Svjatlana Cichanouská strana 3 z 5

Česko usiluje o uspořádání dvou summitů během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku. Na sobotním jednání s poradním týmem prezidenta Miloše Zemana o nich hovořil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Novinářům po schůzce řekl, že jako priority předsednictví vidí transatlantické vazby a přípravy zemí západního Balkánu na vstup do EU.

Kauza kolem zastavení letu novináře Ramana Prataseviče bezpečnostními složkami zvýšila zájem Evropské unie o dění v Bělorusku. V pořadu Interview ČT24 to uvedla představitelka tamní opozice Svjatlana Cichanouská. Zároveň uvedla, že zatčení žurnalisty běloruskými úřady je vyústěním toho, jak násilně se režim Alexandra Lukašenka chová. Nikdo neví, kdo bude jeho příštím cílem, řekla.

Svjatlana Cichanouská ještě před rokem a půl měla s politikou jen málo společného. Její život se ale úplně změnil – nejdřív ohlásila kandidaturu a pak i vítězství v prezidentských volbách, po kterých v zemi vypukly největší demonstrace v posledních letech. Dnes z exilu pomáhá běloruské opozici. V Praze absolvovala za tři dny 39 schůzek, například s prezidentem, premiérem, s předsedy komor parlamentu a ministry. Říká, že na setkáních se světovými lídry potkává prázdné výrazy, nebo upřímný zájem. A v Česku narazila jen na to druhé. Ve středu byla hostem Událostí, komentářů, rozhovor vedl Michal Kubal.

Senátoři ve středu schválili pravidla kurzarbeitu. Při výpadku práce by pracovníci měli 80 procent výdělku, čtyři pětiny do 1,5násobku průměrné mzdy by hradil stát. Naopak o přídavcích na děti bude muset znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Senát se zvýšením dávky a rozšířením počtu příjemců sice souhlasil, ale návrh poslancům vrátil s úpravou. Na úvod schůze vystoupila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Svjatlana Cichanouská vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by posoudil dění v Bělorusku v době loňských prezidentských voleb i před nimi. V projevu v českém Senátu také vyzvala tuzemské úřady, aby zločiny, které se v zemi staly, začaly stíhat. Kritizovala represe režimu Alexandra Lukašenka, poukázala na paralely v české a běloruské historii. Lídryně běloruské opozice je od neděle na návštěvě v Česku, setkala se již s prezidentem, předsedou vlády, předsedou Senátu a jednala i s opozičními politiky nebo s diplomaty. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že ji senátoři považují za skutečně zvolenou prezidentku Běloruska. V Událostech komentářích od 22. hodiny pak odvysíláme s Cichanouskou exkluzivní rozhovor.

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v projevu k českému Senátu vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by posoudil dění v Bělorusku v době loňských prezidentských voleb i před nimi. Vyzvala také české úřady, aby zločiny, které se v zemi staly, začaly stíhat. Kritizovala represe režimu Alexandra Lukašenka, poukázala na podobnosti v české a běloruské historii. Lídryně běloruské opozice je od neděle na návštěvě v Česku, setkala se již s prezidentem, předsedou vlády, předsedou Senátu a jednala i s opozičními politiky nebo s diplomaty. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) ji označil za skutečně zvolenou prezidentku Běloruska.

Osobní podporu Svjatlaně Cichanouské a přání, aby běloruská opozice zvítězila v boji s diktátorem, vyjádřil při setkání na lánském zámku prezident republiky Miloš Zeman. Ocenil také odvahu Cichanouské. Lídryně běloruské opozice, která loni kandidovala proti Alexandru Lukašenkovi v prezidentských volbách, je od neděle na návštěvě v Česku. V pondělí se setkala s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), v úterý pak jednala také s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ve středu vystoupí s projevem v Senátu.

Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila v pondělí čtyřdenní jednání v Česku. Politička, která je režimem Alexandra Lukašenka trestně stíhána, už hovořila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Ten ji označil za vítězku voleb v roce 2020. V úvodním proslovu mluvila o zatčeném novináři Ramanu Pratasevičovi, sankcích proti Bělorusku a děkovala státům i nevládním organizacím za podporu disidentů. V úterý se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič se ve čtvrtek objevil ve státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Pratasevičova rodina a opozice jsou přesvědčeny, že rozhovor byl veden pod nátlakem. Také české ministerstvo zahraničí označilo vystoupení za vynucené a zjevně zmanipulované.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Ve vězení v Bělorusku zemřel jeden z aktivistů odsouzených do vězení za účast na loňských protestech proti autoritářskému vládci země Alexandrovi Lukašenkovi. List Naša Niva napsal, že Vitoľdu Ašurakovi bylo 50 let. Příčinou smrti byl podle deníku infarkt.

