Svjatlana Cichanouská strana 3 z 5

Ve vězení v Bělorusku zemřel jeden z aktivistů odsouzených do vězení za účast na loňských protestech proti autoritářskému vládci země Alexandrovi Lukašenkovi. List Naša Niva napsal, že Vitoľdu Ašurakovi bylo 50 let. Příčinou smrti byl podle deníku infarkt.

Do Česka přijede na začátku června představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Setká se s ústavními činiteli a přednese projev v Senátu, jehož předseda Miloš Vystrčil (ODS) běloruskou političku do Česka pozval. Informovala o tom tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen.

Běloruská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti opoziční vůdkyni a někdejší kandidátce na prezidentku Svjatlaně Cichanouské kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Mluvčí Cichanouské označila obvinění za absurdní. Cichanouská uprchla do sousední Litvy po loňských sporných prezidentských volbách a požaduje odstoupení autoritářského vládce Alexandra Lukašenka.

Mnohaměsíční demonstrace proti režimu Alexandra Lukašenka prozatím neuspěly. V rozhovoru se švýcarským listem Le Temps to připustila jeho protikandidátka Svjatlana Cichanouská, za níž se v srpnových „volbách“ po vyřazení hlavních protirežimních osobností sjednotila běloruská opozice.

Když v Bělorusku před půl rokem začaly nebývalé protesty proti neuznaným prezidentským volbám, připustil Alexandr Lukašenko, že by mohly být volby nové – ale až po přijetí změn ústavy. Opozice už tehdy varovala, že diktátor jen hraje o čas, a dosavadní vývoj jí dává za pravdu. Ve čtvrtek a v pátek zasedá takzvané Všeběloruské lidové shromáždění, které mělo podle dřívějších Lukašenkových vyjádření novou ústavu projednávat. Diktátor ale od svých předešlých slibů couvá a na shromáždění příslib změn jen zopakoval. V zemi mezitím začíná proces s opozičním politikem, který chtěl proti Lukašenkovi kandidovat, a opozice slibuje zesílení protestů.

Běloruská generální prokuratura oznámila, že zahájila trestní stíhání vedoucích představitelů opozice proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Důvodem je údajné vytvoření extremistické organizace s cílem získat moc neústavním způsobem. Mezi stíhanými je i vůdčí osobnost opozice Svjatlana Cichanouská, kterou úřady záhy po srpnových volbách přinutily opustit zemi.

Evropská unie by měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku, kde jsou lidé stále popravováni a zavíráni za své názory. Prohlásila to jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která v Evropském parlamentu převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. EP ji letos udělil oponentům režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, který násilně potírá demonstrace vyzývající k uspořádání svobodných voleb. Zástupci unijních zemí se také shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem.

Řada Bělorusů se i čtyři měsíce od prezidentských voleb odmítá smířit s jejich oficiálním výsledkem. Ten v úřadu potvrdil Alexandra Lukašenka, který zemi vládne 26 let. Opozice, EU i Česko ho považují za zfalšovaný. Režimu naopak pomáhá odrážet protesty ruský prezident Vladimir Putin.

Běloruská policie zadržela více než 581 lidí při pondělních protestech a stávkách na podporu opozičního ultimáta, aby odstoupil autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, vládnoucí zemi již 26 let. Při nedělní stotisícové demonstraci v Minsku zadržela policie 523 lidí. Lukašenko obvinil protestní hnutí z radikalizace a terorismu.

Zaměstnanci některých velkých firem v Bělorusku v pondělí na výzvu opozice odmítli zahájit práci, stávkující zatýkala policie. Informují o tom nezávislé běloruské servery. Vládní mluvčí řekla, že velké státní továrny fungovaly normálně. V Minsku demonstrovali hlavně studenti a penzisté, hlásí Reuters. Podle běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna policie zadržela po celé zemi 150 lidí.

