Manžel Cichanouské stane před běloruským soudem. Režim mu přičítá organizování nepokojů

Běloruský soud se zabývá případem Sjarheje Cichanouského, manžela tamní opoziční lídryně Svjatlany. Místní úřady ho zatkly během loňského srpna před prezidentskými volbami, obviněn je přitom z organizování hromadných nepokojů. Soudní proces se koná v areálu věznice.

„Soud se odehrává za zavřenými dveřmi ve vazební věznici v Gomelu. Na proces nepustili dokonce ani nejbližší příbuzné, ale za to přivezli propagandisty ze státních médií',“ napsal na svém webu opoziční list Naša Niva.

Lídryně běloruské opozice Cichanouská pro změnu uvedla na Twitteru, že „neví, co má od procesu čekat, spravedlnost to ale rozhodně není“. Férový soudní proces se podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Mathého očekávat nedá, vezme-li se v potaz už téměř roční tažení režimu tamního vůdce Alexandra Lukašenka proti opozici.

„Je pravděpodobné, že soudní řízení skončí odsouzením Sjarheje za všechna obvinění, která mu prokuratura klade. Viní ho z podněcování nepokojů a ze snahy o nedemokratické svržení běloruského režimu,“ řekl Mathé. V procesu navíc figurují i další postavy, jako například spolupracovníci rádia Svobodná Evropa v Bělorusku.

Úřady na obviněné vedou přes sto svazků

Všichni obvinění byli zatčeni před více než rokem a drženi v různých vyšetřovacích věznicích, než je převezli do Gomelu. Rozhlasová stanice Radio Svoboda upozornila, že spisy na obviněné čítají 110 až 140 svazků. Kromě Sjarheje Cichanouského stane před soudem i Mikalaj Statkevič, Ihar Losik, Uladzimir Cyhanovič, ale i Dzmitryj Papov a Arcjom Sakav.

Blízké styky mezi sebou udržovali jen Cichanouský, Papov a Sakav. Nejméně výhrad měli vyšetřovatelé ke Statkevičovi, který je obviněn „jen“ z organizace masových nepokojů. Statkevič ale na rozdíl od ostatních již byl dříve odsouzen, což z něj dělá „recidivistu“, poznamenala Naša Niva.

Sjarhej Cichanouský patří k vůdcům běloruské opozice s tím, že jeho manželka jeho místo převzala a opozice ji považuje za vítězku tamních prezidentských voleb.

„Jedná se o další z procesů proti běloruské opozici, kdy odsouzení odcházejí s vysokými tresty a poté tráví dlouhá léta v trestaneckých koloniích,“ uvedl Mathé.

Cichanouskému hrozí patnáctileté vězení

Voleb se chtěl místo své ženy původně zúčastnit Cichanouský, to mu bylo ale úřady zamítnuto a došlo k jeho zadržení. Od té doby je držen ve vazbě. Ve východoevropské zemi předtím působil jako podnikatel, nejvíce se ale do povědomí Bělorusů dostal díky svým videoblogům.

„Sjarhej Cichanouský jezdil po Bělorusku, mluvil s obyčejnými lidmi a přitom poukazoval na to, jak země doopravdy vypadá. Tím se proslavil a režim se ho proto obával,“ podotkl Mathé. U nynějšího soudu opozičnímu lídrovi přitom hrozí až patnáctileté vězení.

Kvůli zatčení a uvěznění Cichanouského nakonec kandidovala v prezidentských volbách loni v srpnu jeho manželka Svjatlana, kterou přívrženci opozice pokládají za skutečnou vítězku voleb místo Lukašenka. Následně ji úřady přiměly k odchodu do litevského exilu, zatímco v Bělorusku propukly do té doby nevídané masové protesty proti zfalšování voleb. Běloruský vůdce je později potlačil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...