Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku roste. Spotřebitelé se ale bojí inflace a nezaměstnanosti

Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku se v srpnu oproti červenci mírně zvýšila o 0,8 bodu na 85,5 bodu, naopak důvěra spotřebitelů klesla o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. V meziročním srovnání jsou však všechny indikátory důvěry stále nižší, důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření.

„Výraznější zvýšení důvěry v ekonomiku jsme zaznamenali jen v odvětví obchodu, kde podniky oproti minulému měsíci hodnotí podstatně lépe svou současnou ekonomickou situaci. Ve službách se naopak důvěra mírně snížila, a to zejména v důsledku horšího hodnocení očekávané poptávky,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Souhrnný indikátor důvěry podnikatelů a spotřebitelů v srpnu oproti červenci vzrostl o 0,3 bodu na hodnotu 87,0.

V průmyslu se důvěra podnikatelů meziměsíčně zvýšila o 1,7 bodu na hodnotu 91,5. Příznivěji hodnotí vývoj poptávky a přibývá i těch, kteří v příštích měsících očekávají zlepšení své ekonomické situace. Již čtvrtý měsíc v řadě pak klesá podíl podnikatelů, očekávajících snižování počtu zaměstnanců. Naopak však ubylo těch, kteří předpokládají zvýšení výroby.

S tím, jak se ekonomika vzpamatovává po koronavirovém šoku, roste i optimismus na straně podnikatelů, podotkl analytik ČSOB Petr Dufek. Extrémní chmury, které byly vidět na očekávání podnikatelů ve druhém čtvrtletí, jsou téměř pryč a průmyslové firmy podle něj předpokládají výraznější zlepšení poptávky už v horizontu tří měsíců. „Teď už jen zbývá, aby tyto předpoklady byly podloženy zakázkami,“ poznamenal.

Optimismus je hlavně u obchodníků

Důvěra stoupla zejména v obchodu, kde indikátor vzrostl o 6,9 bodu na hodnotu 96,4. V porovnání s červencem obchodníci výrazně lépe zhodnotili celkovou ekonomickou situaci. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně nezměnil. Zvýšil se také podíl podniků očekávajících pro příští tří měsíce zlepšení své ekonomické situace. 

Ve stavebnictví stoupla důvěra o 3,7 bodu. Podle statistiků ale mezi stavaři stále převažují podnikatelé, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Ve službách se důvěra v srpnu snížila o 1,3 bodu.

Lidé se bojí růstu cen a nezaměstnanosti

Mezi spotřebiteli klesla důvěra v ekonomiku o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Proti minulému měsíci se lidé více obávají zhoršení své vlastní finanční situace. Obavy z růstu cen jsou stále vysoké a lidé se také stále bojí zvyšování nezaměstnanosti, uvedl Obst.

Vývoj spotřeby domácností  je přitom pro českou ekonomiku zvlášť důležitý, protože v posledních letech byla hlavním tahounem růstu. 

Souhrnný indikátor důvěry se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti jeho šíření, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 4 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...