Cichanouská je pro nás vítězkou běloruských voleb, řekl po setkání Vystrčil

Nahrávám video

Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila v pondělí čtyřdenní jednání v Česku. Politička, která je režimem Alexandra Lukašenka trestně stíhána, už hovořila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Ten ji označil za vítězku voleb v roce 2020. V úvodním proslovu mluvila o zatčeném novináři Ramanu Pratasevičovi, sankcích proti Bělorusku a děkovala státům i nevládním organizacím za podporu disidentů. V úterý se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

„Český Senát považuje za vítězku běloruských voleb v roce 2020 Svjatlanu Cichanouskou,“ řekl předseda horní komory Vystrčil. Při setkání se přihlásil k odkazu Václava Havla a řekl, že je třeba podpořit běloruskou opozici.

Označil vůdkyni běloruské opozice za skutečně zvolenou prezidentku, o čemž svědčilo i její přijetí v horní komoře jako „hlavní představitelky Běloruska“ a možnost vystoupit při schůzi Senátu. „Je president elect,“ řekl. Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi, oficiálně získala jen zhruba desetinu hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než oficiálně vyhlášený vítěz. Výsledky voleb, které byly podle Vystrčila „nesvobodné, neférové, nespravedlivé a protiprávní“, neuznává opozice, řada států ani Evropská unie.

„Díky vaší pomoci dokážeme překonat bezpráví“

Cichanouská poté mluvila o zatčení novináře Ramana Prataseviče. Poděkovala také za mezinárodní podporu vyjádřenou ekonomickými sankcemi proti Bělorusku. Česko by podle ní mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu. 

Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným. Lukašenkův režim v posledních týdnech stupňuje represe proti svým oponentům a je nutné ho zastavit a podpořit perzekvované, řekla. „Díky vaší pomoci dokážeme překonat to bezpráví a přiblížit se ke svobodě.“

Nahrávám video

Sankce vůči Lukašenkovu režimu, který Vystrčil označil za „zločinný“, musí být podle předsedy Senátu přijaty na co nejširší úrovni minimálně v rámci Evropské unie, aby byly účinné. Vystrčil doporučil také rozšířit stipendijní programy pro běloruské studenty, podpořit nezávislá média a opozici.

„Je nutné si uvědomit, že dnes to v Bělorusku vypadá tak, že pokud si vezmete bíločervené ponožky, tak hrozí, že vás zavřou,“ uvedl předseda Senátu s odkazem na původní běloruské národní barvy. Podle političky by se Česko měla zasadit také o vyloučení Běloruska z organizace Interpol a o mezinárodní pátrání po aktérech represí.

Běloruská vlajka
Zdroj: Wikipedia.org

Výzva k podpoře odpůrců režimu

Cichanouská vybídla také k podpoře vězněných odpůrců Lukašenkova režimu například formou dopisů a e-mailů. Konkrétně zmínila například novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen třiadvacátého května se svou partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Podle všeho byli zmláceni a donuceni doznat se k trestným činům, které nespáchali. Zdá se, že nikdo již nemá pochybnosti, že Lukašenkův režim je teroristický a musí být co nejdříve zastaven,“ uvedla.

Během české mise se má běloruská politička setkat také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). Na podporu svobodného Běloruska se uskuteční v úterý koncert na pražské Kampě.

Byla také na návštěvě u předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr.). Ten o setkání informoval na svém facebookovém profilu. „Když přišla řeč na její rodnou zemi, paní Svjatlana kromě jiného ocenila okamžitou reakci evropských zemí včetně ČR v případu Ramana Prataseviče. Uvědomil jsem si, že tato žena má v sobě obrovskou sílu a přesvědčivost, s níž je schopna dávat naději ostatním. Věřím, že Svjatlana Cichanouská přivede Bělorusko do svobody,“ napsal Fischer.

Na podporu běloruské opozice se v Praze demonstrovalo

V podvečer Cichanouská vystoupila na pražském Staroměstském náměstí, kde několik stovek lidí demonstrovalo na podporu utlačovaných lidí v Bělorusku. Měli státní vlajky, někteří byli oblečeni v národních barvách.  Shromáždění Cichanouské připomnělo demonstrace, které se konaly v Bělorusku před rokem po prezidentských volbách. 

Akci nazvanou Společně za Bělorusko pořádalo hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk.

Herec a muzikant Jiří Macháček podpořil zadržené běloruské umělce. Herečka Aňa Geislerová označila Cichanouskou za prezidentku. „Jsem tady, protože si myslím, že existují chvíle, kdy neudělat vůbec nic znamená, že se přidáváte na stranu zla,“ zdůraznila. „Nepodporuji režim, který svoje občany zastrašuje, zatýká, pronásleduje, mučí a vraždí. Chci, aby bylo jasné, že podporuji Bělorusko v jeho boji za svobodu a spravedlnost,“ dodala Geislerová.

Ve středu v rámci schůze Senátu vystoupí Cichanouská s projevem a setká se s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). S ohledem na bezpečnostní rizika nebyl kompletní program návštěvy zveřejněn. Na programu má být ale mimo jiné také setkání s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.

Cichanouské hrozí v Bělorusku až pět let

Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko ji zařadilo mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem. 

Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.

Babiš loni odmítl oficiální schůzku

Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Tentokrát už se sejdou, s premiérem se setká představitelka běloruské opozice v úterý, potvrdila mluvčí Úřadu vlády.

Česko by mělo být podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Procházková: Změna záleží na Moskvě

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Události, komentáře uvedla, že zásadním významem této návštěvy bude úterní setkání s českým prezidentem a premiérem. To, že se na hodnocení situaci v Bělorusku shodují jindy rozdílné postoje prezidenta, premiéra, Senátu či sněmovny však považuje spíše za „zásluhu“ Lukašenka, protože se dopouští těžko obhajitelných věcí. „Jakákoliv alternativa je přijatelnější.“

Novinářka připomněla, že Cichanouská není rozený politik, není to lídryně, která umí mluvit k  davům a cítit se při tom dobře. „Netouží po světle reflektorů, ale neměla na výběr. Dělá to dobře, s čistým svědomím.“ Její pozici v zemi vidí jako symbol, který nemá mocenské ambice, což Bělorusové hodnotí kladně. Chce přispět k osvobození politických vězňů, kteří by se pak účastnili svobodných voleb. Ona takovou ambici nemá. 

Nahrávám video

Procházková připustila, že si loni v září myslela, že když dojde ke generální stávce velkých běloruských podniků, mohlo by to znamenat konec Lukašenkova režimu. K ní však nedošlo, ani dobře organizované běloruské odbory do ní nešly. „Sen tím skončil.“

K  tomu, aby ke změně opravdu došlo, muselo by rozhodnutí nazrát v Moskvě. S podporou Moskvy se Lukašenko může udržet dlouho. Procházková ale dodala, že Rusko také o jeho výměně již delší čas uvažuje, protože není tím, o koho by měl ruský režim dlouhodobější zájem. Zatím ale nebyla vhodná doba či vhodný kandidát na změnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 3 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 4 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 4 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 9 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 12 hhodinami
Načítání...