Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru kabinetu Petra Fialy (ODS). Premiér o ni požádal dolní komoru již ve středu dopoledne, ale rozprava trvala do čtvrtečního rána, kdy byla schůze přerušena kvůli jiné, mimořádné. Znovu pokračovala večer, hlasování začalo po necelé hodině. Když vláda získala díky hlasům 106 koaličních poslanců důvěru, skončilo historicky zdaleka nejdelší jednání o důvěře nebo nedůvěře. V součtu dvou částí trvalo přes 23,5 hodiny.
Fialova vláda získala důvěru sněmovny, podpořili ji všichni přítomní koaliční poslanci
On-line přenos
Vláda Petra Fialy žádá o důvěru
- 20:00
Skončila tisková konference vládní koalice po jednání sněmovny a vyslovení důvěry vládě.
- 19:59
V příštích týdnech se bude vláda zabývat důležitými personálními rozhodnutími, řekl premiér.
- 19:47
Podle Fialy je dlouhá debata, která předcházela hlasování o důvěře, něco, co patří k demokracii.
Hlasování začalo deset minut před sedmou, tedy po necelé hodině večerního jednání. Náplň byla jasná. Poslanci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů se vyslovovali pro návrh usnesení na vyslovení důvěry, poslanci ANO a SPD proti němu.
Nakonec bylo pro vyslovení důvěry 106 poslanců a proti 87. Zbylých sedm poslanců se omluvilo a na jednání nebylo, nikdo se při hlasování nezdržel. Po vyhlášení výsledku hlasování poděkoval premiér Fiala poslancům, k získání důvěry mu potom pogratulovali jeho předchůdce a nyní lídr opozičního ANO Andrej Babiš i předseda opoziční SPD Tomio Okamura.
Na tiskové konferenci po jednání sněmovny Fiala odmítl, že by jeho kabinet s některými kroky čekal, než bude mít důvěru, připustil ale, že nyní vládu čekají personální rozhodnutí. Slíbil, že kabinet zohlední připomínky, které před hlasováním slyšel od opozičních politiků. Neupřesnil však, co konkrétně z opožičních návrhů chce použít. „Mnoho věcných připomínek nezaznívalo. Z úst opozice (…) jsme často slyšeli nikoli výhrady vůči našemu programovému prohlášení, ale jak dobře vládla vláda Andreje Babiše,“ poznamenal Fiala.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová slíbila, že z její strany bude opoziční politika „přísná, ale konstruktivní“. ANO je podle ní připravené podpořit smysluplné návrhy vlády. „Nebudeme za každou cenu každý návrh bojkotovat,“ uvedla.
Dostali jsme zemi od předchozího kabinetu ve špatném stavu, řekl Fiala na závěr
Již deset minut po začátku večerního jednání uzavřela předsedající Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) rozpravu s tím, že se do ní nikdo nehlásí. Poté si však vyžádal slovo předseda SPD Tomio Okamura, který má jako šéf parlamentního hnutí přednostní právo vystoupit. Vrátil se však nikoli k debatě o vládním programu, nýbrž k dopolední schůzi, kde se chtěla opozice zabývat financováním vládního hnutí STAN, ale nebyl schválen její program. Chtěl, aby premiér vyzval předsedu STAN Víta Rakušana, aby financování hnutí objasnil, a aby navrhl prezidentovi Rakušanovo odvolání z vlády.
Po Okamurovi vystoupil premiér Petr Fiala se závěrečným slovem. Odmítl v něm, že by předchozí vláda zanechala zemi v dobrém stavu. Předchozí kabinet obvinil, že přispěl k výši inflace, dává mu za zodpovědnost i strmý růst cen energií. „Neměl energetickou bezpečnost jako prioritu, neinvestoval dostatečně do energetického odvětví,“ prohlásil.
„Jsme připraveni vyvést Českou republiku z této složité situace, jsme připraveni tento těžký úkol splnit. Ale je tak těžký i proto, jakým způsobem jste vládli,“ řekl Fiala směrem k poslancům ANO, které bylo hlavní silou předchozího kabinetu.
