Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
„V celosvětovém měřítku ještě nikdy nebyl stanoven cíl ochrany přírody takového rozsahu.“ Skončila konference o biodiverzitě
Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň třicet procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba dvě stě zemí. V současnosti je chráněno sedmnáct procent světové pevniny a deset procent moří, uvedla agentura AP. Zároveň chtějí signatáři vynaložit více finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti.
Bohatší země mají mimo jiné do roku 2025 dávat chudším zemím na ochranu biologické rozmanitosti kolem 20 miliard dolarů (457 miliard korun) ročně. Přijatý dokument zdůraznil i roli původních obyvatel a místních komunit v globálním ochranářském úsilí a má za cíl snížit dotace na účely, které škodí životnímu prostředí. Agentura Reuters informovala, že dohoda byla přijata navzdory námitkám Konga, které uvedlo, že ji nemůže podpořit.
Po přijetí dohody, která není právně závazná, se v montrealském kongresovém centru ozval jásot. Agentura DPA v této souvislosti poznamenala, že organizátoři konference, vědci a zástupci nevládních organizací v přijetí přelomové dohody doufali po celou dobu, navzdory četným odkladům jednání.
Návod pro globální komunitu
„Tato dohoda vytváří dobrý základ pro globální úsilí v zájmu biodiverzity a doplňuje pařížskou dohodu pro klima,“ reagovala na výsledek jednání v Montrealu předsedkyně EK von der Leyenová. Novou dohodu označila za jakýsi návod pro „globální komunitu“ ve věci ochrany a obnovy přírody a jejího udržitelného využívání. „Teď nastal čas, aby všechny země naplnily své cíle pro roky 2030 a 2050,“ dodala v prohlášení.
Reakce ochránců přírody jsou smíšené. Dohodu vítají, ale zároveň poukazují na nedostatky. „V celosvětovém měřítku ještě nikdy nebyl stanoven cíl ochrany přírody takového rozsahu,“ řekl novinářům ředitel ochranářské skupiny Campaign for Nature Brian O'Donnell. Dodal, že svět se teď podle vědců nachází ve fázi, kdy lze přijatými opatřeními biologickou rozmanitost výrazně ochránit.
Andrew Deutz z organizace The Nature Conservancy podotkl, že dohoda „obsahuje určité silné signály týkající se financí a biologické rozmanitosti, ale nedokáže pokročit nad rámec cílů stanovených před deseti lety, pokud jde o řešení příčin ztráty biologické rozmanitosti“, zejména v odvětvích jako zemědělství či rybolov.
Patnáctý světový summit o biologické rozmanitosti se měl původně konat v Číně v roce 2020, ale byl odložen a rozdělen kvůli pandemii covidu-19. První část jednání se konala loni v říjnu převážně on-line v jihočínském Kchun-mingu.
„(Dohoda) řeší celou řadu problémů, které biodiverzita v globálním rozměru má. Máme cíle, které jsou ambiciózní a také vyjádřené v konkrétních číslech, takže bude možné měřit jejich naplňování,“ řekl ve Studiu ČT24 šéf českého vyjednávacího týmu a exministr životního prostředí Ladislav Miko. Evropská delegace podle něj na jednání prosazovala pravděpodobně nejambicióznější přístup.
Na všech konkrétních číslech bylo podle Mika třeba najít shodu. A to nejen v rámci EU, ale i s ostatními účastníky jednání. Ti se prý často snažili prosadit cíle skromnější. „Česko bude dohodu určitě naplňovat v rámci postupu EU. Evropa je v tomto dobrým příkladem, protože celou řadu opatření už buď naplňuje, nebo to má v plánu,“ zdůraznil Miko. Peníze potřebné k naplňování dohody podle něj nebudou přitékat jen z rozpočtů bohatých zemí, ale například i od mecenášů.
Miko k dohodě o ochraně biodiverzity (zdroj: ČT24)