Rusové ostřelovali vojenskou základnu u polských hranic. Na východě se bojuje o Lysyčansk

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.

Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly. Kromě Javorivu, který leží asi dvacet kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu v sobotu časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.

Donbas

Podle generálního štábu ukrajinské armády boje pokračovaly v pátek večer také v některých oblastech Severodoněcku, v sobotu se ale ukrajinské jednotky kompletně stáhly z týdny obléhaného města, oznámil jeho starosta Oleksandr Strjuk. „Bohužel už město téměř zcela opustili,“ řekl Strjuk ukrajinské televizi ohledně pohybu ukrajinských obránců.

Odpoledne pak uvedl, že město je zcela pod kontrolou Rusů a nelze jej opustit skrze území, které by Ukrajina ještě ovládala. „Město nyní zcela okupuje Rusko. Snaží se tam teď nastolit svou vlastní správu, pokud vím, jmenovali už i nějaké vedení,“ řekl Strjuk v ukrajinské televizi.

Už v pátek hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz město opustit. Podle Hajdaje v sobotu pokračují dělostřelecké i letecké útoky na Severodoněck, přičemž míří i na továrnu Azot, kde se skrývají stovky civilistů. Podle serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu sdělil, že Azot opustilo asi osm set civilistů a že areál je pod kontrolou ruských jednotek. Stejný počet lidí, kteří opustili továrnu Azot, uvedl i představitel proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Ivan Filiponěnko, jehož citovala agentura Interfax. 

Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním sobotním projevu řekl, že země  získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové. Podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných ozbrojenců. Po únorové invazi pak Moskva z větších měst dobyla také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny. Zemi podle Zelenského za poslední den zasáhlo 45 ruských raket a střel.

Útoky na Lysyčansk

Pod dělostřeleckými i leteckými útoky se nachází i nedaleký Lysyčansk, který se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters v sobotu s odvoláním na proruského činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Další představitel separatistů z Luhansku Andrej Maročko na síti Telegram napsal, že jednotky ruské armády Lysyčansk obsazují. „Už jsou obsazené některé podniky. Bojuje se v ulicích,“ uvedl. Tvrzení ruských ani ukrajinských představitelů nelze nezávisle ověřit.

Ruské ostřelování v sobotu poškodilo jaderné výzkumné zařízení v Charkově. Úder v místě poničil některé budovy a infrastrukturu, neovlivnil ale oblast, v níž se nachází jaderné palivo. Úroveň radiace je v normálu. S odkazem na ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.

Rusko se snaží unavit nejen Ukrajinu, ale i Západ, míní generálporučík ve výslužbě

Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou útoky na Javoriv velmi nebezpečné, protože dokazují to, že Rusku jde o ovládnutí celé Ukrajiny. Rusko podle něj vede opotřebovávací válku nejen na linii dotyku, tedy v Severodoněcku, Lysyčansku, Chersonu a podobně, ale vede útok na celou zemi, snaží se zlomit vůli obyvatelstva a minimalizovat možnosti Ukrajiny regenerovat svoje vojenské schopnosti.

„Javoriv je známé výcvikové středisko, kdysi sloužilo pro jednotky ukrajinských sil, které byly nasazovány v misích OSN a předpokládá se, že se tam teď školí i legionáři, kteří se odhodlali jít bojovat za Ukrajinu. Nebezpečné je to v tom, že takovéto útoky jsou příliš blízko teritoria NATO, takže se může stát, že i náhodně by nějaký z nich mohl překročit hranici Aliance, což by byl mimořádně vážný incident,“ míní Macko.

Rusko jde podle něj na maximální doraz v eskalaci napětí a Rusové mají snahu nejen unavit nepřátelské vojáky, ale i ostatní země. „Vidíme, že to je válka v moderní éře, vidíme mohutná diplomatická úsilí, vidíme, že probíhá i v informačním prostředí. A součástí toho je i bombardování oblastí blízko našich hranic, což je následně podporováno vyhrožováním o použití jaderných zbraní, propagandy, která má odradit nás jako Západ od podpory Ukrajiny.“

„Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zlomit Ukrajinu náhlým přepadem, tak je teď snaha zničit vůli Ukrajiny, zničit naši vůli jim pomáhat a zároveň pomaličku takticky postupovat na území a vytvořit celkový obraz, že Ukrajina prohrává a že jakýkoliv boj je marný. To samozřejmě není pravda, je však třeba tomu i účinně čelit,“ vysvětlil generálporučík ve vysílání ČT24.

Nahrávám video

Macko: „Rusové využijí Bělorusko jako lsti“

Macko se rovněž domnívá, že Rusové se i pod falešnou vlajkou budou snažit zatáhnout Bělorusko do tohoto konfliktu, protože se dostal do fáze, kdy je spíše statický. „Ani Ukrajinci nepřekvapují nějakými protiútoky, protože drží obranné linie. Ustupují ze Severodoněcka, což podle mého mohli udělat už před měsícem a půl, posunou se do Lysyčansku… ale to je všechno takové vypočitatelné a předvídatelné a ten konflikt nemá rozhodnutí.“

Rusové i Ukrajinci se podle Macka budou snažit využít nějaké lsti, nebo překvapení, přinést nějaký aktualizační moment. V opačném případě to bude statický konflikt velice dlouho, a s velkými oběťmi, protože boje v linii dotyku jsou stále hodně intenzivní.

„Spíše bych tedy očekával, že Rusové se budou snažit dělat nějaké klamné operace na běloruských hranicích a pokusí se zatáhnout Bělorusko aspoň částečně do nějakého konfliktu, do nějaké vojenské reakce proti Ukrajincům,“ myslí si generálporučík. To by znamenalo uvázat část ukrajinských sil na novém úseku fronty, což by Rusům mohlo pomoci někde získat lokální převahu.

Rusové podle něj nemají eso v rukávu a snaží se ho najít i v podobě Běloruska. To však nemá až tak velké ozbrojené síly. „Má de facto čtyři bojové brigády a umělo by maximálně přinést zhruba dvanáct praporových skupin na bojiště, přičemž Rusové mají sami momentálně nasazených kolem 106 až 110 takových skupin,“ zhodnotil Macko.

Johnsonovy obavy

Britské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné.

„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná, (…) takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl v sobotu Johnson ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.

Moskva tvrdí, že zabila až osmdesát polských žoldnéřů

Ruská armáda tvrdí, že zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až osmdesát polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Neuvedl ale, kdy se to stalo, ani další podrobnosti. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.

„Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až osmdesát polských žoldnéřů,“ řekl podle agentury TASS Konašenkov. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také dvacet bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov řekl, že od pátku Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch osmdesát Poláků. Konašenkov také řekl, že přes tři stovky ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila pětatřicet kusů těžké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 1 hhodinou

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 4 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 4 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 9 hhodinami
Načítání...