci schválené výraznou většinou 574 hlasů z 693 kritizovali srpnové „takzvané prezidentské volby“, na jejichž základě běloruské úřady vyhlásily Lukašenka prezidentem už na šesté funkční období. Jejich výsledek neuznala běloruská opozice ani EU a byly podle europoslanců „flagrantním porušením všech mezinárodně uznávaných standardů“.
EP odsoudil i násilné potlačování masových opozičních protestů, při nichž se navzdory zatýkání od voleb scházejí v ulicích desetitisíce lidí. Vyzval k uspořádání nových, tentokrát demokratických voleb.
„Naprosté odtržení od reality“
Lukašenkovo ministerstvo zahraničí na krok EP reagovalo popuzeně. Rezoluce podle něj ukazuje nepochopení toho, co se nyní v Bělorusku odehrává, a také „naprosté odtržení od reality“, za což Evropský parlament „často kritizují občané uvnitř samé EU“.
Dokument má podle oficiálního vyjádření Minsku „zjevně agresivní charakter a neobsahuje vyváženou tezi“. EP „v sobě nedokázal najít politickou vůli podívat se dál za špičku nosu, překonat jednostrannost a nestát se rukojmím konvenčních klišé“, citoval server Tut.by z reakce ministerstva zahraničí.
Unijní diplomacie připravila seznam asi 40 běloruských činitelů, kterým chce zmrazit majetek v EU a zakázat cesty na území bloku. V pondělí by jej mohli schválit ministři zahraničí. Lukašenko na něm však nefiguruje, neboť některé země, včetně předsednického Německa, chtějí dát přednost diplomatickému vyjednávání.
Běloruská vlajka
