Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Německa poprvé setkal s představitelkou běloruské opozice v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Stalo se tak v neděli v Cáchách u příležitosti předání ceny Karla Velikého ukrajinskému lidu. Oba politici si ale jen podali ruku a k žádnému jednání mezi nimi nedošlo, což symbolizuje spíše chladné vztahy Kyjeva k běloruské opozici.
Zelenskyj se poprvé setkal s Cichanouskou. Vztahy Kyjeva k běloruské opozici jsou odměřené
Cichanouská setkání se Zelenským oslavovala. „Bylo mi ctí se dnes setkat s prezidentem Zelenským v Cáchách a poblahopřát mu k letošní ceně Karla Velikého. Jsme jednotní s Ukrajinou za svobodu a za demokracii,“ napsala na Twitteru.
Zatímco spolupracovníci Cichanouské setkání označují za historické, Zelenského oficiální web ho ve shrnutí ceremonie k předání ceny vůbec nezmiňuje, všímá si The Kyiv Post. Stejně tak pominul prezidentovo setkání s Veronikou Capkalovou, manželkou jednoho z běloruských politických vězňů, ke kterému došlo na stejné akci.
Na první pohled se zdá, že ukrajinské vedení by mělo běloruskou opozici vnímat jako přirozeného spojence – režim v Minsku, který utiskuje politické oponenty a podporuje Rusko v agresi vůči Ukrajině, je jejich společným nepřítelem. Ve skutečnosti je ale postoj Kyjeva k běloruské opozici rezervovaný.
Běloruská opozice podporuje Ukrajinu
The Kyiv Post píše, že Cichanouská možná udělala ještě před začátkem ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu taktickou chybu, když se jasněji neztotožnila s Kyjevem v jeho vzdorování nátlaku Moskvy, jak v té době uvedli někteří ukrajinští komentátoři.
Ale od té doby, co Rusko zahájilo plnohodnotnou válku, opakovaně zdůrazňuje, že vlastenecká a demokratická běloruská opozice podporuje Ukrajinu, odsuzuje spoluúčast vůdce Alexandra Lukašenka na ruské agresi proti ní a vidí budoucnost své země ve spojení s demokratickou Evropou.
Například letos v únoru, poté, co podle běloruských opozičních zdrojů poškodila tamní protirežimní odbojová skupina ruské letadlo na letišti Mačuliščy u Minsku, napsala Cichanouská na Twitteru: „Jsem hrdá na všechny Bělorusy, kteří nadále vzdorují ruské hybridní okupaci Běloruska a bojují za svobodu Ukrajiny.“
Běloruští partyzáni podnikali sabotážní akce na železnici, aby zpomalili postup ruských vojsk, která při svém útoku na Ukrajinu využívají běloruské území jako základnu, navíc po boku ukrajinské armády bojuje pluk běloruských dobrovolníků Kastus Kalinouski.
Ale loňská výzva Cichanouské Zelenskému, aby Kyjev navázal diplomatické a politické vztahy s její exilovou vládou, „vytvořil spojenectví s demokratickým Běloruskem“ a aby „společně bojovali a podporovali běloruský odboj“ zatím naráží na mlčení Kyjeva, připomíná The Kyiv Post a dodává, že Zelenského administrativa zatím ani nepozvala zástupce běloruské opozice do Kyjeva.
Podoljak: Co je toto alternativní Bělorusko zač?
Kyjev je podle webu Politico zklamán neschopností běloruské opozice přivést lidi do ulic a destabilizovat Lukašenkův režim. „Nevyvíjí ani organizační, ani intelektuální vliv na běloruskou společnost,“ řekl na její adresu Zelenského poradce Mychajlo Podoljak.