Fiala také shrnul šest bodů, které prohlásil za své osobní priority: zavedení daňové brzdy, předložení „skutečné důchodové reformy“, zahájení tendru na dostavbu Dukovan, stavbu dvou set kilometrů dálnic, revizi vzdělávacích plánů na základních a středních školách a digitalizaci dokumentů, díky které by přestalo být povinné nosit u sebe fyzický občanský či řidičský průkaz.
V reakci na premiérův závěrečný projev vystoupil expremiér Babiš. Řekl, že si přes výhrady svého nástupce myslí, že Česko „je v docela dobrém stavu“. Zadluženost je podle něj poměrně nízká. Že jsou deficity rozpočtu vysoké, je podle něj důsledek covidové pandemie. Odmítl odpovědnost svého kabinetu za inflaci a za růst cen energií.
Události ČT: Vláda Petra Fialy má důvěru sněmovny (zdroj: ČT24)
Ve středu a v noci hovořily desítky poslanců
Na samém začátku schůze ve středu dopoledne vystoupil šéf vlády Fiala, aby shrnul program, s nímž jeho kabinet o důvěru žádá. Cílem podle něj je dostat Česko mezi nejvyspělejší země světa. Program ukazuje, kudy se na tuto cestu vydat, řekl. Program považuje za realistický. „Nejsme populisté a nechceme slibovat nic, o čem nejsme přesvědčeni, že jsme schopni naplnit,“ sdělil.
Po Fialově projevu dostal slovo předseda ANO, podle nějž nová vláda nedokáže zkrotit inflaci, snížit rozpočtový schodek bez drastických škrtů a slibuje, co nemůže splnit. Po jeho projevu, který trval hodinu a půl, hovořila asi půl hodiny předsedkyně klubu ANO Schillerová a pak zhruba dvě hodiny čistého času předseda SPD Okamura, jehož projev však narušila téměř dvouhodinová polední pauza. S přednostním právem pak vystoupili ještě místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a předseda klubu SPD Radim Fiala.
Okamura ve svém projevu kritizoval vládu, že prosazuje podřízenost Evropské unii a Severoatlantické alianci, hovořil o „lokajském vztahu“ a vlastizradě. Domnívá se, že vláda nedokáže čelit zdražování energií, potravin ani zajistit výstavbu bytů.
Až po půl čtvrté ve středu odpoledne začala rozprava, do které byly přihlášeny zhruba čtyři desítky poslanců. Později vystoupili i ministři, kteří na ně reagovali. Přestože se jednalo celou noc, ve čtvrtek v sedm ráno se ke schvalování ještě neschylovalo. Tehdy požádal klub SPD o přestávku, která měla překlenout dvě hodiny do začátku další svolané schůze. Ta zdaleka nebyla tak dlouhá, opozice na ní chtěla zřídit vyšetřovací komisi, která by se zabývala financováním vládního hnutí STAN, ale neprošel její program, takže po vystoupení poslanců s přednostním právem skončila.
Rekordní schůze
Nynější jednání bylo historicky nejdelší jednání o důvěře či nedůvěře. Ještě nikdy nebyl tento bod přerušen, jak se to stalo ve čtvrtek ráno. Zatím nejdelší bylo jednání o nedůvěře v létě 2019, kdy hlasování skončilo kolem čtvrté ráno, téměř po osmnácti hodinách. O důvěře se nejdéle jednalo v roce 1996, a to přes šestnáct hodin. Většinou se však dařilo dokončit jednání ještě před půlnocí.
Tentokrát byla schůze přerušena po 22 hodinách, v nichž se nejednalo jen v době oběda a při několika krátkých pauzách, při které se například sháněli ministři, když se zjistilo, že některý z nich není v jednacím sále. Po jedenáctihodinové pauze byli politici připraveni i na eventualitu, že se jednání dál povleče. Na návrh Marka Výborného (KDU-ČSL) si poslanci schválili možnost jednat i přes noc.
Ačkoli ruchové mikrofony zaznamenaly ve středu, že si Petr Fiala jadrně ulevil, když bylo jasné, že se jednání výrazně protahuje – zač se později omluvil poslancům, kterých by se to dotklo – s délkou jednání byl premiér smířen. „Bylo to něco, co patří k demokracii. Sledoval jsem celou dobu diskusi, dělal si poznámky,“ řekl Fiala.