Do Česka přijede na začátku června představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Setká se s ústavními činiteli a přednese projev v Senátu, jehož předseda Miloš Vystrčil (ODS) běloruskou političku do Česka pozval. Informovala o tom tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen.

Běloruská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti opoziční vůdkyni a někdejší kandidátce na prezidentku Svjatlaně Cichanouské kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Mluvčí Cichanouské označila obvinění za absurdní. Cichanouská uprchla do sousední Litvy po loňských sporných prezidentských volbách a požaduje odstoupení autoritářského vládce Alexandra Lukašenka.

Mnohaměsíční demonstrace proti režimu Alexandra Lukašenka prozatím neuspěly. V rozhovoru se švýcarským listem Le Temps to připustila jeho protikandidátka Svjatlana Cichanouská, za níž se v srpnových „volbách“ po vyřazení hlavních protirežimních osobností sjednotila běloruská opozice.

Když v Bělorusku před půl rokem začaly nebývalé protesty proti neuznaným prezidentským volbám, připustil Alexandr Lukašenko, že by mohly být volby nové – ale až po přijetí změn ústavy. Opozice už tehdy varovala, že diktátor jen hraje o čas, a dosavadní vývoj jí dává za pravdu. Ve čtvrtek a v pátek zasedá takzvané Všeběloruské lidové shromáždění, které mělo podle dřívějších Lukašenkových vyjádření novou ústavu projednávat. Diktátor ale od svých předešlých slibů couvá a na shromáždění příslib změn jen zopakoval. V zemi mezitím začíná proces s opozičním politikem, který chtěl proti Lukašenkovi kandidovat, a opozice slibuje zesílení protestů.

Běloruská generální prokuratura oznámila, že zahájila trestní stíhání vedoucích představitelů opozice proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Důvodem je údajné vytvoření extremistické organizace s cílem získat moc neústavním způsobem. Mezi stíhanými je i vůdčí osobnost opozice Svjatlana Cichanouská, kterou úřady záhy po srpnových volbách přinutily opustit zemi.

Evropská unie by měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku, kde jsou lidé stále popravováni a zavíráni za své názory. Prohlásila to jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která v Evropském parlamentu převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. EP ji letos udělil oponentům režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, který násilně potírá demonstrace vyzývající k uspořádání svobodných voleb. Zástupci unijních zemí se také shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem.

Řada Bělorusů se i čtyři měsíce od prezidentských voleb odmítá smířit s jejich oficiálním výsledkem. Ten v úřadu potvrdil Alexandra Lukašenka, který zemi vládne 26 let. Opozice, EU i Česko ho považují za zfalšovaný. Režimu naopak pomáhá odrážet protesty ruský prezident Vladimir Putin.

Běloruská policie zadržela více než 581 lidí při pondělních protestech a stávkách na podporu opozičního ultimáta, aby odstoupil autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, vládnoucí zemi již 26 let. Při nedělní stotisícové demonstraci v Minsku zadržela policie 523 lidí. Lukašenko obvinil protestní hnutí z radikalizace a terorismu.

Zaměstnanci některých velkých firem v Bělorusku v pondělí na výzvu opozice odmítli zahájit práci, stávkující zatýkala policie. Informují o tom nezávislé běloruské servery. Vládní mluvčí řekla, že velké státní továrny fungovaly normálně. V Minsku demonstrovali hlavně studenti a penzisté, hlásí Reuters. Podle běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna policie zadržela po celé zemi 150 lidí.

V běloruském hlavním městě Minsku v neděli znovu vyšli do ulic odpůrci režimu Alexandra Lukašenka. Nepovoleného protestu se podle organizace na ochranu lidských práv Vjasna zúčastnilo na 50 tisíc lidí a přes sto jich bylo zadrženo.

Při nových demonstracích žen a studentů v Bělorusku proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi v sobotu opět zatýkala policie. Zadrženo bylo přibližně 30 lidí, uvedla s odvoláním na běloruskou lidskoprávní organizaci Vjasna agentura DPA.

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Mezinárodní konferenci Forum 2000, která začne v pondělí, zahájí svým proslovem tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Na Twitteru o tom informovali organizátoři konference. Cchaj Jing-wen v Praze osobně nebude, letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru koná pouze ve virtuálním prostředí.