Cichanouská je pro nás vítězkou běloruských voleb, řekl po setkání Vystrčil

Nahrávám video

Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila v pondělí čtyřdenní jednání v Česku. Politička, která je režimem Alexandra Lukašenka trestně stíhána, už hovořila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Ten ji označil za vítězku voleb v roce 2020. V úvodním proslovu mluvila o zatčeném novináři Ramanu Pratasevičovi, sankcích proti Bělorusku a děkovala státům i nevládním organizacím za podporu disidentů. V úterý se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

„Český Senát považuje za vítězku běloruských voleb v roce 2020 Svjatlanu Cichanouskou,“ řekl předseda horní komory Vystrčil. Při setkání se přihlásil k odkazu Václava Havla a řekl, že je třeba podpořit běloruskou opozici.

Označil vůdkyni běloruské opozice za skutečně zvolenou prezidentku, o čemž svědčilo i její přijetí v horní komoře jako „hlavní představitelky Běloruska“ a možnost vystoupit při schůzi Senátu. „Je president elect,“ řekl. Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi, oficiálně získala jen zhruba desetinu hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než oficiálně vyhlášený vítěz. Výsledky voleb, které byly podle Vystrčila „nesvobodné, neférové, nespravedlivé a protiprávní“, neuznává opozice, řada států ani Evropská unie.

„Díky vaší pomoci dokážeme překonat bezpráví“

Cichanouská poté mluvila o zatčení novináře Ramana Prataseviče. Poděkovala také za mezinárodní podporu vyjádřenou ekonomickými sankcemi proti Bělorusku. Česko by podle ní mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu. 

Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným. Lukašenkův režim v posledních týdnech stupňuje represe proti svým oponentům a je nutné ho zastavit a podpořit perzekvované, řekla. „Díky vaší pomoci dokážeme překonat to bezpráví a přiblížit se ke svobodě.“

Nahrávám video

Sankce vůči Lukašenkovu režimu, který Vystrčil označil za „zločinný“, musí být podle předsedy Senátu přijaty na co nejširší úrovni minimálně v rámci Evropské unie, aby byly účinné. Vystrčil doporučil také rozšířit stipendijní programy pro běloruské studenty, podpořit nezávislá média a opozici.

„Je nutné si uvědomit, že dnes to v Bělorusku vypadá tak, že pokud si vezmete bíločervené ponožky, tak hrozí, že vás zavřou,“ uvedl předseda Senátu s odkazem na původní běloruské národní barvy. Podle političky by se Česko měla zasadit také o vyloučení Běloruska z organizace Interpol a o mezinárodní pátrání po aktérech represí.

Běloruská vlajka
Zdroj: Wikipedia.org

Výzva k podpoře odpůrců režimu

Cichanouská vybídla také k podpoře vězněných odpůrců Lukašenkova režimu například formou dopisů a e-mailů. Konkrétně zmínila například novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen třiadvacátého května se svou partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Podle všeho byli zmláceni a donuceni doznat se k trestným činům, které nespáchali. Zdá se, že nikdo již nemá pochybnosti, že Lukašenkův režim je teroristický a musí být co nejdříve zastaven,“ uvedla.

Během české mise se má běloruská politička setkat také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). Na podporu svobodného Běloruska se uskuteční v úterý koncert na pražské Kampě.

Byla také na návštěvě u předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr.). Ten o setkání informoval na svém facebookovém profilu. „Když přišla řeč na její rodnou zemi, paní Svjatlana kromě jiného ocenila okamžitou reakci evropských zemí včetně ČR v případu Ramana Prataseviče. Uvědomil jsem si, že tato žena má v sobě obrovskou sílu a přesvědčivost, s níž je schopna dávat naději ostatním. Věřím, že Svjatlana Cichanouská přivede Bělorusko do svobody,“ napsal Fischer.

Na podporu běloruské opozice se v Praze demonstrovalo

V podvečer Cichanouská vystoupila na pražském Staroměstském náměstí, kde několik stovek lidí demonstrovalo na podporu utlačovaných lidí v Bělorusku. Měli státní vlajky, někteří byli oblečeni v národních barvách.  Shromáždění Cichanouské připomnělo demonstrace, které se konaly v Bělorusku před rokem po prezidentských volbách. 

Akci nazvanou Společně za Bělorusko pořádalo hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk.

Herec a muzikant Jiří Macháček podpořil zadržené běloruské umělce. Herečka Aňa Geislerová označila Cichanouskou za prezidentku. „Jsem tady, protože si myslím, že existují chvíle, kdy neudělat vůbec nic znamená, že se přidáváte na stranu zla,“ zdůraznila. „Nepodporuji režim, který svoje občany zastrašuje, zatýká, pronásleduje, mučí a vraždí. Chci, aby bylo jasné, že podporuji Bělorusko v jeho boji za svobodu a spravedlnost,“ dodala Geislerová.

Ve středu v rámci schůze Senátu vystoupí Cichanouská s projevem a setká se s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). S ohledem na bezpečnostní rizika nebyl kompletní program návštěvy zveřejněn. Na programu má být ale mimo jiné také setkání s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.

Cichanouské hrozí v Bělorusku až pět let

Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko ji zařadilo mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem. 

Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.

Babiš loni odmítl oficiální schůzku

Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Tentokrát už se sejdou, s premiérem se setká představitelka běloruské opozice v úterý, potvrdila mluvčí Úřadu vlády.

