Svjatlana Cichanouská vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by posoudil dění v Bělorusku v době loňských prezidentských voleb i před nimi. V projevu v českém Senátu také vyzvala tuzemské úřady, aby zločiny, které se v zemi staly, začaly stíhat. Kritizovala represe režimu Alexandra Lukašenka, poukázala na paralely v české a běloruské historii. Lídryně běloruské opozice je od neděle na návštěvě v Česku, setkala se již s prezidentem, předsedou vlády, předsedou Senátu a jednala i s opozičními politiky nebo s diplomaty. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že ji senátoři považují za skutečně zvolenou prezidentku Běloruska. V Událostech komentářích od 22. hodiny pak odvysíláme s Cichanouskou exkluzivní rozhovor.
Zločiny Lukašenkova režimu ať posoudí mezinárodní tribunál, vyzvala Cichanouská v Senátu
V projevu, který je vrcholem její návštěvy České republiky, hovořila Svjatlana Cichanouská o všem, co považuje za zločiny nynějšího běloruského režimu. Zmínila se o vězněných lidech, mezi nimiž je i její manžel Sjarhej Cichanouski, o osmnáctiletém Dzmitryji Stachouském, který spáchal sebevraždu poté, co ho začal režim stíhat za účast na demonstraci, a o Sciapanu Latypauovi, jenž se pokusil o sebevraždu při soudním jednání.
„Myslela jsem na všechny tyto lidi před památníkem Jana Palacha, který také musel zvolit extrémní formu protestu a vzal si život v centru Prahy,“ podotkla Cichanouská v projevu, který si kromě nynějších senátorů přišli poslechnout i bývalí předsedové horní komory Libuše Benešová a Petr Pithart.
Zásahy režimu Alexandra Lukašenka proti demonstrantům po loňských volbách přirovnala Svjatlana Cichanouská k represím za stalinismu. „Bělorusové odevzdali své hlasy za nové vedení země. Odpovědí režimu byl teror, který naše země nezažila od doby stalinismu. Ale Bělorusové se nadále dožadují demokratických voleb. Náš poklidný protest trvá již více než tři sta dní. (…) Ale nebylo také dne bez zatýkání a násilí,“ prohlásila.
Za zásadní okamžik považuje představitelka běloruské opozice rozhodnutí režimu přinutit přistát dopravní letadlo, které nad územím státu pouze přelétalo a na jehož palubě byl opoziční novinář Raman Pratasevič. „Teď se teroristická podstata Lukašenkovy diktatury stává zřejmou pro celý svět. Pokud civilizované státy nepovažují za přijatelné, že devítimilionová země ve středu Evropy je kontrolována teroristy, tak mají mnoho nástrojů, aby ji zastavily. V kombinaci s vnitřním tlakem, ve kterém Bělorusové nepolevují ani na jeden den, může vnější tlak skutečně změnit situaci a předejít novým obětem,“ řekla.
Skutečnost současného Běloruska přirovnala k románům Franze Kafky. „Kdyby Kafka žil v naší době, přestal by psát, protože nic absurdnějšího než běloruské soudy by stejně nevymyslel. Když v zemi přestanou platit zákony, může se stát, že někoho zavřou na měsíc a půl za barvu kalhot nebo nehtů,“ uvedla.
Vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, „který vyšetří zločiny Lukašenkovy diktatury v minulosti a v době voleb roku 2020“. Situací v Bělorusku by se podle Chichanouské měla zabývat mezinárodní konference, k jejíž organizaci vyzvala Českou republiku. Tuzemské úřady vyzvala, aby proti pachatelům zločinů režimu zahájily trestní stíhání.
Evropské země by podle ní měly přijmout další sankce vůči Minsku, zastavit obchod s ropnými výrobky a hnojivem a s běloruskými státními instucemi a bankami. „Jediným možným řešením krize v Bělorusku mohou být pouze svobodné volby za mezinárodního pozorování,“ dodala.
V projevu, ve kterém odkazovala na Václava Havla a také Jana Sokola, se také obávala, aby západní státy neopakovaly chybu státníků, kteří v roce 1938 v Mnichově obětovali Československo. „Mám obavy, aby svoboda a demokratické snahy běloruského národa nebyly obětovány pro uklidnění diktátora. Obávám se, aby nebyly obětovány proto, aby se kanály pro dialog nechaly otevřeny,“ uvedla.
Po projevu přijal Senát usnesení, kterým vyzval běloruskou vládu k propuštění všech politických vězňů, Evropskou unii a Severoatlantickou alianci k uvalení dalších sankcí na Lukašenkův režim a mezinárodní instituce, aby ukončily financování a pomoc pro všechny veřejné projekty v Bělorusku, z nichž má Lukašenkův režim prospěch.
Senát v usnesení také odsoudil vynucené přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku v neděli 23. května. Předseda zahraničního výboru Pavel Fischer řekl, že tento krok nesl „rysy únosu civilního letadla a aktu státního terorismu“.
V Česku je Cichanouská od neděle, večer pro ni uspořádá Vystrčil recepci
Po svém nedělním příjezdu do Česka se Svjatlana Cichanouská nejprve v pondělí setkala s Vystrčilem a některými senátory, sešla se i s Dagmar Havlovou, s níž hovořila o Václavu Havlovi. Další den ji v Lánech přijal prezident Miloš Zeman, později jednala s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a také s opozičními politiky Ivanem Bartošem (Piráti) a Vítem Rakušanem (STAN). Setkala se rovněž s diplomaty a zástupci neziskových organizací.
Ve středu po projevu ještě zůstala v Senátu na pracovní oběd s předsedou zahraničního výboru Pavlem Fischerem. Před druhou odpoledne se přesunula z horní parlamentní komory do dolní, aby se sešla s jejím předsedou Radkem Vondráčkem (ANO).
Po schůzce se Vondráček vyjádřil, že totalitní režim v Bělorusku a jeho praktiky podle něj nepatří do současné Evropy. Téma chce otevřít i na pátečním setkání předsedů parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Polsku. S Cichanouskou podle informací na webu Poslanecké sněmovny hovořil také o možnostech další spolupráce a podpory.
Odpoledne pak jednala ještě s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). „Bělorusové mají právo na svobodné volby! Běloruská opozice má dlouhodobě naši silnou podporu,“ uvedl Kulhánek po setkání.
Česko podle ministra jednoznačně odsuzuje metody Lukašenkova režimu, které nepatří do Evropy 21. století. „Proto také podpoříme evropské sankce,“ dodal.
Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) pak předal Cichanouské symbolický klíč od hlavního města. V proslovu uvedl, že Praha bude běloruskou opozici nadále podporovat. Cichanouská řekla, že si klíče a podpory české metropole váží. Večer uspořádá na její počest předseda Senátu Vystrčil recepci.