V běloruském hlavním městě Minsku v neděli znovu vyšli do ulic odpůrci režimu Alexandra Lukašenka. Nepovoleného protestu se podle organizace na ochranu lidských práv Vjasna zúčastnilo na 50 tisíc lidí a přes sto jich bylo zadrženo.

Při nových demonstracích žen a studentů v Bělorusku proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi v sobotu opět zatýkala policie. Zadrženo bylo přibližně 30 lidí, uvedla s odvoláním na běloruskou lidskoprávní organizaci Vjasna agentura DPA.

V Bělorusku v neděli desítky tisíc lidí opět protestovaly proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Protesty provázelo policejní násilí, již na začátku demonstrace v hlavním městě Minsku bezpečnostní síly odtahovaly pokojné občany do připravených minibusů, napsala agentura DPA. Uvedla rovněž, že podle pozorovatelů byly střety mezi policií a demonstranty nejostřejší za několik týdnů. Lukašenko v sobotu jednal ve vězení s některými představiteli opozice.

Mezinárodní konferenci Forum 2000, která začne v pondělí, zahájí svým proslovem tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Na Twitteru o tom informovali organizátoři konference. Cchaj Jing-wen v Praze osobně nebude, letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru koná pouze ve virtuálním prostředí.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská očekává od EU a členských zemí tohoto evropského bloku solidaritu a jednotu postoje k vývoji v Bělorusku. Prohlásila to v Bratislavě po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Ivanem Korčokem, která se konala na okraj bezpečnostní konference Globsec. Slovenský premiér Igor Matovič po jednání s Cichanouskou řekl, že Bratislava je nadále připravena stát při běloruském lidu v jeho boji za svobodu a demokracii. Cichanouskou přijala i prezidentka Čaputová.

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v Berlíně vyzvala západní země, aby zvýšily tlak na běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka. Cichanouskou v německé metropoli přijala i kancléřka Angela Merkelová. Německá média ke schůzce poznamenávají, že ač to nebyla státní návštěva, je to pro Lukašenka jasný signál, že pro Evropu není partnerem. Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává a shodně s opozicí považuje výsledek srpnových prezidentských voleb za zfalšovaný.

Čelná představitelka běloruské opozice a kandidátka na prezidentku v srpnových volbách Svjatlana Cichanouská ohlásila z litevského exilu vytvoření „stínové vlády“. Jejími prvními členy jsou zmocněnci pro lidská práva a hospodářské reformy. Informovala o tom ve středu s odvoláním na prohlášení Cichanouské na sociálních sítích agentura Interfax.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.

Desítky tisíc lidí v neděli v běloruském hlavním městě Minsku znovu demonstrovaly proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, nehledě na obavy z policejního zatýkání a přítomnost vojáků v polních uniformách a s automatickými zbraněmi v ulicích. Agentura Interfax odhadla počet demonstrantů na 50 tisíc, list Kommersant psal o 70 tisících protestujících. Požadovali podle agentury DPA konec poslední evropské diktatury.

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Bělorusko uzavře hranice s Polskem a Litvou. Oznámil to prezident země Alexandr Lukašenko. Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard korun). Evropský parlament mezitím vyzval k unijním sankcím namířeným i na Lukašenka, který to označil za agresivní krok. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zřídila misi s cílem vyšetření údajného porušování lidských práv.

Běloruská generální prokuratura oznámila, že zahájila trestní stíhání přední představitelky opozice Maryji Kalesnikavové. Podle médií se tak rozhodla poté, co vyšetřovací výbor členku vedení opoziční Koordinační rady oficiálně obvinil z vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Za to Kalesnikavové, která zůstává ve vazbě, hrozí dva až pět let vězení. Rada odmítá, že by její činnost byla protizákonná.

Po měsíci velkých protestů se naděje běloruské opozice na změnu pomalu rozplývají. Lidé neúnavně demonstrují, ale režim je stále častěji zatýká. Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach exkluzivně natáčeli s opozičními lídry Svjatlanou Cichanouskou a Pavlem Latuškem, kteří museli svoji zemi pod tlakem výhrůžek opustit.