Cichanouská je pro nás vítězkou běloruských voleb, řekl po setkání Vystrčil

Nahrávám video

Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila v pondělí čtyřdenní jednání v Česku. Politička, která je režimem Alexandra Lukašenka trestně stíhána, už hovořila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Ten ji označil za vítězku voleb v roce 2020. V úvodním proslovu mluvila o zatčeném novináři Ramanu Pratasevičovi, sankcích proti Bělorusku a děkovala státům i nevládním organizacím za podporu disidentů. V úterý se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

„Český Senát považuje za vítězku běloruských voleb v roce 2020 Svjatlanu Cichanouskou,“ řekl předseda horní komory Vystrčil. Při setkání se přihlásil k odkazu Václava Havla a řekl, že je třeba podpořit běloruskou opozici.

Označil vůdkyni běloruské opozice za skutečně zvolenou prezidentku, o čemž svědčilo i její přijetí v horní komoře jako „hlavní představitelky Běloruska“ a možnost vystoupit při schůzi Senátu. „Je president elect,“ řekl. Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi, oficiálně získala jen zhruba desetinu hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než oficiálně vyhlášený vítěz. Výsledky voleb, které byly podle Vystrčila „nesvobodné, neférové, nespravedlivé a protiprávní“, neuznává opozice, řada států ani Evropská unie.

„Díky vaší pomoci dokážeme překonat bezpráví“

Cichanouská poté mluvila o zatčení novináře Ramana Prataseviče. Poděkovala také za mezinárodní podporu vyjádřenou ekonomickými sankcemi proti Bělorusku. Česko by podle ní mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu. 

Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným. Lukašenkův režim v posledních týdnech stupňuje represe proti svým oponentům a je nutné ho zastavit a podpořit perzekvované, řekla. „Díky vaší pomoci dokážeme překonat to bezpráví a přiblížit se ke svobodě.“

Nahrávám video

Sankce vůči Lukašenkovu režimu, který Vystrčil označil za „zločinný“, musí být podle předsedy Senátu přijaty na co nejširší úrovni minimálně v rámci Evropské unie, aby byly účinné. Vystrčil doporučil také rozšířit stipendijní programy pro běloruské studenty, podpořit nezávislá média a opozici.

„Je nutné si uvědomit, že dnes to v Bělorusku vypadá tak, že pokud si vezmete bíločervené ponožky, tak hrozí, že vás zavřou,“ uvedl předseda Senátu s odkazem na původní běloruské národní barvy. Podle političky by se Česko měla zasadit také o vyloučení Běloruska z organizace Interpol a o mezinárodní pátrání po aktérech represí.

Běloruská vlajka
Zdroj: Wikipedia.org

Výzva k podpoře odpůrců režimu

Cichanouská vybídla také k podpoře vězněných odpůrců Lukašenkova režimu například formou dopisů a e-mailů. Konkrétně zmínila například novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen třiadvacátého května se svou partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Podle všeho byli zmláceni a donuceni doznat se k trestným činům, které nespáchali. Zdá se, že nikdo již nemá pochybnosti, že Lukašenkův režim je teroristický a musí být co nejdříve zastaven,“ uvedla.

Během české mise se má běloruská politička setkat také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). Na podporu svobodného Běloruska se uskuteční v úterý koncert na pražské Kampě.

Byla také na návštěvě u předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr.). Ten o setkání informoval na svém facebookovém profilu. „Když přišla řeč na její rodnou zemi, paní Svjatlana kromě jiného ocenila okamžitou reakci evropských zemí včetně ČR v případu Ramana Prataseviče. Uvědomil jsem si, že tato žena má v sobě obrovskou sílu a přesvědčivost, s níž je schopna dávat naději ostatním. Věřím, že Svjatlana Cichanouská přivede Bělorusko do svobody,“ napsal Fischer.

Na podporu běloruské opozice se v Praze demonstrovalo

V podvečer Cichanouská vystoupila na pražském Staroměstském náměstí, kde několik stovek lidí demonstrovalo na podporu utlačovaných lidí v Bělorusku. Měli státní vlajky, někteří byli oblečeni v národních barvách.  Shromáždění Cichanouské připomnělo demonstrace, které se konaly v Bělorusku před rokem po prezidentských volbách. 

Akci nazvanou Společně za Bělorusko pořádalo hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk.

Herec a muzikant Jiří Macháček podpořil zadržené běloruské umělce. Herečka Aňa Geislerová označila Cichanouskou za prezidentku. „Jsem tady, protože si myslím, že existují chvíle, kdy neudělat vůbec nic znamená, že se přidáváte na stranu zla,“ zdůraznila. „Nepodporuji režim, který svoje občany zastrašuje, zatýká, pronásleduje, mučí a vraždí. Chci, aby bylo jasné, že podporuji Bělorusko v jeho boji za svobodu a spravedlnost,“ dodala Geislerová.

Ve středu v rámci schůze Senátu vystoupí Cichanouská s projevem a setká se s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). S ohledem na bezpečnostní rizika nebyl kompletní program návštěvy zveřejněn. Na programu má být ale mimo jiné také setkání s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.

Cichanouské hrozí v Bělorusku až pět let

Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko ji zařadilo mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem. 

Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.

Babiš loni odmítl oficiální schůzku

Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Tentokrát už se sejdou, s premiérem se setká představitelka běloruské opozice v úterý, potvrdila mluvčí Úřadu vlády.

Česko by mělo být podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Procházková: Změna záleží na Moskvě

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Události, komentáře uvedla, že zásadním významem této návštěvy bude úterní setkání s českým prezidentem a premiérem. To, že se na hodnocení situaci v Bělorusku shodují jindy rozdílné postoje prezidenta, premiéra, Senátu či sněmovny však považuje spíše za „zásluhu“ Lukašenka, protože se dopouští těžko obhajitelných věcí. „Jakákoliv alternativa je přijatelnější.“

Novinářka připomněla, že Cichanouská není rozený politik, není to lídryně, která umí mluvit k  davům a cítit se při tom dobře. „Netouží po světle reflektorů, ale neměla na výběr. Dělá to dobře, s čistým svědomím.“ Její pozici v zemi vidí jako symbol, který nemá mocenské ambice, což Bělorusové hodnotí kladně. Chce přispět k osvobození politických vězňů, kteří by se pak účastnili svobodných voleb. Ona takovou ambici nemá. 

Nahrávám video

Procházková připustila, že si loni v září myslela, že když dojde ke generální stávce velkých běloruských podniků, mohlo by to znamenat konec Lukašenkova režimu. K ní však nedošlo, ani dobře organizované běloruské odbory do ní nešly. „Sen tím skončil.“

K  tomu, aby ke změně opravdu došlo, muselo by rozhodnutí nazrát v Moskvě. S podporou Moskvy se Lukašenko může udržet dlouho. Procházková ale dodala, že Rusko také o jeho výměně již delší čas uvažuje, protože není tím, o koho by měl ruský režim dlouhodobější zájem. Zatím ale nebyla vhodná doba či vhodný kandidát na změnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled