Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku roste. Spotřebitelé se ale bojí inflace a nezaměstnanosti

Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku se v srpnu oproti červenci mírně zvýšila o 0,8 bodu na 85,5 bodu, naopak důvěra spotřebitelů klesla o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. V meziročním srovnání jsou však všechny indikátory důvěry stále nižší, důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření.

„Výraznější zvýšení důvěry v ekonomiku jsme zaznamenali jen v odvětví obchodu, kde podniky oproti minulému měsíci hodnotí podstatně lépe svou současnou ekonomickou situaci. Ve službách se naopak důvěra mírně snížila, a to zejména v důsledku horšího hodnocení očekávané poptávky,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Souhrnný indikátor důvěry podnikatelů a spotřebitelů v srpnu oproti červenci vzrostl o 0,3 bodu na hodnotu 87,0.

V průmyslu se důvěra podnikatelů meziměsíčně zvýšila o 1,7 bodu na hodnotu 91,5. Příznivěji hodnotí vývoj poptávky a přibývá i těch, kteří v příštích měsících očekávají zlepšení své ekonomické situace. Již čtvrtý měsíc v řadě pak klesá podíl podnikatelů, očekávajících snižování počtu zaměstnanců. Naopak však ubylo těch, kteří předpokládají zvýšení výroby.

S tím, jak se ekonomika vzpamatovává po koronavirovém šoku, roste i optimismus na straně podnikatelů, podotkl analytik ČSOB Petr Dufek. Extrémní chmury, které byly vidět na očekávání podnikatelů ve druhém čtvrtletí, jsou téměř pryč a průmyslové firmy podle něj předpokládají výraznější zlepšení poptávky už v horizontu tří měsíců. „Teď už jen zbývá, aby tyto předpoklady byly podloženy zakázkami,“ poznamenal.

Optimismus je hlavně u obchodníků

Důvěra stoupla zejména v obchodu, kde indikátor vzrostl o 6,9 bodu na hodnotu 96,4. V porovnání s červencem obchodníci výrazně lépe zhodnotili celkovou ekonomickou situaci. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně nezměnil. Zvýšil se také podíl podniků očekávajících pro příští tří měsíce zlepšení své ekonomické situace. 

Ve stavebnictví stoupla důvěra o 3,7 bodu. Podle statistiků ale mezi stavaři stále převažují podnikatelé, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Ve službách se důvěra v srpnu snížila o 1,3 bodu.

Lidé se bojí růstu cen a nezaměstnanosti

Mezi spotřebiteli klesla důvěra v ekonomiku o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Proti minulému měsíci se lidé více obávají zhoršení své vlastní finanční situace. Obavy z růstu cen jsou stále vysoké a lidé se také stále bojí zvyšování nezaměstnanosti, uvedl Obst.

Vývoj spotřeby domácností  je přitom pro českou ekonomiku zvlášť důležitý, protože v posledních letech byla hlavním tahounem růstu. 

Souhrnný indikátor důvěry se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti jeho šíření, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...