Důvěra strana 3 z 3

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět stoupla, a to meziměsíčně o 4,3 bodu na 104 bodů, uvedl Český statistický úřad. Potřetí v řadě přitom vzrostla důvěra jak spotřebitelů, a to o 2,7 bodů na hodnotu 105,5, tak podnikatelů, kde se zvýšila o 4,6 bodu na 103,7. V porovnání s loňským červnem jsou všechny hodnoty výrazně vyšší.

Mimořádný sjezd KSČM, na kterém by strana ještě před říjnovými sněmovními volbami zvolila nové vedení, se neuskuteční. Rozhodl o tom ústřední výbor. Žádala ho o to přitom víc než třetina okresních organizací. Sjezd komunistů s volbou nového vedení tak bude až v listopadu, tedy po volbách. Do debat se ale promítalo i blížící se hlasování o nedůvěře vládě.

Důvěra v českou ekonomiku vzrostla v květnu z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Byla tak nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření.

Koalice Spolu nemá plán B, pokud menšinová vláda ANO a ČSSD přijde ve sněmovně o důvěru a padne, kritizovali postup pravicové opozice předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a šéf KSČM Vojtěch Filip. S tím nesouhlasí Marian Jurečka, předseda lidovců, kteří jsou součástí koalice Spolu. Podle něj musí vláda prokázat, zda má důvěru v dolní komoře, či nikoliv. O tom, zda je vhodné, aby nyní vláda Andreje Babiše (ANO) skončila, diskutovali politici v Událostech, komentářích.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Vláda nemá podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše důvod žádat sněmovnu o důvěru. Opozici v žádosti o vyslovení nedůvěry nebrání. Destabilizovalo by to podle něj ale situaci. Babiš reagoval na výzvu volební koalice Spolu, aby kabinet do týdne požádal o potvrzení důvěry v dolní komoře. Statutární místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka označil krok opozice v době pandemie a před volbami za hazard.

Důvěra v českou ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla. Souhrnný indikátor se snížil proti poslednímu měsíci loňského roku o 1,3 bodu na 87,3 bodu. Pokles se projevil jak u podnikatelů, tak spotřebitelů. Zveřejnil to Český statistický úřad (ČSÚ).

Důvěra v českou ekonomiku v prosinci po dvouměsíčním poklesu vzrostla o 5,9 bodu na 87,9 bodu. Zvýšila se důvěra u podnikatelů i spotřebitelů, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici ale zároveň upozorňují, že průzkum se uskutečnil od 1. do 17. prosince, což bylo období, kdy se rozvolňovala protiepidemická opatření. Ve srovnání s loňským prosincem je souhrnný index důvěry nižší o více než 11 bodů.

Se jmenováním Jana Blatného (za ANO) ministrem zdravotnictví souhlasí většina lidí dotázaných na konci října v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Necelých 60 procent schvaluje i to, že tentýž post opustil Roman Prymula. Ten se ale stále těší mezi vládními politiky vysoké důvěře, více lidí důvěřuje už jen vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Největší míře nedůvěry čelí z vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

V souvislosti s informacemi o covidu-19 důvěřuje nejvíce Čechů expertům a epidemiologům. Jsou to více než tři čtvrtiny z nich. Naopak nejméně v tomto ohledu věří premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Informacím, které poskytuje, důvěřuje jen 36 procent lidí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle opoziční ODS ztratil schopnost řídit vládu a stát. Předsednictvo občanských demokratů proto vyzvalo menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, aby po skončení nouzového stavu požádal o důvěru. Jinak bude frakce ODS v Poslanecké sněmovně hledat podporu pro vyslovení nedůvěry vládě. Fiala to oznámil na brífinku po jednání předsednictva. Na pád vlády bude strana podle předsedy připravena.

Důvěra v českou ekonomiku v září vzrostla o 3,9 bodu na 90,9 bodu. Růst důvěry tak zrychlil proti srpnu, kdy se zvýšila pouze nepatrně o 0,3 bodu. Český statistický úřad (ČSÚ) ale upozornil, že aktuální průzkum trval jen do 17. září a nová opatření proti koronaviru i samotné zhoršení epidemiologické situace tak zachytil jen částečně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat za tvrzení, že demonstranti na předloňských protestech proti vládě byli zaplacení. Pravomocně o tom rozhodl středočeský krajský soud. Žalobu na Babiše podala Jana Filipová z Domažlicka, jedna z demonstrantek. Předseda vlády podle ní svými vyjádřeními zasáhl do jejích práv. Žena řekla, že podá proti pravomocnému rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu.

Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku se v srpnu oproti červenci mírně zvýšila o 0,8 bodu na 85,5 bodu, naopak důvěra spotřebitelů klesla o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. V meziročním srovnání jsou však všechny indikátory důvěry stále nižší, důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření.

Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování, ukazují aktuální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ). Důvěra v tuzemské hospodářství zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o 20 bodů, v květnu a v červnu mírně stoupla. I přes výrazný růst v červenci zůstává důvěra v ekonomiku stále pod dlouhodobým průměrem, doplňují statistici.

Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět vzrostla, a to meziměsíčně o 2,1 bodu na 77,2 bodu. Na rozdíl od května tentokrát stoupla v případě podnikatelů i spotřebitelů, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v tuzemskou ekonomiku zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o 20 bodů. Následný mírný růst v květnu a červnu zatím tento propad nedokázal smazat. V reakci na aktuální výsledky průzkumu analytici uvedli, že cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná.

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v dubnu. Index PMI stoupl v květnu na 39,6 bodu z dubnových 35,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru. Květnový údaj ukázal podle IHS Markit druhý největší pokles výkonu českého zpracovatelského sektoru od propadu během finanční krize téměř před jedenácti lety.

Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Igora Matoviče (OĽaNO), která vzešla z únorových parlamentních voleb. Kabinet po týden trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 93 ze 141 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.

Vláda Pedra Sáncheze získala důvěru parlamentu. Pro koaliční kabinet socialistů a radikálně levicového uskupení Unidas Podemos (Společně můžeme) hlasovalo 167 poslanců, proti 165. Vznik vlády umožnila separatistická Republikánská levice Katalánska, jejíž poslanci se zdrželi.

Italští poslanci vyslovili důvěru nové vládě Giuseppe Conteho. Premiér jim slíbil, že chce více spolupracovat s Evropskou unií ohledně imigrace a státního rozpočtu. Na koalici se dohodlo populistické Hnutí pěti hvězd s levicovou Demokratickou stranou, do čela si vybrali nestraníka. Musí ještě získat důvěru senátorů, což se očekává.

Španělský parlament podruhé nevyslovil důvěru vládě socialisty Pedra Sáncheze. Na podpoře se jeho Španělská socialistická strana práce (PSOE) nedohodla s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Sama většinu nemá a s dalšími parlamentními stranami nejednala. Zemi tak hrozí už třetí předčasné volby, které by se mohly konat zřejmě 10. listopadu.