Rusové ostřelovali vojenskou základnu u polských hranic. Na východě se bojuje o Lysyčansk

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.

Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly. Kromě Javorivu, který leží asi dvacet kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu v sobotu časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.

Donbas

Podle generálního štábu ukrajinské armády boje pokračovaly v pátek večer také v některých oblastech Severodoněcku, v sobotu se ale ukrajinské jednotky kompletně stáhly z týdny obléhaného města, oznámil jeho starosta Oleksandr Strjuk. „Bohužel už město téměř zcela opustili,“ řekl Strjuk ukrajinské televizi ohledně pohybu ukrajinských obránců.

Odpoledne pak uvedl, že město je zcela pod kontrolou Rusů a nelze jej opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. „Město nyní zcela okupuje Rusko. Snaží se tam teď nastolit svou vlastní správu, pokud vím, jmenovali už i nějaké vedení,“ řekl Strjuk v ukrajinské televizi.

Už v pátek hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz město opustit. Podle Hajdaje v sobotu pokračují dělostřelecké i letecké útoky na Severodoněck, přičemž míří i na továrnu Azot, kde se skrývají stovky civilistů. Podle serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu sdělil, že Azot opustilo asi osm set civilistů a že areál je pod kontrolou ruských jednotek. Stejný počet lidí, kteří opustili továrnu Azot, uvedl i představitel proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Ivan Filiponěnko, jehož citovala agentura Interfax. 

Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním sobotním projevu řekl, že země  získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných ozbrojenců. Po únorové invazi pak Moskva z větších měst dobyla také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny. Zemi podle Zelenského za poslední den zasáhlo 45 ruských raket a střel.

Útoky na Lysyčansk

Pod dělostřeleckými i leteckými útoky se nachází i nedaleký Lysyčansk, který se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na proruského činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Další představitel separatistů z Luhansku Andrej Maročko na síti Telegram napsal, že jednotky ruské armády Lysyčansk obsazují. „Už jsou obsazené některé podniky. Bojuje se v ulicích,“ uvedl. Tvrzení ruských ani ukrajinských představitelů nelze nezávisle ověřit.

Ruské ostřelování v sobotu poškodilo jaderné výzkumné zařízení v Charkově. Úder v místě poničil některé budovy a infrastrukturu, neovlivnil ale oblast, v níž se nachází jaderné palivo. Úroveň radiace je v normálu. S odkazem na ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.

Rusko se snaží unavit nejen Ukrajinu, ale i Západ, míní generálporučík ve výslužbě

Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou útoky na Javoriv velmi nebezpečné, protože dokazují to, že Rusku jde o ovládnutí celé Ukrajiny. Rusko podle něj vede opotřebovávací válku nejen na linii dotyku, tedy v Severodoněcku, Lysyčansku, Chersonu a podobně, ale vede útok na celou zemi, snaží se zlomit vůli obyvatelstva a minimalizovat možnosti Ukrajiny regenerovat svoje vojenské schopnosti.

„Javoriv je známé výcvikové středisko, kdysi sloužilo pro jednotky ukrajinských sil, které byly nasazovány v misích OSN a předpokládá se, že se tam teď školí i legionáři, kteří se odhodlali jít bojovat za Ukrajinu. Nebezpečné je to v tom, že takovéto útoky jsou příliš blízko teritoria NATO, takže se může stát, že i náhodně by nějaký z nich mohl překročit hranici Aliance, což by byl mimořádně vážný incident,“ míní Macko.

Rusko jde podle něj na maximální doraz v eskalaci napětí a Rusové mají snahu nejen unavit nepřátelské vojáky, ale i ostatní země. „Vidíme, že to je válka v moderní éře, vidíme mohutná diplomatická úsilí, vidíme, že probíhá i v informačním prostředí. A součástí toho je i bombardování oblastí blízko našich hranic, což je následně podporováno vyhrožováním o použití jaderných zbraní, propagandy, která má odradit nás jako Západ od podpory Ukrajiny.“

„Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zlomit Ukrajinu náhlým přepadem, tak je teď snaha zničit vůli Ukrajiny, zničit naši vůli jim pomáhat a zároveň pomaličku takticky postupovat na území a vytvořit celkový obraz, že Ukrajina prohrává a že jakýkoliv boj je marný. To samozřejmě není pravda, je však třeba tomu i účinně čelit,“ vysvětlil generálporučík ve vysílání ČT24.

Nahrávám video

Macko: „Rusové využijí Bělorusko jako lsti“

Macko se rovněž domnívá, že Rusové se i pod falešnou vlajkou budou snažit zatáhnout Bělorusko do tohoto konfliktu, protože se dostal do fáze, kdy je spíše statický. „Ani Ukrajinci nepřekvapují nějakými protiútoky, protože drží obranné linie. Ustupují ze Severodoněcka, což podle mého mohli udělat už před měsícem a půl, posunou se do Lysyčansku… ale to je všechno takové vypočitatelné a předvídatelné a ten konflikt nemá rozhodnutí.“

Rusové i Ukrajinci se podle Macka budou snažit využít nějaké lsti, nebo překvapení, přinést nějaký aktualizační moment. V opačném případě to bude statický konflikt velice dlouho, a s velkými oběťmi, protože boje v linii dotyku jsou stále hodně intenzivní.

„Spíše bych tedy očekával, že Rusové se budou snažit dělat nějaké klamné operace na běloruských hranicích a pokusí se zatáhnout Bělorusko aspoň částečně do nějakého konfliktu, do nějaké vojenské reakce proti Ukrajincům,“ myslí si generálporučík. To by znamenalo uvázat část ukrajinských sil na novém úseku fronty, což by Rusům mohlo pomoci někde získat lokální převahu.

Rusové podle něj nemají eso v rukávu a snaží se ho najít i v podobě Běloruska. To však nemá až tak velké ozbrojené síly. „Má de facto čtyři bojové brigády a umělo by maximálně přinést zhruba dvanáct praporových skupin na bojiště, přičemž Rusové mají sami momentálně nasazených kolem 106 až 110 takových skupin,“ zhodnotil Macko.

Johnsonovy obavy

Britské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné.

„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná, (…) takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl v sobotu Johnson ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.

Moskva tvrdí, že zabila až osmdesát polských žoldnéřů

Ruská armáda tvrdí, že zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až osmdesát polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Neuvedl ale, kdy se to stalo, ani další podrobnosti. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.

„Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až osmdesát polských žoldnéřů,“ řekl podle agentury TASS Konašenkov. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také dvacet bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov řekl, že od pátku Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch osmdesát Poláků. Konašenkov také řekl, že přes tři stovky ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila pětatřicet kusů těžké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 29 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 38 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.