Cichanouská je pro nás vítězkou běloruských voleb, řekl po setkání Vystrčil

Nahrávám video
Cichanouská je v Praze, Senát ji přijal jako běloruskou prezidentku
Zdroj: ČT24

Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zahájila v pondělí čtyřdenní jednání v Česku. Politička, která je režimem Alexandra Lukašenka trestně stíhána, už hovořila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Ten ji označil za vítězku voleb v roce 2020. V úvodním proslovu mluvila o zatčeném novináři Ramanu Pratasevičovi, sankcích proti Bělorusku a děkovala státům i nevládním organizacím za podporu disidentů. V úterý se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

„Český Senát považuje za vítězku běloruských voleb v roce 2020 Svjatlanu Cichanouskou,“ řekl předseda horní komory Vystrčil. Při setkání se přihlásil k odkazu Václava Havla a řekl, že je třeba podpořit běloruskou opozici.

Označil vůdkyni běloruské opozice za skutečně zvolenou prezidentku, o čemž svědčilo i její přijetí v horní komoře jako „hlavní představitelky Běloruska“ a možnost vystoupit při schůzi Senátu. „Je president elect,“ řekl. Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi, oficiálně získala jen zhruba desetinu hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než oficiálně vyhlášený vítěz. Výsledky voleb, které byly podle Vystrčila „nesvobodné, neférové, nespravedlivé a protiprávní“, neuznává opozice, řada států ani Evropská unie.

„Díky vaší pomoci dokážeme překonat bezpráví“

Cichanouská poté mluvila o zatčení novináře Ramana Prataseviče. Poděkovala také za mezinárodní podporu vyjádřenou ekonomickými sankcemi proti Bělorusku. Česko by podle ní mělo být důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu. 

Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným. Lukašenkův režim v posledních týdnech stupňuje represe proti svým oponentům a je nutné ho zastavit a podpořit perzekvované, řekla. „Díky vaší pomoci dokážeme překonat to bezpráví a přiblížit se ke svobodě.“

Nahrávám video
Představitelka běloruské opozice Cichanouská na návštěvě Česka
Zdroj: ČT24

Sankce vůči Lukašenkovu režimu, který Vystrčil označil za „zločinný“, musí být podle předsedy Senátu přijaty na co nejširší úrovni minimálně v rámci Evropské unie, aby byly účinné. Vystrčil doporučil také rozšířit stipendijní programy pro běloruské studenty, podpořit nezávislá média a opozici.

„Je nutné si uvědomit, že dnes to v Bělorusku vypadá tak, že pokud si vezmete bíločervené ponožky, tak hrozí, že vás zavřou,“ uvedl předseda Senátu s odkazem na původní běloruské národní barvy. Podle političky by se Česko měla zasadit také o vyloučení Běloruska z organizace Interpol a o mezinárodní pátrání po aktérech represí.

Běloruská vlajka
Zdroj: Wikipedia.org

Výzva k podpoře odpůrců režimu

Cichanouská vybídla také k podpoře vězněných odpůrců Lukašenkova režimu například formou dopisů a e-mailů. Konkrétně zmínila například novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen třiadvacátého května se svou partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Podle všeho byli zmláceni a donuceni doznat se k trestným činům, které nespáchali. Zdá se, že nikdo již nemá pochybnosti, že Lukašenkův režim je teroristický a musí být co nejdříve zastaven,“ uvedla.

Během české mise se má běloruská politička setkat také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). Na podporu svobodného Běloruska se uskuteční v úterý koncert na pražské Kampě.

Byla také na návštěvě u předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr.). Ten o setkání informoval na svém facebookovém profilu. „Když přišla řeč na její rodnou zemi, paní Svjatlana kromě jiného ocenila okamžitou reakci evropských zemí včetně ČR v případu Ramana Prataseviče. Uvědomil jsem si, že tato žena má v sobě obrovskou sílu a přesvědčivost, s níž je schopna dávat naději ostatním. Věřím, že Svjatlana Cichanouská přivede Bělorusko do svobody,“ napsal Fischer.

Na podporu běloruské opozice se v Praze demonstrovalo

V podvečer Cichanouská vystoupila na pražském Staroměstském náměstí, kde několik stovek lidí demonstrovalo na podporu utlačovaných lidí v Bělorusku. Měli státní vlajky, někteří byli oblečeni v národních barvách.  Shromáždění Cichanouské připomnělo demonstrace, které se konaly v Bělorusku před rokem po prezidentských volbách. 

Akci nazvanou Společně za Bělorusko pořádalo hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk.

Herec a muzikant Jiří Macháček podpořil zadržené běloruské umělce. Herečka Aňa Geislerová označila Cichanouskou za prezidentku. „Jsem tady, protože si myslím, že existují chvíle, kdy neudělat vůbec nic znamená, že se přidáváte na stranu zla,“ zdůraznila. „Nepodporuji režim, který svoje občany zastrašuje, zatýká, pronásleduje, mučí a vraždí. Chci, aby bylo jasné, že podporuji Bělorusko v jeho boji za svobodu a spravedlnost,“ dodala Geislerová.

Ve středu v rámci schůze Senátu vystoupí Cichanouská s projevem a setká se s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). S ohledem na bezpečnostní rizika nebyl kompletní program návštěvy zveřejněn. Na programu má být ale mimo jiné také setkání s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.

Cichanouské hrozí v Bělorusku až pět let

Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko ji zařadilo mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem. 

Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.

Babiš loni odmítl oficiální schůzku

Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Tentokrát už se sejdou, s premiérem se setká představitelka běloruské opozice v úterý, potvrdila mluvčí Úřadu vlády.

Česko by mělo být podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Procházková: Změna záleží na Moskvě

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Události, komentáře uvedla, že zásadním významem této návštěvy bude úterní setkání s českým prezidentem a premiérem. To, že se na hodnocení situaci v Bělorusku shodují jindy rozdílné postoje prezidenta, premiéra, Senátu či sněmovny však považuje spíše za „zásluhu“ Lukašenka, protože se dopouští těžko obhajitelných věcí. „Jakákoliv alternativa je přijatelnější.“

Novinářka připomněla, že Cichanouská není rozený politik, není to lídryně, která umí mluvit k  davům a cítit se při tom dobře. „Netouží po světle reflektorů, ale neměla na výběr. Dělá to dobře, s čistým svědomím.“ Její pozici v zemi vidí jako symbol, který nemá mocenské ambice, což Bělorusové hodnotí kladně. Chce přispět k osvobození politických vězňů, kteří by se pak účastnili svobodných voleb. Ona takovou ambici nemá. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Novinářka Procházková o Cichanouské a situaci v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Procházková připustila, že si loni v září myslela, že když dojde ke generální stávce velkých běloruských podniků, mohlo by to znamenat konec Lukašenkova režimu. K ní však nedošlo, ani dobře organizované běloruské odbory do ní nešly. „Sen tím skončil.“

K  tomu, aby ke změně opravdu došlo, muselo by rozhodnutí nazrát v Moskvě. S podporou Moskvy se Lukašenko může udržet dlouho. Procházková ale dodala, že Rusko také o jeho výměně již delší čas uvažuje, protože není tím, o koho by měl ruský režim dlouhodobější zájem. Zatím ale nebyla vhodná doba či vhodný kandidát na změnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...