Předsedové evropských parlamentů budou i nadále podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi; vyjádřili ochotu další humanitární či vojenské pomoci napadené zemi. Na těchto závěrech se shodli účastníci konference v Praze, které prezentovali předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Šéfové parlamentů také podpořili užší spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí (NATO) či ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů, oznámila Pekarová Adamová. Tlak na Rusko by podle závěrů měl být nadále vyvíjen ekonomickými sankcemi i dodávkami zbraní a munice Ukrajině.
Zmrazený ruský majetek by podle rezoluce měl být využit na obnovu Ukrajiny. Předsedové parlamentních komor také vyjádřili zklamání nad dlouhodobým postojem Číny k válce na Ukrajině a apelovali na čínské představitele, aby situaci na bojišti ještě nezhoršovali dodáváním zbraní Rusku.
Podle Vystrčila je také důležité, aby si země EU předávaly zkušenosti a aby ti, jejichž demokracie je stabilnější a vyspělejší, ukazovali cestu těm, kteří ji teprve tvoří. Při takové výměně zkušeností potom vznikají pravidla, na kterých Unie funguje. Ta se pořád rozšiřují a podle Vystrčila to není vždy bez chyb. „Jsou čím dál složitější, někdy máme i my problém se v nich vyznat. Jak se potom v těch pravidlech mají vyznat ti, co chtějí do EU vstoupit?“ tázal se.
Obtížná pravidla a nepřehledný systém podle něj zatěžuje ty, kteří chtějí rozšířit demokratické společenství. Vyzval tedy k větší pomoci kandidátským zemím. „Nesoustřeďme se pouze na pravidla, ale také na principy, protože principy a hodnoty jsou základ toho, co tvoří základ evropské civilizace a naší demokracie,“ poznamenal Vystrčil.
EU by podle něj měla být odvážnější. V době ruské agrese vůči Ukrajině a stále doznívající koronavirové pandemie je v těžké situaci. „Je pro nás velmi obtížné často v našich zemích dosáhnout toho, aby lidé nadále podporovali svobodné a demokratické uspořádání, aby nepodléhali různému vábení laciných energií, potravin, laciného života,“ uvedl.
Evropská prosperita vzešla z globálního obchodování, spolupráce a tvrdé práci, míní. „Ale myslím, že je čas si přiznat, že naši prosperitu a kvalitu života máme také proto, že jsme žili a žijeme na dluh,“ uvedl. Mimo jiné EU prohlubovala svoji strategickou závislost na autoritářských a totalitních režimech, od čehož je podle Vystrčila nutné se oprostit, ač to nebude bezbolestné.
Vyzval proto ke spolupráci v rámci EU, ale i se všemi dalšími podobně smýšlejícími zeměmi. „A to i v případě, kdy se třeba v nějakém okamžiku nabízí levnější zdroje z totalitních zemí, a to proto, že nabízení levnějších zdrojů není nic jiného než kupování si naší svobody. Protože pokud bychom na to přistoupili, tak si to následně totalitní země velmi draze vyberou, jako ruská agrese na Ukrajině a nedostatek ruského plynu v Evropě,“ zdůraznil Vystrčil.
Další možností, jak zajistit zdroje ve svobodném světě, je podle Vystrčila proměna technologií. „Což souvisí například s politikou obracení se k alternativním zdrojům energie a k tomu, abychom se postupně zbavovali fosilních paliv a nahrazovali je obnovitelnými zdroji,“ doplnil Vystrčil.
Lipavský: Je potřeba ukázat jednotu a podpořit boj proti barbarismu
V úvodu úterní konference vystoupil také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Je potřeba ukázat jednotu, podpořit boj proti barbarismu a za zachování mezinárodního práva,“ prohlásil. Prioritou podle něj zůstává poskytovat Ukrajině veškerou podporu a zároveň více spolupracovat se třetími zeměmi. „Některé mají velké obavy reagovat, bojí se případné ruské reakce, jiné vnímají krátkodobé přínosy, ať už jde o zbraně či finanční podporu, a jiné nemají zájem o válku, která je podle nich daleko,“ poznamenal.
Válka se ale podle šéfa české diplomacie dotýká všech. „Jedná se o útok na uspořádání světa založené na mezinárodním právním řádu. Musíme mít partnerské vztahy se všemi státy a vysvětlovat koloniální povahu války, čelit ruské propagandě, výhrůžkám a hrozbám, které vrací svět do temných dob totalitarismu,“ uvedl.
Demokracie je podle něj velmi odolným systémem. Nutné je ale odolnost dále posilovat, snižovat závislost na totalitních či autoritářských režimech, co se týče dodávek strategických materiálů, produktů či technologií, míní. Podle Lipavského je nutné posílit obranu, bezpečnost a zajistit, že evropské ekonomiky budou technologicky pokročilé, odolné a konkurenceschopné.
EU musí mít více dodavatelů kritických surovin, míní Metsolová
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová na konferenci řekla, že EU má ve světě vedoucí roli v oblasti zelené a digitální transformace, musí se to však naučit lépe vysvětlovat a být sebevědomá v jejích přednostech.
Ruská invaze na Ukrajinu podle Metsolové Unii ukázala, jak problematická může být závislost na nedemokratickém režimu v důležitých surovinách jako ropa nebo plyn. Unie podle předsedkyně „nesmí své chyby opakovat“ a musí rozšířit spektrum svých dodavatelských řetězců a spolupracovat se světovými demokraciemi.
„Silikonové fotovoltaické jednotky, lithiové baterie. (…) to vše je potřebné k naplnění Pařížské dohody a plnění Green dealu (unijní Zelené dohody). Musíme omezit dodávky ze zemí, které nesdílejí evropské hodnoty,“ navázal svým projevem předseda polského Senátu Tomasz Grodzki.
Grodzki dále hovořil o důležitosti role svobodných médií a legislativy EU, která má za cíl chránit novináře před zastrašovacími žalobami. Ty na novináře může podat někdo, kdo má velkou finanční či jinou moc a prostřednictvím nákladných soudních řízení přiměje žurnalisty přestat se dotyčným zabývat.
Sociální sítě ničí veřejnou diskuzi, míní Sobotka
O médiích, a především sociálních sítích a umělé inteligenci, hovořil i poslední řečník úterního dopoledne, předseda Národní rady Rakouska Wolfgang Sobotka. „Krize způsobená onemocněním covid-19 nám ukázala, že se snižuje kvalita veřejné diskuse v našich společnostech. Přicházíme o schopnost vyjednávat o naší budoucnosti efektivně. V tom hrají sociální sítě klíčovou roli,“ řekl Sobotka a zmínil algoritmy sociálních sítí, které jejich uživatelům opakovaně předhazují obsah stejného typu.
„Emoce a strach se ukázaly být těmi nejužitečnějšími nástroji. Dezinformace a konspirace jsou součástí tohoto špinavého byznysu. I proto potřebujeme efektivní a odhodlanou strategii na digitální sebeobranu,“ uzavřel předseda rakouské Národní rady.
Dvoudenní konference se zúčastnilo 53 delegací ze 40 zemí. Kromě členských zemí EU se dostavili i zástupci kandidátských států a dalších států, které smýšlejí podobně jako členské země EU. Příští taková konference se uskuteční za rok v Madridu.
