Běloruská policie zadržela více než 581 lidí při pondělních protestech a stávkách na podporu opozičního ultimáta, aby odstoupil autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, vládnoucí zemi již 26 let. Při nedělní stotisícové demonstraci v Minsku zadržela policie 523 lidí. Lukašenko obvinil protestní hnutí z radikalizace a terorismu.
Běloruskem otřásají protesty již třetím měsícem. Lukašenko hovoří o radikalizaci a terorismu
Navzdory často brutálním policejním zákrokům přívrženci opozice již 80 dnů protestují proti zfalšování srpnových prezidentských voleb a žádají Lukašenkovo odstoupení, propuštění politických vězňů a uspořádání nových voleb.
Sám Lukašenko v úterý obvinil protestní hnutí z „radikalizace“ a „terorismu“. „Dalším stádiem je radikalizace. Už se odehrává. Rozpoutali proti nám již ne informační, ale teroristickou válku. S tím musíme skoncovat,“ prohlásil Lukašenko podle agentury Interfax.
Šestašedesátiletý vůdce, často označovaný za „posledního diktátora v Evropě“, obvinil demonstranty, že překročili přípustnou mez, když podle něj úmyslně poškozovali železniční zařízení, čímž mohli způsobit „katastrofu se smrtí mnoha lidí“.
Podle něj to byly činy „organizovaných zločineckých skupin s příznaky terorismu“. „Začínáme čelit teroristickým hrozbám,“ prohlásil Lukašenko s tím, že úřady musí reagovat. Současně tvrdil, že opozici se k ultimátům a stávkám nikoho nepodařilo přemluvit – ani dělníky, ani studenty, ani lékaře, ani učitele či státní úředníky. „Teď je chvíle, kdy si každý musí v životě vybrat cestu, po které se vydá. Ať si vyberou, kde a jak chtějí žít,“ dodal.
Podle agentury Reuters také prohlásil, že studenti, kteří porušili právo, by měli být vyhozeni z univerzit a jít do armády, popřípadě skončit na ulici.
Lukašenkovi odpůrci vždy zdůrazňují pokojnou povahu protestů, připomněla agentura DPA. Agentura AP zase informovala o výzvě zvláštní zpravodajky OSN Anais Marinové běloruským úřadům, aby přestaly utlačovat vlastní lid. Během srpna a září totiž zadržely při protestech přinejmenším dvacet tisíc lidí a stovky z nich byly ve vazbě zbity, zastrašovány i mučeny.
S ultimátem Lukašenkovi, aby do neděle odstoupil, anebo v zemi od pondělka vypukne generální stávka, přišla opoziční kandidátka v prezidentských volbách Svjatlana Cichanouská, která po volbách musela opustit Bělorusko a zdržuje se v Litvě.
Úřady zastrašují protestující v továrnách
V úterý prohlásila, že zaměstnanci velkých společností odmítají pracovat, ale jsou podle ní pod obrovským tlakem úřadů. Podle šéfa Běloruského kongresu demokratických odborů Alexandra Jarošuka se opozici povedlo vytvořit několik oddělených stávkových ostrovů, přičemž v některých továrnách podle něj nepracují celá oddělení, v dalších jednotliví zaměstnanci.
„Úřady však uspěly v zastrašování a potlačování protestů v továrnách,“ uvedl Jarošuk. Cichanouská proto znovu obyvatele vyzvala, aby podpořili národní stávku. Podle agentury Reuters se opoziční politička ocitla v kritickém okamžiku, který otestuje její schopnost zmobilizovat podporu obyvatel země.
Z vazby byl mezitím propuštěn americký občan Vitalij Škljarov, kterého běloruská policie zadržovala tři měsíce. Zároveň mohl ze země odjet. Policie politického konzultanta zatkla, když poskytoval rady běloruské opozici. Na svobodu se podle jeho právního zástupce dostal díky sobotnímu telefonátu mezi americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem a Lukašenkem.