Česko by mělo být podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Procházková: Změna záleží na Moskvě

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Události, komentáře uvedla, že zásadním významem této návštěvy bude úterní setkání s českým prezidentem a premiérem. To, že se na hodnocení situaci v Bělorusku shodují jindy rozdílné postoje prezidenta, premiéra, Senátu či sněmovny však považuje spíše za „zásluhu“ Lukašenka, protože se dopouští těžko obhajitelných věcí. „Jakákoliv alternativa je přijatelnější.“

Novinářka připomněla, že Cichanouská není rozený politik, není to lídryně, která umí mluvit k  davům a cítit se při tom dobře. „Netouží po světle reflektorů, ale neměla na výběr. Dělá to dobře, s čistým svědomím.“ Její pozici v zemi vidí jako symbol, který nemá mocenské ambice, což Bělorusové hodnotí kladně. Chce přispět k osvobození politických vězňů, kteří by se pak účastnili svobodných voleb. Ona takovou ambici nemá. 

Nahrávám video

Procházková připustila, že si loni v září myslela, že když dojde ke generální stávce velkých běloruských podniků, mohlo by to znamenat konec Lukašenkova režimu. K ní však nedošlo, ani dobře organizované běloruské odbory do ní nešly. „Sen tím skončil.“

K  tomu, aby ke změně opravdu došlo, muselo by rozhodnutí nazrát v Moskvě. S podporou Moskvy se Lukašenko může udržet dlouho. Procházková ale dodala, že Rusko také o jeho výměně již delší čas uvažuje, protože není tím, o koho by měl ruský režim dlouhodobější zájem. Zatím ale nebyla vhodná doba či vhodný kandidát na změnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za odkladem útoků na Írán je i nedostatek munice v USA, píše WSJ

Prezident USA Donald Trump odložil očekávané masivní údery na Írán nejen ve snaze oživit diplomatické úsilí, ale také kvůli debatám ohledně nedostatku munice. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekli američtí představitelé obeznámení se situací. Trump to popřel. „Máme mnohem více munice než kdokoli na světě a mnohem více, než potřebujeme,“ prohlásil. Teherán tvrdí, že v současné době s Washingtonem žádné jednání nevede.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Obětí teroristického útoku v Berlíně je žena z Polska, uvedl primátor

Žena, která zahynula při sobotním teroristickém útoku v Berlíně, pocházela z Polska. Podle agentury DPA to v pondělí uvedl berlínský primátor Kai Wegner. Dříve spolkové státní zastupitelství informovalo, že policie propustila na svobodu muže, kterého v souvislosti s atentátem zadržela. Podle časopisu Der Spiegel se policisté zpočátku domnívali, že zadržený Íránec byl v autě spolu s Abdulem B., který je hlavním podezřelým z najetí do lidí v parku Tiergarten. Toto podezření se ale nepotvrdilo.
před 12 mminutami

Požáry ve Francii se již nešíří, situace ve Španělsku zůstává složitá

Rozsáhlé lesní požáry ve Francii se v noci na pondělí nerozšířily, uvedly místní úřady. Ministerstvo zahraničí přesto varovalo před cestami do zasaženého departementu Gironde. Čechy, kteří se tam nacházejí, vyzvalo k odjezdu. Své domovy v regionu opustilo přes 300 tisíc lidí. Ve Španělsku se očekává návrat prvních evakuovaných lidí, ale situace tam podle úřadů zůstává složitá. S požáry se potýkají rovněž Itálie či Skotsko.
11:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové útočili v Záporoží. Ukrajina naopak zasáhla vývozní terminál v Rostovské oblasti

Při ruském bombovém útoku na Záporoží zemřel jeden člověk, informovaly ukrajinské úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak potvrdil, že ukrajinské obranné síly v noci na pondělí zasáhly vývozní terminál v ruské Rostovské oblasti. Gubernátor dané oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že při úderu ve městě Rostov na Donu zemřel manželský pár, dalších pět lidí bylo zraněno.
před 1 hhodinou

Čína chce zachránit jaky pomocí klonování. Má velké plány, informace ale tají

Jeden z největších turů světa, jak, hraje klíčovou roli v ekosystémech, ale i v hospodářství a dopravě Tibetu. Jenže kvůli proměnám moderního světa se nestačí adaptovat. Čínští vědci se mu rozhodli pomoci rozsáhlým programem založeným na klonování.
před 2 hhodinami

Nedostatek vody v Dunaji narušuje zemědělství i lodní dopravu

Vlivem sucha a dlouhotrvajících vln veder klesají hladiny evropských řek na kritickou úroveň. Není výjimkou ani Dunaj, který teče od pramene v Německu až k ústí do Černého moře. Jeho hladina v rumunské Bukurešti minulý týden klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Rekordně nízké vodní stavy hlásí i okolní země. V Srbsku vysychající toky výrazně narušily lodní dopravu i obchod a dopadají také na tamní vodní živočichy. V sousedním Chorvatsku pak voda odhalila vrak lodi potopené v roce 1937.
před 2 hhodinami

Šará chce bezpečnostní smlouvu s Izraelem

Sýrie má zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará to řekl v rozhovoru stanici al-Džazíra. Dohoda by podle něj neohrozila práva Damašku na okupované Golanské výšiny. Izrael převzal kontrolu nad oblastí za šestidenní války v roce 1967.
před 3 hhodinami

První dobrovolník dostal novou oxfordskou vakcínu proti ebole

Britští lékaři poprvé podali člověku novou vakcínu proti ebole, kterou vyvinuli vědci z Oxfordu. Doufají, že by mohla zpomalit šíření nakažlivé nemoci, jejíž vlny pravidelně zasahují Afriku.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.