Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.
Důvěra v ekonomiku v srpnu klesla, ovlivnil ji cestovní ruch a průmysl
Důvěra v ekonomiku u podnikatelů v srpnu klesla o 2,2 bodu na 97,1 bodu. „Na rozdíl od předešlého měsíce byla srpnová důvěra podnikatelů výrazně ovlivněna kromě pokračujícího poklesu sentimentu v průmyslu i snížením důvěry ve službách, zejména v odvětvích přímo nebo nepřímo navázaných na cestovní ruch a částečně průmysl,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Mezi průmyslovými firmami se důvěra snížila o 1,6 bodu na 97,1 bodu. Podruhé za sebou klesl podíl podnikatelů, kteří očekávají v příštích třech měsících růst tempa výrobní činnosti. Je tak na svém pětiměsíčním minimu. Důvěra v obchodu je nižší o 2,3 bodu a dosahuje 102,4 bodu, ve službách pak spadla o 3,4 bodu a činí 94,2 bodu.
Ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku naopak zvýšila o 2,4 bodu na 116,4 bodu. „Popáté v řadě vzrostl podíl podnikatelů očekávajících zvýšení cen stavebních prací. Výsledné saldo tohoto ukazatele se tak dostalo na nejvyšší hodnotu od října 2008,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Celkově je podnikatelská důvěra na stejné úrovni jako v únoru roku 2020, tedy před vypuknutím pandemie v Česku, konstatuje ekonom Komerční banky Michal Brožka.
„Z tohoto pohledu není aktuální pokles optimismu výrazným překvapením. Dokonce i důvěra v průmyslu, která od května trendově klesá, se stále nachází vysoko nad předpandemickými úrovněmi. Stále platí, že poptávka je vysoká, ale sektor je omezen dostupností výrobních materiálů a komponent,“ dodává.
Rizikem pro vývoj v dalších měsících je podle něho varianta delta a v případě průmyslu a stavebnictví zmíněná nedostupnost výrobních vstupů.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka výsledky celkově neukazují návrat všeobecného pesimismu, ale spíš jde o zkrocení dřívějšího optimismu, který byl spojený s velkým očekáváním po rozvolnění protipandemických opatření.
„Mírný pokles optimismu koresponduje s problémy s dodávkami v průmyslu a obchodě a s nenaplněnými očekáváními ve službách. Z průzkumu rovněž vyplývá, že firmy počítají s dalším růstem cen, kterého se zase obávají spotřebitelé. V každém případě nálada v ekonomice zůstává stále pozitivní a měla by se proto pozitivně odrazit i ve výsledcích ekonomiky za třetí čtvrtletí,“ uvedl Dufek.
Lidé se obávají zvyšování cen
U spotřebitelů se důvěra meziměsíčně zvýšila o 4,1 bodu na 106 bodů. Nižší byl podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace. Přibylo naopak těch, kteří čekají zlepšení vlastní finanční situace. Obavy z růstu nezaměstnanosti po červencovém zvýšení mírně klesly.
„Počet respondentů obávajících se růstu cen zůstal i v srpnu výrazně vysoký,“ dodali statistici.
Průzkum mezi podnikateli se uskutečnil od 1. do 17. srpna, mezi spotřebiteli od 1. do 15. srpna.