Ukrajinská vláda podle něj v prvních dnech ruské invaze očekávala, že běloruská opozice zmobilizuje velké protiválečné hnutí. „Opravdu jsme si mysleli, že se to stane. Ale ukázalo se, že to není nic pro Bělorusko… Nedokázali přesvědčit obyvatelstvo, že by se země neměla účastnit dobyvačné války.“
Běloruská opozice je podle něj neefektivní. „Vytváření koalic a neustálé vyjednávání o tom, kdo obsadí kterou pozici ministra v exilu, je v pořádku,“ řekl Podoljak. „Chtěli bychom si ale udělat představu o tom, co je toto alternativní Bělorusko zač, pokud jde o konkrétní akce. Na čem je tato alternativa vlastně postavena?“
Cichanouská míní, že opozice dosáhla určitého úspěchu ohledně ukrajinského veřejného mínění, když oddělila Lukašenkův režim od běloruského obyvatelstva. „Mysleli jsme, že Ukrajinci už vědí o situaci v Bělorusku, o represích. Po začátku války jsme však zjistili, že na Ukrajině nikdo nesledoval situaci v Bělorusku. Před válkou byl Lukašenko na Ukrajině oblíbeným politikem: Lidé chválili chutné mléko a dobré silnice v Bělorusku,“ řekla Politicu.
Kyjev lavíruje ve vztazích s Minskem
Vztahy Kyjeva a protilukašenkovské opozice kalí také vliv, který si vládnoucí běloruský režim na sousední Ukrajinu udržuje. Kyjev se snaží zabránit Lukašenkovi, aby do ruské války proti Ukrajině vyslal také vojska své země. Byť takové nebezpečí sám považuje za omezené, nechce riskovat, že Lukašenka kontakty s běloruskou opozicí naštve, shrnuje Politico pozici Kyjeva.
Ukrajina se už před začátkem plnohodnotné ruské invaze snažila vztahy s Běloruskem zachovat, a to i po brutálním potlačení tamních protestů. Kyjev sice uznal prezidentské volby ze srpna 2020 za nedemokratické, jeho reakce ale byla opatrnější než třeba v případě EU. Ukrajina se snažila ochránit vzájemný obchod a odradit Minsk, aby se otevřeně postavil na stranu Moskvy, míní skupina analytiků v komentáři pro think-tank European Council on Foreign Relations (ECFR).
Toto lavírování se podle některých zdrojů projevilo i na půdě EU. Sedmadvacítka letos oproti očekávání neuvalila další sankce na běloruský režim, přičemž jedním z důvodů byla podle reportéra stanice RFE/RL žádost Ukrajiny, aby tak nečinila. Také běloruská opozice obviňuje podle Politica Kyjev v tomto případě z lobbingu, což Ukrajina popírá.
Šéf ukrajinských vojenských zpravodajců Kyril Budanov přiznal, že Kyjev vede s Minskem jednání, jejichž cílem je zabránit přímému běloruskému zapojení do války na straně Ruska, novým ruským pokusům o invazi z běloruského území či zahájení útoků odtamtud. Z území Běloruska podle něj dlouho „nic nebylo vypuštěno,“ což je „výsledek komplexních opatření“ různých ukrajinských sil.
Kyjev tak musí brát určitý ohled na Minsk a jeho nejednoznačný postoj vůči běloruské opozici je podle analytiků ECFR pragmatický: běloruské demokratické síly jsou slabé, nedokáží změnit režim v Minsku, a zároveň nemohou Ukrajině poskytnout vojenskou pomoc.
Symbolická blokáda
Symbolicky se napětí ve vztazích Ukrajiny a běloruské opozice projevilo letos v lednu, kdy prezidenti Polska a Litvy uspořádali ve Varšavě ceremonii připomínající Kastuse Kalinouského, jednoho z vůdců povstání proti ruské nadvládě v roce 1863 na území dnešního Polska, Litvy, Běloruska a Ukrajiny, po němž je pojmenovaný výše zmíněný běloruský pluk.
Ceremonie se účastnila i Cichanouská, ale na rozdíl od zástupce ukrajinské strany, kterou reprezentoval velvyslanec čtoucí Zelenského projev, na obřadu nepromluvila. Běloruská opozice tvrdí, že její řeč zablokoval Kyjev.