Schillerová považuje debatu za věcnou. „Budu-li mluvit za klub ANO, tak všechna vystoupení poslanců byla k věci, týkala se oblasti, na kterou se specializují. Komentovali programové prohlášení a ptali se,“ uvedla.
„Je to prostor pro opozici podívat se na programové prohlášení, položit nějaké otázky, já jsem jich měl asi osm, a rozebrat to. My jsme původně chtěli skončit někdy kolem půlnoci, nicméně potom vystoupil pan ministr Jurečka a řekl, že si pro důvěru od opozice nepřišel a že je to nezajímá. V té chvíli se to rozjelo v celý ten maraton,“ řekl v Událostech, komentářích k dlouhému jednání sněmovny poslanec za ANO Patrik Nacher.
První místopředseda poslaneckého klubu STAN Lukáš Vlček odmítl, že by ministři nevhodně či dokonce ostře reagovali na dlouhé proslovy opozičních poslanců. „Chápali jsme, že opozice bude mít tyto dotazy, že to jednání bude dlouhé, je to právo opozice. Já chápu, že někteří ministři mohli být nervózní, to jednání trvalo celou noc. Odpovídali na dotazy (opozice), odpovídali na ně klidně, takže já v tom nevidím nějaký významný problém,“ řekl.
Události, komentáře: Reakce na dlouhé jednání sněmovny (zdroj: ČT24)
I když ve čtvrtek večer již nebyla debata dlouhá, hlasování skončilo až více než po 23 hodinách v součtu obou částí. Samotné hlasování zabralo zhruba dvacet minut, hlasovalo se veřejně a jednotlivě po jménech. Los určil, že jako první vyjádřil svůj postoj k vládě Aleš Dufek (KDU-ČSL), potom v abecedním pořadí přečetla Pekarová Adamová jména všech dvou set členů dolní komory. Každý přítomný poslanec vyjádřil svůj postoj slovy „pro návrh“ nebo „proti návrhu“. Předsedající ho potom ještě vždy zopakovala. Žádný z poslanců se nezdržel.
Tentokrát nenastal žádný problém s přesnou formulací, předsedkyně sněmovny ostatně poslance varovala, že by cokoli jiného než „pro návrh“ a „proti návrhu“ bylo považováno za zdržení se. V minulosti s tím problém nastal. Když v roce 2007 při hlasování o důvěře druhé Topolánkově vládě řekl tehdejší poslanec ČSSD Petr Wolf „jsem proti návrhu“ (místo prostého „proti návrhu“), interpretoval to předsedající schůze tak, že se zdržel. Na druhé straně nevadilo, když při hlasování o nedůvěře v roce 2011 tehdejší poslanec TOP 09 Daniel Korte své „proti návrhu“ zazpíval.
Vláda potřebovala hlasy většiny přítomných poslanců
Získat důvěru sněmovny je pro vládu snazší než pro opozici vyslovit jí nedůvěru. Zatímco pro vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční počet hlasů všech poslanců (tedy minimálně 101), pro získání důvěry stačí nadpoloviční počet hlasů přítomných poslanců.
Díky tomu vládly s důvěrou i některé vlády, které za sebou neměly 101 poslanců nebo více, ale někteří opoziční poslanci umožnili jejich existenci tím, že odešli ze sálu. Potom stačila k získání důvěry Topolánkova stovka, Klausova osmadevadesátka i Zemanova třiasedmdesátka.
Fialova vláda však měla ve sněmovně docela pohodlnou většinu. Celkem bylo za koaliční strany zvoleno 108 poslanců. Z jednání o důvěře se ze zdravotních důvodů omluvili dva – Pavel Staněk (ODS) a Hana Naiclerová (STAN), stále tedy zbylo 106 hlasů a všichni přítomní koaliční poslanci vládu podpořili. Opozice navíc postrádala ještě více nemocných poslanců. Omluvili se Milan Feranec, Josef Kott, Jiří Mašek, Milan Wenzl (všichni ANO) a Radek Koten (SPD).