Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.
Důvěra v ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok, zřejmě kvůli chystanému rozvolňování
„Předpokládaný růst tempa výrobní činnosti v průmyslu a především očekávané zlepšení poptávky a ekonomické situace podniků v odvětvích obchodu a služeb, motivované zřejmě avizovaným postupným rozvolňováním ekonomiky, byly zdaleka nejvýznamnějšími faktory růstu dubnové důvěry podnikatelů,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil proti březnu o 7,1 bodu na 94,8 bodu, pesimismus mezi podnikateli narostl jen ve stavebnictví. U spotřebitelů důvěra stoupla o 9,9 bodu na 93,9 bodu. Proti loňskému dubnu, kdy se naplno projevily dopady první vlny pandemie koronaviru, je důvěra vyšší.
Po třech měsících se snížil podíl spotřebitelů očekávajících v příštích dvanácti měsících zhoršení ekonomické situace. Obavy z růstu nezaměstnanosti sice poklesly, ale podíl spotřebitelů očekávajících její zvýšení zůstává vysoko nadprůměrný. Oproti březnu se téměř nezměnila ani obava ze zhoršení vlastní finanční situace, naopak počet respondentů, kteří předpokládají, že během dvanácti měsíců uspoří nějaké peníze, vzrostl. Obavy lidí z růstu cen jsou stále vysoké, uvedl ČSÚ.
Meziměsíční změna důvěry (pb)
„Řadě podnikatelů svědčí nejen to, že díky postupující vakcinaci vidí příslovečné ,světlo na konci tunelu', ale že jim stále pomáhají vládní programy podpory zaměstnanosti i celkové poptávky v ekonomice. Zhoršení nálady vykazují pouze podnikatelé ve stavebnictví. Ti naráží na značnou setrvačnost sektoru, na nedostatek vhodné pracovní síly, zejména zahraniční, ale také na stále patrnou nejistotu stran dalšího vývoje pandemie, jež se projevuje ochromením zejména soukromých investic ve stavebnictví,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Důvěra v maloobchodu je tak nejvyšší od října minulého roku, ve službách od září minulého roku, a v průmyslu pak dokonce nejvyšší za poslední tři roky,“ komentuje akutální výsledky hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Při pohledu na dubnové výsledky nálad v české ekonomice nelze nebýt optimistický, pokud jde o další vývoj ekonomiky. Samozřejmě nejisté je zatím načasování úplného rozvolnění, avšak zakázky a očekávaná poptávka indikují výrazné zlepšení situace v dalších měsících,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Na druhou stranu je podle něj zatím třeba počítat s přetrvávajícím nedostatkem dovážených komponent, který bude brzdit výrobu zejména automobilového průmyslu.
Firmy brzdí nedostatek materiálů
Velké množství firem v průmyslu potvzuje, že kromě nedostatečné poptávky je velkou bariérou růstu právě nedostatek materiálů. „Nedostatek materiálu a zařízení označilo za hlavní bariéru růstu produkce vůbec největší procento respondentů od počátku sledování,“ zdůraznila Silvie Vyplašilová z ČSÚ.
„Zde se projevují výpadky v dodavatelském řetězci a nedostatky čipů, které přinutily tuzemské výrobce v posledních měsících výrobu dokonce omezovat,“ upozornil Seidler.
Bariéry růstu průmyslu (v %)
Podnikatelé odhadují zajištění práce zakázkami na dvanáct měsíců. Seidler dodal, že sice aktuální čísla z tuzemské ekonomiky působí příznivě, růst důvěry je však tažen zejména složkou očekávání, která se však v příštích měsících nemusí naplnit v takové míře, jak nyní firmy i domácností doufají.
Firmy ve zpracovatelském průmyslu letos očekávají růst investic zhruba o jedenáct procent po loňském poklesu o patnáct procent. „Očekávané investice by se v tomto roce měly týkat převážně obnovy stávajících výrobních zařízení a rozšíření výrobních kapacit. Méně už pak pořízení nových technologií,“ uvedla Vyplašilová.
„S tím, jak pokračuje rozvolňování protiepidemických opatření u nás i ve světě, bychom v nejbližších měsících měli vidět další růst důvěry v ekonomiku. Rizikem zůstávají další pandemické vlny,“ souhlasil ekonom Komerční banky Michal Brožka. Silný růst by se měl podle něj dostavit v průmyslu i ve službách i v obchodě s tím, jak budou odstraněny protiepidemické bariéry. „V případě stavebnictví je hlavní bariérou nedostatek pracovníků a zdlouhavé projekty, což jsou věci, které se rychle nezmění,“ dodal.
Pro další vývoj důvěry v tuzemské ekonomice bude tak mít i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nadále klíčový dopad vývoj na poli pandemie a s ním související schopnost trvale uvolnit či zcela odstranit omezení, která dopadají do života jak podnikatelů, tak spotřebitelů.
„Důležité samozřejmě bude také zvládnutí pandemie a uvolnění souvisejících omezení i na globální úrovni a zejména u našich hlavních obchodních partnerů,“ uvedl.
V celoročním vyjádření by si HDP České republiky mohl tak letos podle Jáče připsat zhruba tři procenta, výhled ale v souvislosti s pandemií stále zůstává značně nejistý. „Jestliže se očekává, že údaje o výkonu HDP za letošní první čtvrtletí vykážou mezičtvrtletní pokles výkonu české ekonomiky, tak druhé čtvrtletí by již mělo přinést mezikvartální růst HDP, čemuž nasvědčuje i dubnové zlepšení důvěry v tuzemské ekonomice,“ uvedl.
Dubnový průzkum zároveň podle něho ale naznačuje, že ekonomické oživení bude spojeno s růstem cen. „Téma inflace s možností zvýšení úrokových sazeb by tak mělo v letošním druhém pololetí dominovat debatám České národní banky,“ dodal Jáč.
