Rusko vyslalo do Běloruska až devět tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky, oznámilo v pondělí běloruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci zde mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Do Běloruska ruská armáda přesunuje mimo jiné přibližně 170 tanků, dvě stě bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.
Ruští vojáci dorazili do Běloruska. Analytici odhadují další kroky diktátora Lukašenka
Horizont ČT24: Rusko posílá vojáky do Běloruska (zdroj: ČT24)
Běloruské ministerstvo obrany do světa poslalo záběry prvních Rusů, kteří do země dorazili – mužstvo osobními vagony, technika na těch nákladních. Přivítání bylo skromné, ale slavnostní, s využitím slovanské tradice. „Přijeli jsme ze středního Ruska, konkrétně já z Moskvy. Přijeli jsme pomáhat bratrskému národu, Běloruské republice, posílit její hranice,“ říkal jeden z vojáků.
Ruští ozbrojenci mají sloužit v jednotkách spolu s místními. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se na plánu dohodl s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potřebu společných uskupení vysvětlil hrozbami ze Západu. A tvrdí, že útok může přijít i z Ukrajiny.
„Musíme mít možnosti, včetně těch vojenských, abychom mohli reagovat. Včas rozpoznat a lokalizovat hrozby, a pokud to bude třeba, adekvátně odpovědět na jakékoliv vojenské aktivity proti Bělorusku,“ prohlásil Lukašenko.
Je to okupace, zdůrazňuje Cichanouská
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská upozornila, že Lukašenko se snaží legalizovat stálé nasazení ruských jednotek na běloruském území. „A musíme to nazvat pravým jménem. Jde o okupaci.“
Podle analytiků může jít o přípravu na otevření další fronty proti Ukrajině, úderu ze severu, tak jako v prvních týdnech invaze, ovšem tentokrát i za přímé účasti běloruské armády. Druhý scénář mluví o snaze vázat na severozápadě jednotky obránců tak, aby je Kyjev nemohl nasadit na jihu a východě. Je přitom zřejmé, že strategii určuje Kreml a nikoliv Lukašenko, který své síly dosud do války poslat odmítal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina neplánovala a neplánuje vojenské akce proti Bělorusku. „Zajímá nás pouze obnovení naší územní celistvosti,“ dodal. Ukrajinci se obávají provokací. Z jejich přípravy naopak Lukašenko obvinil sousední země a zavedl proto režim protiteroristické operace, který dává bezpečnostním složkám výrazně větší pravomoci.
Tisíce ruských vojáků do Běloruska přijížděly i na začátku letošního roku. Režim to tehdy vysvětloval jen společnými manévry. Země závislá na Moskvě se pak stala jednou ze základen pro agresi, která začala poslední únorový týden.
Diktátor zvolí střední cestu, odhaduje výzkumník
Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl považuje současné dění za strategii, jak donutit Kyjev zvažovat i možnost útoku ze severu, navíc z blízkosti mnoha strategických cílů na Ukrajině. Oslabí to tak jeho zaměření na boje na východě a jihu země.
Posun však vidí jen ve verbální rovině. Rozhodně nečeká, že by se hned do bojů na Ukrajině měla zapojit slabá a špatně vyzbrojená běloruská armáda. Navíc silně závislá na mobilizaci, která by byla velmi nepopulární. Zároveň je však Lukašenko zcela závislý na Rusku, které mu pomohlo potlačit protesty domácího obyvatelstva po zfalšovaných volbách.
Proto Kratochvíl čeká, že běloruský diktátor zvolí střední cestu. Tedy, že nabídne Rusku k využití území Běloruska a jeho vojenské základny, ale běloruská armáda se nezapojí.