Svjatlana Cichanouská strana 2 z 5

Rusko vyslalo do Běloruska až devět tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky, oznámilo v pondělí běloruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci zde mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Do Běloruska ruská armáda přesunuje mimo jiné přibližně 170 tanků, dvě stě bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

V pravidelném nočním projevu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Bělorusko je podle ukrajinských úřadů Kremlem zatahováno do války mnohem aktivněji než na začátku ruské invaze. O víkendu navíc Moskva informovala o tom, že Bělorusku poskytne rakety Iskander, které mohou nést jaderné hlavice. Podle běloruské opozice je válka na Ukrajině i bojem o budoucnost jejich země.

Podle lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské nestojí Bělorusové na straně autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka a ruské agrese na Ukrajině. Řekla to v exkluzivním rozhovoru v pořadu Události, komentáře. Podpořila také západní sankce proti Bělorusku, režim je podle ní nutné vyčerpat.

České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku uspořádá několik akcí zaměřených na Východní partnerství, avizovala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) po úterním jednání s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Ta požádala, aby Praha učinila z běloruské otázky prioritu evropského předsednictví. Cichanouská se v Česku setká také s předsedou Senátu či ministrem zahraničí.

Ruská prokuratura požádala soud, aby uvězněnému Alexeji Navalnému uložil dalších 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Obhajoba naopak vyzvala soud, aby obžalovaného zprostil obvinění. Sám Navalnyj prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura.

Běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko vypsal na 27. února referendum o ústavních změnách, které by mu podle agentury AP umožnily upevnit moc. O termínu referenda informovala běloruská státní agentura BelTa. Hlavní tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská podle agentury DPA označila hlasování za nezákonné. Evropskou unii, USA, Velkou Británii a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyzvala, aby referendum, kterým podle ní chce Lukašenko legitimizovat své setrvání ve funkci, neuznaly a zavedly proti Lukašenkovu režimu nové sankce.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Soud v Minsku podle očekávání vynesl dlouholeté tresty odnětí svobody nad dvěma čelnými představiteli běloruské opozice. Maryja Kalesnikavová by měla ve vězení strávit jedenáct let a Maksim Znak deset. Podle opozičního listu Naša Niva byli shledáni vinnými ve třech bodech obžaloby. Obhájci označili rozsudek za nezákonný a hodlají se odvolat. EU verdikt označila za zjevné ignorování lidských práv v Bělorusku a vyzvala k propuštění všech politických vězňů.

Běloruská opozice rok po zahájení masových protestů proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi vylučuje nové větší akce. Cena za to by byla příliš velká, řekla Svjatlana Cichanouská, která stojí v čele odporu proti Lukašenkovu režimu. Ten v proslovu nepřímo přiznal, že do Evropské unie cíleně posílá blízkovýchodní migranty, a vyzval Západ, aby přestal se sankcemi. Spojené státy a Velká Británie naopak v pondělí další sankce vyhlásily.

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

Americký prezident Joe Biden se setkal s exilovou vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, informoval na Twitteru Bílý dům. Biden vyjádřil podporu lidem v Bělorusku v jejich boji za demokracii a dodržování lidských práv. Cichanouská během svého nynějšího pobytu ve Spojených státech požádala americkou diplomacii o uvalení dalších sankcí vůči režimu Alexandra Lukašenka.

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Běloruský soud se zabývá případem Sjarheje Cichanouského, manžela tamní opoziční lídryně Svjatlany. Místní úřady ho zatkly během loňského srpna před prezidentskými volbami, obviněn je přitom z organizování hromadných nepokojů. Soudní proces se koná v areálu věznice.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v Lucemburku shodli na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. V koordinovaném kroku se k Unii přidaly také Velká Británie, Spojené státy a Kanada. Běloruskou vládu Západ vyzval k ukončení represivních praktik vůči vlastním lidem a vyšetření květnového vynuceného přistání civilního letadla v Minsku.

Česko usiluje o uspořádání dvou summitů během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku. Na sobotním jednání s poradním týmem prezidenta Miloše Zemana o nich hovořil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Novinářům po schůzce řekl, že jako priority předsednictví vidí transatlantické vazby a přípravy zemí západního Balkánu na vstup do EU.

Kauza kolem zastavení letu novináře Ramana Prataseviče bezpečnostními složkami zvýšila zájem Evropské unie o dění v Bělorusku. V pořadu Interview ČT24 to uvedla představitelka tamní opozice Svjatlana Cichanouská. Zároveň uvedla, že zatčení žurnalisty běloruskými úřady je vyústěním toho, jak násilně se režim Alexandra Lukašenka chová. Nikdo neví, kdo bude jeho příštím cílem, řekla.

Svjatlana Cichanouská ještě před rokem a půl měla s politikou jen málo společného. Její život se ale úplně změnil – nejdřív ohlásila kandidaturu a pak i vítězství v prezidentských volbách, po kterých v zemi vypukly největší demonstrace v posledních letech. Dnes z exilu pomáhá běloruské opozici. V Praze absolvovala za tři dny 39 schůzek, například s prezidentem, premiérem, s předsedy komor parlamentu a ministry. Říká, že na setkáních se světovými lídry potkává prázdné výrazy, nebo upřímný zájem. A v Česku narazila jen na to druhé. Ve středu byla hostem Událostí, komentářů, rozhovor vedl Michal Kubal.

Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Svjatlana Cichanouská vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by posoudil dění v Bělorusku v době loňských prezidentských voleb i před nimi. V projevu v českém Senátu také vyzvala tuzemské úřady, aby zločiny, které se v zemi staly, začaly stíhat. Kritizovala represe režimu Alexandra Lukašenka, poukázala na paralely v české a běloruské historii. Lídryně běloruské opozice je od neděle na návštěvě v Česku, setkala se již s prezidentem, předsedou vlády, předsedou Senátu a jednala i s opozičními politiky nebo s diplomaty. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že ji senátoři považují za skutečně zvolenou prezidentku Běloruska. V Událostech komentářích od 22. hodiny pak odvysíláme s Cichanouskou exkluzivní rozhovor.

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v projevu k českému Senátu vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by posoudil dění v Bělorusku v době loňských prezidentských voleb i před nimi. Vyzvala také české úřady, aby zločiny, které se v zemi staly, začaly stíhat. Kritizovala represe režimu Alexandra Lukašenka, poukázala na podobnosti v české a běloruské historii. Lídryně běloruské opozice je od neděle na návštěvě v Česku, setkala se již s prezidentem, předsedou vlády, předsedou Senátu a jednala i s opozičními politiky nebo s diplomaty. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) ji označil za skutečně zvolenou prezidentku Běloruska.