Běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko vypsal na 27. února referendum o ústavních změnách, které by mu podle agentury AP umožnily upevnit moc. O termínu referenda informovala běloruská státní agentura BelTa. Hlavní tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská podle agentury DPA označila hlasování za nezákonné. Evropskou unii, USA, Velkou Británii a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyzvala, aby referendum, kterým podle ní chce Lukašenko legitimizovat své setrvání ve funkci, neuznaly a zavedly proti Lukašenkovu režimu nové sankce.
V referendu se bude rozhodovat o omezení délky prezidentského mandátu, které bylo za Lukašenkovy vlády zrušeno. Podle navrhovaných změn by hlava státu mohla zastávat pouze dvě pětiletá funkční období. Pokud však úpravy hlasováním projdou, vstoupí v platnost až po nástupu nově zvoleného prezidenta, což podle AP poskytuje běloruskému vůdci příležitost ucházet se o další dvě funkční období po vypršení současného mandátu v roce 2025. Lukašenko zastává funkci běloruského prezidenta od roku 1994.
Mezi další navrhované změny patří značné rozšíření pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, což je orgán, který oficiálně reprezentuje široké spektrum běloruské společnosti, ale v minulosti sdružoval především vládní činitele a stoupence režimu. Navrhované změny počítají s tím, že úřadující prezident se automaticky stává delegátem 1200členného shromáždění a může mu předsedat, pokud si ho zvolí ostatní členové.
V případě, že změny projdou, bude mít shromáždění nově například možnost navrhovat zákony, ústavní změny, volit členy ústřední volební komise a soudce nejvyššího soudu.
Diktátor, nebo diktatura
Navrhované změny ústavy již dříve kritizovala vůdčí osobnost běloruské opozice Cichanouská. Bělorusové podle ní dostali možnost zvolit si „mezi Lukašenkem a Lukašenkem“. Cichanouská se navíc domnívá, že zorganizování referenda není možné v podmínkách politické represe a nesvobody médií.
Ke schválení změn bude zapotřebí, aby se pro ně vyslovilo přes 50 procent hlasujících při účasti nejméně 50 procent oprávněných voličů. Podporovatelé opozice se na hlasovacích lístcích chystají zaškrtnout všechny možnosti, aby lístky zneplatnili.
Lukašenko podle oficiálních výsledků z léta 2020 pošesté zvítězil v prezidentských volbách. Opozice a některé západní země tvrdí, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála Cichanouská. Coby prezidenta Lukašenka neuznává ani Evropská unie. Nespokojenost s průběhem voleb vyvolala v zemi demonstrace nebývalých rozměrů. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Mnoho Bělorusů uprchlo do zahraničí.
