Zaměstnanci některých velkých firem v Bělorusku v pondělí na výzvu opozice odmítli zahájit práci, stávkující zatýkala policie. Informují o tom nezávislé běloruské servery. Vládní mluvčí řekla, že velké státní továrny fungovaly normálně. V Minsku demonstrovali hlavně studenti a penzisté, hlásí Reuters. Podle běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna policie zadržela po celé zemi 150 lidí.
Lidé v Minsku na různých místech vytvářeli lidské „řetězy solidarity“ na podporu ultimáta, které opozice dala prezidentovi Alexandru Lukašenkovi do neděle, kdy měl odstoupit.
„Mnoho obchodů, kaváren a restaurací v centru Minsku je zavřeno. Stovky univerzitních studentů vyrazily za tleskání a skandování do ulic metropole, projíždějící auta na ně na znamení podpory troubí,“ napsala odpoledne agentura Reuters.
Zahájit práci odmítli pracovníci velkých chemiček v Grodnu a minských podniků MZKT a MZT. Do těchto firem ale přijela policie a zatkla neupřesněný počet dělníků, uvedl server Belorusskij partizan. Na sociální sítě lidé podle portálu posílali snímky prázdných dílen a tvrdili, že zaměstnanci nezačali pracovat. „Tyto informace je samozřejmě nutné ověřit, nicméně je zjevné, že ultimátum a výzvu ke stávce mnozí vyslyšeli,“ napsal opoziční server.
Státní koncern Belněftěchim naopak podle ruské agentury TASS ujistil, že Azot Grodno a další podniky koncernu fungují normálně. Stejně tak zprávy o stávce popřel minský závod na výrobu traktorů MTZ.
„Všechny výrobní podniky podle stavu k desáté hodině dopolední fungují normálně. Výroba se nezastavila,“ ujistila mluvčí běloruského premiéra. „Nemáme informace o stávkách, velké podniky fungují normálně,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.
Stovky menších firem a obchodů podle serveru Tut.by v pondělí daly svým pracovníkům volno. Některé podniky tak učinily kvůli možným potížím, jiné na znamení solidarity.
KGB viní protestující z „extremismu“
Tajná služba KGB podle agentury TASS obvinila některé z protestujících z „extremistických činů“, které jsou podle ní organizované „zločineckými skupinami s cílem destabilizovat společensko-politickou situaci v zemi“. Pohrozila přitom, že podobné činy může kvalifikovat jako terorismus.
Od začátku hromadných protestů policie zatkla 15 tisíc lidí a skoro všichni opoziční vůdci utekli ze země nebo byli zadrženi, připomíná Reuters.
Zatím není jasné, jak moc se stávky šíří
V neděli vypršelo ultimátum, které dala z exilu opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Požaduje, aby Lukašenko odstoupil, dále aby režim propustil všechny politické vězně a vypsal nové prezidentské volby. Jinak podle Cichanouské od pondělí začne generální stávka.
Komentátoři připomínají, že o vyvolání stávek se opozice snažila i v předchozích měsících, ale režim dokázal tuto formu protestů potlačit uvězněním členů stávkových výborů a pohovory vedení firem s pracovníky.
Lukašenkovo odmítnutí skončit po 26 letech ve vysoké funkci otestuje, zda má opozice masovou podporu. Tu potřebuje, aby zastavila podniky v celé zemi, která má zhruba 9,5 milionu obyvatel, poznamenala agentura Reuters.
Dodala, že zatím není jasné, jak se protestní akce rozšířila. Přesto 11 týdnů po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, jejichž vítězem úřady znovu vyhlásily Lukašenka, krize v této bývalé sovětské republice vstoupila do nové fáze.
