V pravidelném nočním projevu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Bělorusko je podle ukrajinských úřadů Kremlem zatahováno do války mnohem aktivněji než na začátku ruské invaze. O víkendu navíc Moskva informovala o tom, že Bělorusku poskytne rakety Iskander, které mohou nést jaderné hlavice. Podle běloruské opozice je válka na Ukrajině i bojem o budoucnost jejich země.
Zelenskyj se v projevu, o němž referoval web Ukrajinska pravda, obrátil na běloruské občany, a to jak na ty v uniformách, tak také na civilisty. „Jste vtaženi do války. A to ještě aktivněji než v únoru a na jaře. Kreml už za vás rozhodl o všem. Vaše životy jsou pro ně bezcenné. Ale nejste otroci ani potrava pro děla, neměli byste zemřít. A nemůžete nechat nikoho rozhodovat o tom, co vás čeká dál,“ uvedl.
Podle Zelenského běloruský lid podporuje Ukrajinu, nikoli válku. „A proto chce ruské vedení zatáhnout do války vás, všechny Bělorusy. Chce mezi nás zasít nenávist. Hodně teď záleží na obyčejných lidech Běloruska. Vy ale můžete odmítnout účast na této válce. Vaše životy patří jen vám, ne někomu v Kremlu,“ zdůraznil prezident.
Z území Běloruska pokračují ruské útoky
Ukrajinský apel na ukončení válečné spolupráce Minsku s Moskvou zesílil poté, co podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda znovu ostřelovala v sobotu některé oblasti Ukrajiny také z běloruského území.
Zelenskyj zároveň slíbil odplatu všem „pilotům, technikům a dalším lidem, kteří se na odpalování střel na Ukrajinu podílejí“. „Všechny vás najdeme… A pokud si někdo myslí, že unikne odpovědnosti tvrzením, že jen plní rozkazy, pak se mýlí. Jestliže vaše střely dopadají na domovy, je to válečný zločin. Všechny vás čeká soud. A nikde se neschováte – ani na pobřeží Kaspického moře, přes které byly vaše střely vyslány, ani v Bělorusku,“ dodal k víkendovému ostřelování, které se nevyhnulo ani Kyjevu.
Podle agentury Interfax Rusko obnovilo útoky raketami Iskander a poprvé nasadilo bombardéry dlouhého doletu Tu-22M3 z běloruského území, jak oznámilo velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny.
Právě raketové systémy Iskander, které mohou nést jaderné hlavice, Rusko poskytne Bělorusku v příštích měsících, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na sobotní schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v Petrohradu.
V sázce je budoucnost Běloruska
Zatímco Lukašenkův režim je blízkým spojencem prezidenta Putina, o běloruských občanech se to říct nedá. Na počátku ruské invaze aktivisté v Bělorusku protestovali v ulicích, sabotovali železniční tratě a kybernetickými útoky narušovali vládní webové stránky, aby zmátli ruskou vojenskou techniku mířící přes Bělorusko na Ukrajinu. Někteří se dokonce přihlásili do ukrajinských vojenských sil.
„Bělorusové nechtějí válku,“ řekla v rozhovoru pro Global News Svjatlana Cichanouská, vůdkyně tamní demokratické opozice, která musela uprchnout do exilu. Podle ní vedly běloruské demonstrace k širokému zatýkání a špatnému zacházení se zadrženými.
Proto se běloruská opozice, která působí hlavně v ilegalitě, soustředí na „partyzánský boj“ a válka na Ukrajině je pro ně v určitém smyslu také válkou o budoucnost Běloruska.
Podle Cichanouské je Lukašenko v určité pasti mezi domácím odporem k válce a dluhem vůči Rusku, který se zvětšil po ruské půjčce ve výši 1,5 miliardy dolarů po prezidentských volbách v Bělorusku v roce 2020, jež vedly k masovým protestům. „Lukašenkova pozice je nyní křehká. Na jedné straně nemá podporu většiny běloruských lidí. Na druhou stranu je určitě pod velkým tlakem Kremlu,“ uvedla. V běloruské televizi k tomu dominuje proruská propaganda.
Před týdnem navíc informoval nezávislý list Naša Niva, že Bělorusko neplatí ruské společnosti Gazprom za plyn. Na vině je příliš silný ruský rubl. Minsk se přitom před ruskou invazí domohl, aby platil za energie v rublech. Rusko ale po začátku války zavedlo opatření, kvůli nimž se zvýšil kurz rublu jak vůči dolaru, tak vůči euru i běloruskému rublu.
Bělorusko by přitom mělo podle smlouvy platit za tisíc metrů krychlových plynu 128 dolarů (asi tři tisíce korun), což je čtvrtinová až poloviční cena oproti těm, které podle dlouhodobých kontraktů platily plynárenské společnosti z jiných zemí.
Plné zapojení Běloruska do války jako risk
Přímé zapojení Běloruska do válečného konfliktu na straně Ruska by však bylo podle profesora z kanadské University of Waterloo Alexandera Lanoszky katastrofální.
„Bělorusko nemá schopnou armádu a režim je zranitelný, takže zapojení je politicky riskantní,“ řekl Lanoszka. Jeho slova potvrdil generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko: „Má de facto čtyři bojové brigády a umělo by maximálně přinést zhruba dvanáct praporových skupin na bojiště, přičemž Rusové mají sami momentálně nasazených kolem 106 až 110 takových skupin,“ nastínil.
Cichanouská k tomu dodala, že běloruští vojáci byli demoralizováni možností, že budou vysláni bojovat proti svým „bratrům a sestrám“ na Ukrajině, a možná neuposlechnou rozkaz přejít hranice s Ukrajinou, kde mají příbuzné a přátele. Podle Cichanouské by vítězství Ukrajiny mohlo Bělorusům poskytnout příležitost sesadit Lukašenka a uspořádat demokratické prezidentské volby.
Lukašenkův režim po boku Moskvy
Bělorusko je od počátku ruské invaze na Ukrajinu hlavním spojencem Moskvy. Minsk poskytl své území a základny ruským vojskům a letectvu jako zázemí k útokům proti Ukrajině. Část ruských vojsk vstoupila v počátečních fázích agrese na sever Ukrajiny právě z běloruského území.
Invazi navíc předcházelo rozsáhlé cvičení Minsku a Moskvy na běloruském území. Západ proto Bělorusko pokládá za stranu válečného konfliktu a na zemi uvalil podobně jako na Rusko sankce.
Na běloruském území se konalo také několik úvodních setkání ruských a ukrajinských vyjednavačů po začátku invaze, rozhovory o možném příměří ale nevedly k žádnému zásadnímu průlomu, z čehož Moskva vinila Kyjev.
