Konference strana 3 z 5

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Na dvoudenní konferenci Občanské demokratické aliance se hovořilo o údajných rozporech ve straně. Teze o výrazném názorovém rozkolu byla nakonec vyvrácena a do funkce předsedy byl všemi přítomnými znovu zvolen Jan Kalvoda. Prvním místopředsedou se stal ve 2. kole Daniel Kroupa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Praze začal 26. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Hlavním tématem je ohrožení demokracie a reakce na něj. Konferenci zahájil premiér Petr Fiala (ODS). Ten na úvod řekl, že útok Ruska na Ukrajinu představuje podobnou změnu a šok pro západní svět, jako byl útok al-Káidy 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Po Fialovi se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Součástí Fora 2000 bude také konference na vysoké úrovni k Ukrajině, která naváže na neformální jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.

Rusko zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států podepsaných pod Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT). Souhlas s dokumentem musí být jednomyslný. Podle agentury AP se zřejmě Moskvě nelíbily zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Rusko ale tvrdí, že s návrhem textu nesouhlasilo více zemí.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Česká vláda dá dalších osmnáct milionů eur (zhruba 443 milionů korun) na humanitární pomoc Ukrajině. Na dárcovské konferenci ve Varšavě to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že Ukrajina se musí přiblížit EU brzkým získáním kandidátského statutu. Rusko mezitím vypovědělo sedm dánských diplomatů v reakci na to, že Kodaň začátkem dubna nařídila odjezd patnácti pracovníkům ruského diplomatického zastoupení.

Konferenci nazvanou Aktuální bezpečnostní hrozby uspořádaly v pondělí odpoledne sněmovní výbory hospodářský a pro bezpečnost. První projev pronesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), mezi hosty jsou i ředitelé tajných služeb či policie a hasičů.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Před třiceti lety zahájil v Praze hradní kancléř Karel Schwarzenberg první panevropskou konferenci o AIDS. Sešlo se na ní padesát expertů z pětadvaceti zemí. Důležitým tématem, rezonujícím mezi odborníky, byla otázka nemoci ve vztahu k lidským právům a veřejné ochraně zdraví.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli. USA a Čína se v Glasgow dohodly na zvýšení svých klimatických závazků.

Přes sliby, které zatím přinesla klimatická konference OSN v Glasgow, je svět na cestě k nárůstu globálních teplot o 2,4 stupně Celsia do konce století, konstatuje nově zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker (CAT).

Návštěvu kosmické agentury, přednášky i koncert melodií ze sci-fi filmů přinese festival kosmických aktivit Czech Space Week. Hlavní program festivalu odstartuje v pondělí, ale už v pátek a v sobotu mohou lidé navštívit Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) v Praze. Při dnech otevřených dveří se lidé mohou podívat na služby EUSPA spojené s evropskými navigačními systémy a promluvit si se zaměstnanci agentury. Akce budou v Praze a v Brně. Festival končí 20. listopadu.

Ve skotském Glasgow v pondělí začala klimatická konference OSN COP26. Cílem summitu je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Světoví lídři na ní vyzívají k dodržování závazků snižovat vypouštění skleníkových plynů a apelují na naléhavost situace. Podle britského premiéra Borise Johnsona „zbývá minuta do půlnoci.“ Český premiér Andrej Babiš (ANO) zase kritizoval evropskou Zelenou dohodu.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Švédské Malmö ve středu hostilo mezinárodní konferenci o holocaustu. Výběr předních světových a především evropských politiků tam hledal odpověď na otázku, jak připomínat holocaust v době, kdy už nežije mnoho očitých svědků. A také jak potírat antisemitismus, který je v řadě zemí na kontinentu na vzestupu.

Pozemní televizní vysílání by se mohlo po roce 2030 výrazně omezit. Stát by mohl nabídnout televizní frekvence 600 MHz pro internetové sítě. Na konferenci Digimedia 2021 to uvedla předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Na dobříšském zámku se konala mezinárodní ekologická konference o životním prostředí. Vystoupil na ní i prezident Václav Havel. Ve svém projevu popsal, jak se k ochraně životního prostředí stavil totalitní režim.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Z iniciativy Francoise Mitterranda a Václava Havla se v Praze konalo třídenní Shromáždění o evropské konfederaci. Akce byla zamýšlena jako předběžné diskusní fórum představitelů evropského veřejného života o dalším vývoji evropské integrace. Třetího dne se konference zúčastnili i oba prezidenti, kteří zde vystoupili s projevy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nejvýše postavená republikánka ve Sněmovně reprezentantů a trojka ve stranické hierarchii Liz Cheneyová bude ve středu čelit dalšímu návrhu na odvolání z funkce předsedkyně republikánské konference (šéfka stranického klubu). Spolustraníkům se nelíbí, že patří k hlasitým kritikům bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který si ve straně i půl roku od voleb udržuje stále velký vliv. Na pozadí jejího případu se tak odehrává spor o budoucí směřování republikánů.