Důvěra v ekonomiku po pěti měsících kvůli druhé vlně pandemie klesla

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici. I podle ekonomů jsou čísla zřejmě podhodnocená, když sběr dat byl ukončen před opětovným uzavřením ekonomiky z minulého týdne. 

„Vzhledem k nástupu druhé vlny pandemie není říjnový propad důvěry příliš překvapující. Zároveň se však celková důvěra mezi podnikateli udržuje zhruba na úrovni letních měsíců, což je dáno skutečností, že data ještě nezachytila částečné uzavření ekonomiky z minulého týdne,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Prozatím se také oproti jaru podle něho drží důvěra v průmyslu, protože se průmyslové podniky zatím udržují v chodu. „Celková důvěra v ekonomiku se tak dostala na červencovou úroveň, je však zřejmé, že tato hodnota je podhodnocená a skutečnost bude pesimističtější, což patrně odhalí až listopadová čísla,“ upozornil Seidler.

Meziměsíční změna důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. „Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Českému průmyslu se zatím daří

Důvěra mezi podnikateli klesla v říjnu o tři body na 86,5 bodu. Proti září byla vyšší pouze v průmyslu, naopak ve stavebnictví, obchodu a službách se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ dodal Obst.

Důvěra mezi podnikateli v průmyslu tak vzrostla o jeden bod na 91,5 bodu. Ve stavebnictví se snížila o 1,2 bodu na 110,4 bodu. V případě obchodu byl pokles nepatrný, a to o 0,3 bodu na 97,8 bodu. Naopak ve službách indikátor důvěry spadl o 7,7 bodu na 77,2 bodu. „K poklesu souhrnného indikátoru přitom přispěly všechny dílčí ukazatele. Nejvýrazněji pokleslo hodnocení celkové ekonomické situace,“ uvedli statistici.

„Pokud se podaří udržet zpracovatelský průmysl v chodu a nedojde k zastavení produkce jako na jaře, lze v závěrečných měsících letošního roku očekávat pokračující duální vývoj české ekonomiky – relativně solidní situace v průmyslu oproti dále se zhoršující situaci v sektoru služeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Dodal ale, že další pokles souhrnného ekonomického sentimentu v listopadu je nevyhnutelný.

Říjnové výsledky nálad tak i podle analytika ČSOB Petra Dufka naznačují, že poslední čtvrtletí roku bude z pohledu výsledků ekonomiky velmi slabé. „Zvlášť zasažené budou služby, avšak vzhledem k pravděpodobnému prodloužení nouzového stavu a rozšíření stávajících restrikcí nemá příliš smysl už v tuto chvíli odhadovat, jak silnou ránu dostala česká ekonomika tentokrát,“ uvedl.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Podnikatelská nálada v Německu se kvůli viru zhoršila

Také v sousedním Německu se obavy firem z rostoucího počtu případů nákazy novým koronavirem zvyšují a s tím se zhoršuje i tamní podnikatelská nálada, vyplývá z aktuální zprávy institutu Ifo. Jeho index důvěry klesl na 92,7 ze zářijových 93,2 bodu. Pokles přišel po pěti měsících růstu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení indexu v průměru na 93 bodů.

„Firmy jsou ohledně vývoje v nadcházejících měsících podstatně skeptičtější,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. „Vzhledem k rostoucímu počtu infekcí jsou němečtí podnikatelé stále více znepokojeni.“

Hodnota indexu, který měří současné podmínky, vzrostla o 1,1 na 90,3 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců, ale klesl, a to o 2,4 na 95 bodů.

Z jednotlivých sektorů se nálada zlepšila ve zpracovatelském průmyslu. Ve službách, obchodu i stavebnictví klesla, nejvýrazněji ve službách.

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům o 9,7 procenta. Výdaje domácností, investice firem i obchod zaznamenaly totiž kvůli pandemii prudký pokles. Propad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtletí tak byl mnohem prudší než za finanční krize před více než deseti lety a nejhorší od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Zmírnění koronavirových omezení doplněné záchrannými a stimulačními balíčky ale ve třetím čtvrtletí vedlo k výraznému oživení. Nyní růst počtu pozitivně testovaných vyvolává obavy z opětovného zpomalení ekonomiky.

Institut Ifo v září odhadl, že ve třetím čtvrtletí německá ekonomika ve srovnání s předchozím kvartálem vzroste o 6,6 procenta. Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe nyní dodal, že ve čtvrtém čtvrtletí by měl růst zpomalit na 2,1 procenta. Prognóza se ale může ještě změnit, pokud by růst počtu nakažených vedl k uzavření ekonomiky. Růst počtu nakažených ve Francii, Itálii a ve Španělsku navíc zasáhl vývoz. Podle něj se v tuto chvíli daří jen automobilkám.

Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvedla, že německá vláda se chystá zlepšit odhad ekonomického růstu na letošní rok. Nyní vláda čeká pokles o 5,8 procenta, podle nové prognózy se HDP sníží pouze o 5,5 procenta. V příštím roce už by ekonomika měla vykázat růst, který vláda odhaduje na 4,4 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier má představit novou prognózu ve středu.

Přední německé ekonomické instituty tento měsíc zhoršily odhad poklesu ekonomiky za celý letošní rok. Nově čekají pokles HDP o 5,4 procenta, v dubnu čekaly propad o 4,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 22 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...