Důvěra v ekonomiku po pěti měsících kvůli druhé vlně pandemie klesla

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici. I podle ekonomů jsou čísla zřejmě podhodnocená, když sběr dat byl ukončen před opětovným uzavřením ekonomiky z minulého týdne. 

„Vzhledem k nástupu druhé vlny pandemie není říjnový propad důvěry příliš překvapující. Zároveň se však celková důvěra mezi podnikateli udržuje zhruba na úrovni letních měsíců, což je dáno skutečností, že data ještě nezachytila částečné uzavření ekonomiky z minulého týdne,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Prozatím se také oproti jaru podle něho drží důvěra v průmyslu, protože se průmyslové podniky zatím udržují v chodu. „Celková důvěra v ekonomiku se tak dostala na červencovou úroveň, je však zřejmé, že tato hodnota je podhodnocená a skutečnost bude pesimističtější, což patrně odhalí až listopadová čísla,“ upozornil Seidler.

Meziměsíční změna důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. „Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Českému průmyslu se zatím daří

Důvěra mezi podnikateli klesla v říjnu o tři body na 86,5 bodu. Proti září byla vyšší pouze v průmyslu, naopak ve stavebnictví, obchodu a službách se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ dodal Obst.

Důvěra mezi podnikateli v průmyslu tak vzrostla o jeden bod na 91,5 bodu. Ve stavebnictví se snížila o 1,2 bodu na 110,4 bodu. V případě obchodu byl pokles nepatrný, a to o 0,3 bodu na 97,8 bodu. Naopak ve službách indikátor důvěry spadl o 7,7 bodu na 77,2 bodu. „K poklesu souhrnného indikátoru přitom přispěly všechny dílčí ukazatele. Nejvýrazněji pokleslo hodnocení celkové ekonomické situace,“ uvedli statistici.

„Pokud se podaří udržet zpracovatelský průmysl v chodu a nedojde k zastavení produkce jako na jaře, lze v závěrečných měsících letošního roku očekávat pokračující duální vývoj české ekonomiky – relativně solidní situace v průmyslu oproti dále se zhoršující situaci v sektoru služeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Dodal ale, že další pokles souhrnného ekonomického sentimentu v listopadu je nevyhnutelný.

Říjnové výsledky nálad tak i podle analytika ČSOB Petra Dufka naznačují, že poslední čtvrtletí roku bude z pohledu výsledků ekonomiky velmi slabé. „Zvlášť zasažené budou služby, avšak vzhledem k pravděpodobnému prodloužení nouzového stavu a rozšíření stávajících restrikcí nemá příliš smysl už v tuto chvíli odhadovat, jak silnou ránu dostala česká ekonomika tentokrát,“ uvedl.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Podnikatelská nálada v Německu se kvůli viru zhoršila

Také v sousedním Německu se obavy firem z rostoucího počtu případů nákazy novým koronavirem zvyšují a s tím se zhoršuje i tamní podnikatelská nálada, vyplývá z aktuální zprávy institutu Ifo. Jeho index důvěry klesl na 92,7 ze zářijových 93,2 bodu. Pokles přišel po pěti měsících růstu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení indexu v průměru na 93 bodů.

„Firmy jsou ohledně vývoje v nadcházejících měsících podstatně skeptičtější,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. „Vzhledem k rostoucímu počtu infekcí jsou němečtí podnikatelé stále více znepokojeni.“

Hodnota indexu, který měří současné podmínky, vzrostla o 1,1 na 90,3 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců, ale klesl, a to o 2,4 na 95 bodů.

Z jednotlivých sektorů se nálada zlepšila ve zpracovatelském průmyslu. Ve službách, obchodu i stavebnictví klesla, nejvýrazněji ve službách.

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům o 9,7 procenta. Výdaje domácností, investice firem i obchod zaznamenaly totiž kvůli pandemii prudký pokles. Propad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtletí tak byl mnohem prudší než za finanční krize před více než deseti lety a nejhorší od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Zmírnění koronavirových omezení doplněné záchrannými a stimulačními balíčky ale ve třetím čtvrtletí vedlo k výraznému oživení. Nyní růst počtu pozitivně testovaných vyvolává obavy z opětovného zpomalení ekonomiky.

Institut Ifo v září odhadl, že ve třetím čtvrtletí německá ekonomika ve srovnání s předchozím kvartálem vzroste o 6,6 procenta. Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe nyní dodal, že ve čtvrtém čtvrtletí by měl růst zpomalit na 2,1 procenta. Prognóza se ale může ještě změnit, pokud by růst počtu nakažených vedl k uzavření ekonomiky. Růst počtu nakažených ve Francii, Itálii a ve Španělsku navíc zasáhl vývoz. Podle něj se v tuto chvíli daří jen automobilkám.

Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvedla, že německá vláda se chystá zlepšit odhad ekonomického růstu na letošní rok. Nyní vláda čeká pokles o 5,8 procenta, podle nové prognózy se HDP sníží pouze o 5,5 procenta. V příštím roce už by ekonomika měla vykázat růst, který vláda odhaduje na 4,4 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier má představit novou prognózu ve středu.

Přední německé ekonomické instituty tento měsíc zhoršily odhad poklesu ekonomiky za celý letošní rok. Nově čekají pokles HDP o 5,4 procenta, v dubnu čekaly propad o 4,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...