Kandidátka na běloruskou prezidentku Svjatlana Cichanouská, za níž se sjednotila opozice vůči Alexandru Lukašenkovi, vyzvala OSN, aby do země vyslala pozorovací misi. OSN by podle ní také měla odsoudit násilné potlačení protestů. Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin mezitím v Moskvě tvrdil, že Západ vede proti jeho zemi hybridní válku poté, co se nepodařilo provést revoluci. Konkrétně jmenoval i Česko.
Cichanouská chce pozorovací misi OSN. Běloruský ministr kritizoval „destruktivní síly“ včetně Česka
Události: Napětí v Bělorusku (zdroj: ČT24)
Vystoupení Cichanouské před Radou bezpečnosti OSN se konalo na žádost jejího nestálého člena Estonska. Politička podle webu tut.by prohlásila: „V mé zemi, Bělorusku, panuje dnes neklid. Mírné demonstranty zadržují, bijí a zavírají. Samotné protesty začaly po cynickém a nehorázném pokusu ze strany pana Lukašenka ukrást hlasy lidí.“
Jediným problémem je podle ní to, že Lukašenko není schopen opustit moc a vyslechnout lid. Režim však považuje za významně oslabený, protože přišel o další část své legitimity před Bělorusy.
Cichanouská vyzvala světové společenství, aby přestalo s Lukašenkem spolupracovat a zavedlo individuální sankce vůči lidem odpovědným za falšování voleb a násilí vůči demonstrantům.
V Minsku se zatím opět sešly stovky studentů, pracovníků v informačních technologiích a dalších lidí k protestu proti režimu. Vytvořili mimo jiné řetěz solidarity.
Policie vstoupila do Státní lingvistické univerzity v Minsku s cílem zrušit akci studentů, kteří se rozhodli vyjádřit solidaritu s dříve zadrženými spolužáky. Několik účastníků zadržela. Později se pak několik stovek studentů shromáždilo k protestu před univerzitou.
Obvinění Česka a dalších států
Běloruský ministr obrany Chrenin mezitím odjel do Moskvy na poradu s protějšky z některých bývalých sovětských republik. „Nyní určité síly na Západě, které utrpěly nezdar ve snaze zorganizovat 'barevnou revoluci', již fakticky přecházejí k formám a metodám vedení hybridní války proti běloruskému státu a používají přitom bezprecedentní opatření diplomatického a politicko-ekonomického nátlaku,“ citoval ho tiskový orgán ministerstva obrany. „Odehrává se tvrdý boj za získání informační nadvlády,“ dodal.
Již téměř měsíc trvající protesty proti autoritářskému Lukašenkovu režimu označil za pokus o převrat. „Různé destruktivní síly podnícené vedením takových zemí, jako je Polsko, Litva, Česko a Ukrajina, podnikly pokus o neústavní změnu vlády,“ zopakoval obvinění, která na adresu zmíněné čtveřice států vznesl ve čtvrtek i sám Lukašenko.
„Volby“
Demonstrace a stávky otřásají Běloruskem od 9. srpna. Tehdy se konaly prezidentské volby, v nichž nesměli kandidovat nejvýznamnější představitelé opozice. Do voleb byla nakonec připuštěna žena jednoho z nich Svjatlana Cichanouská, která se jinak politiky účastnit nechce.
Podle oficiálních výsledků drtivě zvítězil Lukašenko, opozice však hlasování považuje za zfalšované. Neuznaly ho ani Česko nebo EU. Lidé po volbách vyšli do ulic protestovat a policie proti nim tři dny brutálně zasahovala. Objevily se i zprávy o mučení. Poté se stáhla a později začala znovu zasahovat, ovšem v menší míře a cíleněji na hlavní postavy protestů a stávek.
Běloruská vlajka
Opozice mezitím vytvořila Koordinační radu, která žádá Lukašenkův odchod, uspořádání nových voleb podle nových pravidel, propuštění politických vězňů a vyšetření policejních násilností. Lukašenko veškeré opoziční návrhy odmítá. Oporu hledá u Vladimira Putina. Rusko mu zatím poskytlo specialisty, kteří nahradili stávkující zaměstnance státní televize, a oznámilo vytvoření policejní zálohy připravené v zemi zasáhnout.
Evropská unie před týdnem oznámila, že se členské země shodly na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za volební podvody a následné represe v Bělorusku.