Italská vláda získala důvěru senátorů. Podporu Ukrajině slíbila Meloniová i Berlusconi

Horní komora italského parlamentu ve středu podle očekávání vyslovila důvěru koaliční vládě Giorgie Meloniové, jejíž krajně pravicová strana Bratři Itálie vyhrála minulý měsíc parlamentní volby. Podpořilo ji 115 senátorů, 79 se vyslovilo proti, informovala agentura ANSA. Už v úterý dostal nový kabinet důvěru většiny poslanců.

Meloniová před středečním hlasováním mimo jiné zopakovala, že její vláda bude stejně jako ta předchozí podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Znovu hovořila také o společném postupu EU v energetické krizi či o společném úsilí v boji proti klimatickým změnám.

V Senátu po devíti letech opět hovořil také expremiér Silvio Berlusconi, jehož strana Vzhůru Itálie je součástí vládní koalice spolu s Ligou Mattea Salviniho. „Pane premiére, jsem šťastný, že jsem zde, a také jsem šťastný, protože se mi před třemi hodinami narodil sedmnáctý vnuk,“ začal Berlusconi svůj projev. Meloniovou oslovil mužskou formou funkce tak, jak o to před několika dny první žena v tomto úřadu v italské historii veřejně požádala.

I Berlusconi v projevu vyvracel pochybnosti o západním směřování nové vlády a slíbil také podporu Ukrajině. „Jak víte, vždy jsem byl muž míru a mé vlády spolupracovaly s Evropou, NATO i Spojenými státy,“ uvedl expremiér. Mezi prioritami nové vlády zmínil Berlusconi, který v ní nevede žádné ministerstvo, reformu soudního systému.

„Dno italské historie“

V úterý hlasovalo pro důvěru vládě Meloniové 235 poslanců, 154 bylo proti a pět se zdrželo. Pětačtyřicetiletá premiérka, jejíž vláda složila přísahu už o víkendu, před hlasováním dolní komory představila vládní program.

Ve více než hodinovém projevu, na jehož konci se dočkala nadšeného potlesku a pokřiků „Giorgia, Giorgia“, slíbila, že Itálie bude dál věrným spojencem v NATO, bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a nemá v úmyslu sabotovat chod Evropské unie, kterou chce ale udělat „efektivnější“. Znovu také odmítla spojování své osoby s fašismem a rasové zákony někdejšího fašistického režimu Benita Mussoliniho označila za samé dno italské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...