Důvěra v českou ekonomiku vzrostla v květnu z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Byla tak nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření.
Důvěra v českou ekonomiku byla v květnu nejvyšší za rok a půl, pomohlo rozvolňování opatření
U spotřebitelů vzrostla důvěra o 8,9 bodu na 102,8 bodu, vyšší byla naposledy loni v únoru. Mezi podnikateli důvěra stoupla o 4,3 bodu na 99,1 bodu, přispěly k tomu především obchod a služby.
„V průběhu května avizované a částečně realizované rozvolňování opatření proti šíření koronaviru významně přispělo k růstu podnikatelského indikátoru důvěry, a to především v odvětvích obchodu a vybraných segmentů služeb. Respondenti z těchto odvětví hodnotili mnohem lépe než v předchozích měsících svou současnou ekonomickou situaci a poměrně optimistická jsou i jejich očekávání pro nadcházející měsíce,“ uvedl Jiří Obst z Českého statistického úřadu. Statistici sbírali data od 1. do 18. května.
Lidé se také výrazně méně než v předešlých měsících obávají zhoršení celkové ekonomické situace a ztráty zaměstnání, doplnila Silvie Vyplašilová z ČSÚ. Očekávání růstu spotřebitelských cen se meziměsíčně nezměnila, a tak i v květnu zůstávají vysoko nad svým dlouhodobým průměrem, dodala.
Hodnota 100 bodů v indexu vyjadřuje dlouhodobý průměr z let 2003 až 2020. Souhrnný indikátor byl naposledy nad stovkou v září 2019, loni v květnu byl na 75,7 bodu.
Květnový růst důvěry v české ekonomice není podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče překvapivý. „Ukazuje, jak důležitý je vývoj na poli pandemie včetně vakcinace a s ním související schopnost uvolňovat omezení, které dopadají do života podnikatelů i spotřebitelů,“ uvedl. Dodal, že podstatné je i to, jak se vyvíjí v tomto ohledu situce u hlavních obchodních partnerů.
Průzkum podle něho dále rovněž ukazuje, že podnikatelé v průmyslu i ve službách očekávají pro příští měsíce silný růst cen – v případě průmyslu je toto očekávání dokonce na nejvyšší úrovni od června 2011. Podle Jáče je to připomínkou toho, že vyšší inflace se v české ekonomice stává žhavým tématem, na které je centrální banka připravena reagovat zvýšením úrokových sazeb.
„Ruku v ruce s až nečekaně rychlým ukončováním opatření proti šíření epidemie v Česku dochází od letošního druhého čtvrtletí k rychlé expanzi ekonomiky. Za celý rok čekáme růst HDP 3,4 procenta. V tomto světle se prognóza České národní banky pro letošek jeví jako příliš nízká, v naší počítáme s počátkem zvyšování úrokových sazeb ČNB v letošním čtvrtém čtvrtletí. Nicméně poslední vývoj, kdy dochází k rychlejšímu ukončování protiepidemických opatření a i ČNB komunikuje snížená epidemická rizika, ukazuje na zvýšené šance, že to bude dříve,“ doplnil ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Firmy jsou optimistické i pro další měsíce
V průmyslu poprvé od ledna 2018 převažoval počet průmyslníků hodnotících poptávku jako více než uspokojivou. A firmy jsou v tomto ohledu optimistické i směrem do budoucna, včetně nabírání zaměstnanců. Naopak podíl podnikatelů očekávajících během tří měsíců růst tempa výroby se oproti dubnovému výraznému růstu snížil.
„Další zrychlování výroby nevidí sice až tak přesvědčivě jako v dubnu, avšak vzhledem k tomu, jakým tempem už nyní rostou, nebo s jakými překážkami v podobě rostoucích cen vstupů nebo komplikovaného shánění některých komponent se musejí vypořádávat, to není až tak překvapivé,“ okomentoval situaci ekonom ČSOB Petr Dufek.
Výrazné zlepšení nálad zaznamenaly tentokrát i služby včetně obchodu. Proti dubnu se výrazně zvýšil podíl obchodníků, kteří hodnotili celkovou ekonomickou situaci jako dobrou, i těch, kteří očekávají zlepšení své ekonomické situace v příštích třech měsících. Optimismus je z tohoto pohledu podle Dufka naprosto oprávněný, zvlášť v cestovním ruchu. „Ten se po dlouhých měsících může konečně rozjet, i když zatím bude muset primárně spoléhat především na domácí poptávku,“ doplnil.
Lépe celkovou situaci vnímají také stavebníci. Oproti dubnu se mezi nimi snížil podíl těch, kteří hodnotí poptávku jako nedostatečnou, a mírně mezi nimi narostlo i očekávání navyšování počtu zaměstnanců.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je nárůst ekonomického sentimentu pozitivní zprávou také pro vládní politiky. „Lidé se u říjnových voleb budou rozhodovat, komu dát svůj hlas, z podstatné části i podle toho, jak se bude dařit právě ekonomice a jaký z ní budou mít pocit. Čím lepší tento pocit bude, tím lepšího výsledku vládní strany mohou potenciálně dosáhnout,“ uvedl.