I přes zatýkání v neděli v Minsku demonstrovaly desetitisíce Bělorusů

3 minuty
Události: Pokračují protivládní protesty v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Desítky tisíc lidí v neděli v běloruském hlavním městě Minsku znovu demonstrovaly proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, nehledě na obavy z policejního zatýkání a přítomnost vojáků v polních uniformách a s automatickými zbraněmi v ulicích. Agentura Interfax odhadla počet demonstrantů na 50 tisíc, list Kommersant psal o 70 tisících protestujících. Požadovali podle agentury DPA konec poslední evropské diktatury.

Demonstrovalo se i v dalších běloruských městech. V Brestu policie použila slzný plyn a také střílela. Mluvčí ministerstva vnitra agentuře TASS řekla, že šlo o výstražné výstřely do vzduchu. Policisté stříleli podle Interfaxu během rozhánění demonstrantů, kteří po nich házeli lahve.

Speciální pořádkové jednotky OMON rozehnaly demonstraci v Gomelu. V Lidě naopak neoznačení příslušníci pořádkových sil v maskách zkusili zatýkat, ale museli utéci poté, co se na ně vrhlo několik desítek demonstrantů, uvedl server Tut.by.

Běloruská policie v centru Minska v neděli podle ministerstva vnitra zadržela více než deset lidí za účast na nepovolené akci. Policisté podle Kommersantu prováděli přesně cílená zatýkání jednotlivců. Nevládní organizace Vjasna na svém webu zveřejnila seznam tří desítek demonstrantů zadržených v neděli v Minsku a čtyř desítek zatčených v dalších městech.

V sobotu policisté zadrželi 430 lidí, převážně žen, které se v Minsku zúčastnily opozičního pochodu. Většinu z nich po ověření totožnosti policie propustila.

Obrana rezidence prezidenta Lukašenka

Trasa nedělního „Pochodu solidarity“ v Minsku se musela měnit kvůli tomu, že pořádkové síly přehradily přístupy směrem k Lukašenkově rezidenci, kde byly podle TASS soustředěny početné jednotky pořádkových sil včetně obrněných transportérů.

Ještě před nedělní demonstrací v Minsku začaly bezpečnostní síly již ráno uzavírat velká náměstí. Ministerstvo vnitra vydalo důrazné varování před účastí na protestech, a to nejen v metropoli, ale i v dalších běloruských městech. Pohrozilo přitom použitím síly proti těm, kdo tuto výzvu neuposlechnou.

Před „Pochodem solidarity“ operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu. Bylo také uzavřeno sedm stanic metra.

Cichanouská na jednání v Bruselu

Prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská, kterou úřady hned po srpnových volbách donutily opustit zemi, může protesty sledovat jen zprostředkovaně. Za Bělorusko by měla v pondělí bojovat v Bruselu. Jednat bude s ministry zahraničí Evropské unie. Ti mají k nelibosti Minsku i Moskvy probírat sankce.

Běloruské úřady pak hledají hackery, kteří přišli na vlastní způsob, jak na režim v Minsku zatlačit. Zveřejnili seznam tisícovky členů bezpečnostních sil, kteří neváhají sáhnout k násilí. Další jména mají následovat. Vláda tvrdí, že pachatele najde a zadrží.

Po oznámení úřadů, že srpnové volby vyhrál s více než 80 procenty hlasů Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let, propukly v Bělorusku rozsáhlé protesty. Hodně Bělorusů je přesvědčených, že tento výsledek je zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, ho neuznává. Demonstrace, jejichž účastníci požadují odchod Lukašenka a nové volby, pokračují přes brutální policejní zákroky a zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 10 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami
Načítání...